OLOMOUCKÝ KRAJ Šedesát litrů vody schází kvůli již pětiletému suchu na jihu a jihozápadě Olomouckého kraje na každém metru čtverečním. Vychází to z rozboru, jenž pro MF DNES na základě posledních dat zpracovali experti z projektu intersucho.cz na Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
„Situace v Olomouckém kraji z hlediska sucha patřila v roce 2018 k nejhorším v České republice. Kromě severní části regionu bylo zasaženo v podstatě celé jeho území. Jak v loňském roce, tak i v současnosti je na tom nejhůř jih a jihovýchod kraje. Jde o okresy Prostějov, Přerov a Olomouc. O něco lepší situace je v severněji položených okresech Jeseník a Šumperk," přibližuje odborník na vodní bilanci krajiny Petr Hlavinka.
Deště i sněhu bylo vloni až o polovinu méně
Nynější nedostatek vody v Olomouckém kraji má počátek v roce 2014. Už tenkrát tu oproti dřívějším letům méně pršelo a sněžilo. K razantnímu zhoršení došlo o rok později.
„Tento suchý ročník byl následován rokem 2016, kde se opět opakovaly podnormální srážky. V roce 2017 se jejich úhrny pohybovaly okolo normálu. Loňský deficit ale už v kraji činil 184 milimetrů," srovnává Hlavinka. Nejnovější statistiky tak ukazují, že v nižších polohách kraje spadlo minulý rok 50 až 75 procent a ve vyšších částech – v Jeseníkách 75 až 90 procent běžného množství srážek.
„Jejich celkový deficit za období 2014 až 2018 je tak 549 milimetrů. To jsou už sama o sobě ohromná čísla," zdůrazňuje Hlavinka, jenž se nedostatku vody vedle projektu intersucho. cz věnuje i coby docent na Mendelově univerzitě v Brně.
Vodu pak Olomouckému kraji v uplynulých letech navíc braly i mnohdy extrémně vysoké teploty. „Celoroční průměry lámaly rekordy. Dá se říci, že z tohoto pohledu se nacházíme v epizodě sucha, která panuje pět let," shrnuje expert.
Výsledkem je, že aktuálně chybí na jihu a jihozápadě Olomouckého kraje šedesát litrů vody či laicky řečeno šest naplněných kbelíků na každý metr čtvereční.
Hlavinka ale upozorňuje, že se tento údaj týká jen takzvané hlavní kořenové vrstvy, což odpovídá hloubce do jednoho metru. Návrat do normálu by sem tak mohly přinést méně intenzivní srážky, při nichž by voda nikam neodtékala a měla naopak čas se vsáknout.
„Ideální je z tohoto pohledu sněhová pokrývka, kdy se voda vsakuje postupně při tání. K takovému dosycení půdy by však bylo třeba přibližně šedesát a více centimetrů sněhu," vyčíslil.
S dalšími experty proto napjatě čeká, jak dopadne zima a kolik vody se ze sněhu do půdy a krajiny dostane. „Pokud ale přijde teplé jaro, sucho se může bez dostatečných zásob vody v půdě přihlásit velmi brzy," varuje Hlavinka.
Stav podzemní vody je silně až mimořádně podnormální
Ještě méně nadějná perspektiva se otevírá při pohledu do větší hloubky, přesněji pod hlavní kořenovou metr silnou vrstvu. „Bohužel v současné době je stav podzemní vody na mělkých vrtech na většině území kraje, kromě jeho severu, silně až mimořádně podnormální," podotýká Hlavinka.
I tady může pomoci nynější počasí. Byť doplnit vodu ve větších hloubkách mohou jen déle trvající deště, má zima velký význam. Oproti jiným ročním obdobím totiž z krajiny rostliny teď neodebírají tolik vody a celkově se jí méně odpařuje.
Pokud sucho potrvá i letos, čekají problémy hlavně zemědělce. Na Hané už vloni zasáhlo podle Hlavinky celé spektrum plodin. „Propadla se produkce ječmene, brambor, cukrové řepy, kukuřice, máku, chmele, lokálně i školkařské produkce a dalších. S problémy se museli potýkat i producenti ryb, měli nižší přírůstky," vypočítává.
Sucho ale během posledních let začíná zasahovat i do dalších oblastí. Minulý rok v kraji potrápilo obyvatele řady obcí kvůli zákazům zalévání rostlin či plnění bazénů. Nedostatek vody pro nové sazenice pak zkomplikoval například v arcibiskupských lesích zahlazování následků kůrovcové kalamity. „Počítáme s tím, že značnou část holin budeme muset kvůli suchu zalesňovat opakovaně," podotkl vloni na jaře mluvčí arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
Michal Poláček
