Nepotřebujete plavky ani wi-fipřipojení. Nový wellness trend vyzvihuje les jako hlavního mentora pro náš pocit pohody.
Vzniklo to tak trochu nedopatřením. Na hledání hub jsem si zapomněla dioptrické brýle a mobilní telefon, který mi dělá společnost prakticky neustále, zůstal jako navigace v autě.
Byla jsem jen já a les. Přede mnou se objevila lesní cesta a rozcestník, který naznačoval, že mě čekají tři kilometry chůze. Jdu a přemýšlím, kdy je uzávěrka, s kým si musím domluvit schůzku, kdy stihnu dojít na úřady, a najednou mi podobné myšlenky mizí. Všímám si totiž světla, slunečních paprsků, které pronikají skrz větve borovicových stromů. Jediné, co mě napadá, je, že kdybych měla mobil, hned bych si ten výjev vyfotila.
Přirozeně zpomalím krok a jen se dívám kolem sebe, všímám si dlouhých větviček borůvčí i keřů, které si hledají své místo mezi kmeny. Mech, který vypadá lépe než designový koberec. Poslouchám jemný zpěv ptáků a už nelituji, že si do sluchátek nemůžu pustit svou oblíbenou hudbu. A zhluboka se nadechnu, cítím les.
Vůni, která nijak nepřipomíná luxusní parfém. Je čistá a autentická. Zalil mě pocit štěstí, že jsem sama v lese a bez rušivých elementů. Nešlo jen o to, projít do nějakého cíle. Ani nevím, co mě to popadlo, možná za to mohla moje nevhodná lesní obuv, protože v pantoflích se jehličím chodí trochu nepohodlně, ale najednou jsem se zula a po nezpevněných cestách kráčela naboso. Trvalo jen chvilku, než si nohy přivykly, a nakonec jsem neodolala a pár kroků udělala i po tom krásném mechu. Tahle půlhodina v lese měla naprosto osvěžující efekt. Dokonce tak silný, že jsem tam další týden naplánovala malý výlet. A z další lesní návštěvy jsem si odnesla pár větví a borůvčí do vázy, abych měla kousek z té přírody doma. „Chybí málo a ještě začnu objímat stromy," vyprávěla jsem ironicky svůj přerod z kavárenského povaleče do lesní žínky svému devadesátiletému dědovi. Místo aby se začal smát, tak mi prozradil, že každý den chodí do lesa za domem až k prastarému dubu a sem tam si ho i pohladí. „Les mi dělá dobře," říká. A nejen mně s dědou – lesní koupel má značnou tradici v Japonsku a takzvané šinrin-joku se stává oblíbeným wellness trendem po celém světě.
LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS NA PŘÍRODU
V Japonsku proběhlo mnoho výzkumů, které vědecky potvrdily pozitivní účinky lesa na zdraví člověka. Účastníci jednoho konkrétního výzkumu byli rozděleni do dvou skupin – jedna zůstala ve městě a ta druhá byla poslána do lesů, přičemž se obě skupiny chovaly stejně – jedly stejnou stravu a prováděly obdobné činnosti. Konkrétní závěry ukázaly, že v lese se lidem snižuje krevní tlak, zklidňuje se tep a také se snižuje hladina hormonu kortizolu, který má vliv na pocit stresu. Některé studie jdou ještě dál a udávají, že pobyt v lese zvyšuje počet bílých krvinek a že může mít preventivní účinek proti vzniku rakoviny. Další studie ukazují, že pobyt v přírodě zvyšuje počet buněk – přirozených zabijáků, které redukují hladinu cukru u diabetiků. Zkoumat pobyt v lese jako léčebnou kúru se rozhodl profesor Qing Li, který pro tyto účely založil japonskou společnost pro lesní medicínu. Doktor Li připisuje tyto změny na lidský organismus po pobytu v lese mimo jiné také vdechování vzduchu, který obsahuje fytoncidy, což jsou éterické oleje obsažené ve dřevě stromů. Tyto antimikrobiální těkavé organické látky mají stromy chránit zejména před škůdci. Lesní koupelí, tedy japonsky šinrin-joku, dnešní Japonci neobjevili Ameriku, už v roce 1982 ji japonská vláda doporučovala jako podpůrný prostředek pro zlepšení kvality života.
