Za zničenými především smrkovými lesy na severu Moravy a ve Slezsku stojí podle odborníků klimatické změny. Konkrétně jde o nedostatek srážek a tím vzniklé sucho a výkyvy teplot, které stromy ničí a oslabují. Ty pak nemají sílu ubránit se škůdcům, jako je kůrovec a houba václavka.
Vlastníci a správci lesů v Moravskoslezském kraji nestíhají zničené lesy obnovovat. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové se v lesích spravovaných státem vloni vytěžilo sedmkrát víc dříví poškozeného suchem a dalšími vlivy než před 20 lety. Jde o bezmála 3,5 miliónu metrů krychlových. „Vykácené plochy se samozřejmě zalesňují, v porostech tak významně přibývá listnatých stromů," dodala Jouklová.
Lesní správce z Vítkova Jiří Groda pozoruje klimatické změny už od roku 1992. Právě jeho lesní správa společně s Městem Albrechtice, Šternberkem a Bruntálem patří v regionu k těm, na nichž se rozpadají lesní porosty ve velkém. „Nejhorší situace z pohledu počasí byla v roce 2015, což se projevilo v roce 2016 nejvyšší těžbou dřeva. Vždy je zpoždění o rok," zkonstatoval Groda.
„Zůstalo nám jen asi pět tisíc hektarů smrkového lesa. Jenže téměř všechny stromy jsou poškozené. Stoprocentně zdravý smrkový porost už nemáme," podotkl Groda s tím, že ještě horší situace je na Bruntálsku v Jeseníkách, kde má smrk v lesích až 90procentní zastoupení a ty vlivy počasí a cizopasníků mají ještě vyšší dopad. „U nás je ta situace lepší, daří se to dopěstovat do normálního stavu. Celkem máme 13 tisíc hektarů lesa, na tom zbytku rostou borovice, modříny a další stromy. Tady za ty vykácené smrky jsme zasadili i břízy a buky," ukazoval lesní správce.
Průběh počasí a zvyšující se teploty během celého roku nahrávají všem škůdcům, včetně hlodavců. Na přelomu dubna a května se rojí kůrovec, který oslabené smrky likviduje, s houbou václavkou, jež napadá kořenový systém stromů. „Naším cílem je bránit les proti kůrovcům včasným vyhledáváním a zpracováním napadených stromů a vysazovat v lesích sazenice smíšených dřevin, které změněným klimatickým podmínkám odolají. Samozřejmě se pak za několik let změní charakter toho lesa," uvedl ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil. Dodal, že zatímco v roce 2008 byl smrk vysazován v podílu 28 procent, dnes jej zde nalezneme jen na 17 procentech. Také Vojenské lesy a statky ČR vlastní na Moravě a ve Slezsku zničené smrkové lesy. Problémy mají především v rozsáhlé lokalitě Oderských vrchů v předhůří Jeseníků, kde se na 25 tisících hektarech nachází vojenský újezd Libavá.
„Situace se nejvíce zhoršila v roce 2015, kdy bylo největší sucho. Extrémním vysušením došlo k poškození kořenového systému hlavně smrků a následně je tedy napadl kůrovec a další škůdci, jak už bylo řečeno," prohlásil výrobní náměstek vojenských lesů Libor Strakoš.
„Snažíme se stromy obnovit v co nejkratším termínu. Letos vysadíme dvojnásobek sazenic lesních dřevin než v uplynulých letech, celkem 20 miliónů. Investujeme také na Libavé 16 miliónů korun do výstavby malých vodních děl v krajině, která zadrží v lokalitě více vody," dodal Strakoš.