UČITEL SPRÁVNÝCH PROCHÁZEK
Ozdravnou chůzi lesem samozřejmě učí i speciálně vyškolení průvodci.
U nás jich zatím moc není, ale v Japonsku, kde má šinrin-joku největší tradici, jich působí stovky, stejně jako existují stovky ideálních lesních tras. Terapeuti mají za úkol své klienty na les naladit a naučit je, jak si ho užít. Optimální je totiž podpořit v lese všechny smysly. Lesní terapeut klienty může přivést k potoku, kde si opláchnou ruce, pak si zkusí chůzi bosou nohou, dotknou se kůry různých stromů, zastaví se, chvilku relaxují a zhluboka vdechují vůni stromů. Zaposlouchají se do zpěvu ptáků, zkusí vnímat vánek na kůži i šimrání slunečních paprsků.
Když takhle otevřou své smysly, mohou se začít propojovat s přirozeným světem. Ale žádný lektor na procházku lesem vlastně není třeba, stačí se jen dívat.,,V hloubi duše to víme.
Je to jako nějaká intuice, instinkt. Jde o hluboké, niterné chápání krásy. Krásy, která je pozemská, ale něco ji přesahuje," píše Qing Li ve své knize Šinrin-joku – japonská terapie lesem.
Rozhodnete-li se následovat Japonce a začít v lese trávit víc času, navštívit můžete Lesní lázně Zvánovice (www.lesnilazne. cz), které se nacházejí pouhých pětadvacet kilometrů od Prahy.
MÍSTO POČÍTAČŮ
Je jedno, jestli zamíříte do lesa jehličnatého, listnatého, nebo smíšeného. Les je blahodárný, ať už je z jakýchkoli dřevin, a jeho význam právě v dnešní době můžeme ještě víc ocenit. Protože se jinak může stát, že místo toho, abychom si všímali, jak se mění roční období, nás mnohem víc zajímá počet procent na baterii u mobilu. Odvrátit zrak od monitorů počítačů a všímat si, jak se stromy a rostliny během roku mění, nám pomůže vrátit se k původní lidské schopnosti úžasu.
Zkrátka byla by škoda chodit do lesa jen na houby. *
NEJKRÁSNĚJŠÍ LESY Kde si užít šinrin-joku?
ČERNÝ LES, Německo Ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko se v údolí nachází přírodní park Střední a severní Černý les (Schwarzwald Mitte/Nord) s původními staletými lesy. Ve středu parku je autentická původní krajina, která vznikla v době ledové.
BAMBUSOVÝ LES ARAŠIJAMA, Japonsko Na severozápadě prefektury Kjóto v Japonsku se nachází bambusový les. Kromě toho, že pohled na vzrostlé bambusy je opravdu uhrančivý, les zaujme i tím, jaký vyluzuje zvuk, když se mezi bambusovými stvoly prohání vítr.
LES HALLERBOS, Belgie Tento bukový les v Belgii je nejkrásnější na jaře, kdy vykvetou tisíce modrých zvonků a vytvoří v zeleni stromů barevný koberec. Vypadá to jako z pohádky!
KŘIVÝ LES, GRYFINO, Polsko Skupina borovic by se hodila do sci-fi filmu. Tvar kmenů je totiž křivý a stromy působí až roztančeně. Důvody, proč jsou kmeny tak křivé, nejsou zcela zřejmé, podle některých vznikly působením silných bouří.
VODĚRADSKÉ BUČINY, Česko Voděradské bučiny patří k nejkrásnějším v Česku. Kromě vzrostlých, až čtyřicet metrů vysokých buků jsou místní lesy tvořené i modříny, habry, javory a jedlemi.
