redaktor

Křivoklátsko patří mezi klenoty naší přírody. Už v roce 1977 bylo zapsáno na seznam biosférických rezervací UNESCO a o rok později byla vyhlášená chráněná krajinná oblast. Její centrální část se před několika lety měla stát národním parkem.

RNDr. Petr HŮLA, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko

Oficiálně jednáme o možnosti zřídit na Křivoklátsku národní park od roku 2008, kdy proběhly první jednání. Proběhl první návrh, který následně byl přes rok projednávám místním obcemi. A potom se dostal tedy do legislativního procesu a všech těch procedur, který předcházejí tomu, aby mohl být národní park vyhlášený.

redaktor

My jsme tady natáčeli před třemi lety a v té době už bylo připraveno vyhlášení národního parku. Připomínky byly zahrnuty. Co se dělo od té doby?

RNDr. Petr HŮLA, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko

Od té doby se toho moc nestalo. Až v roce 2013 někdy na jaře byl ten návrh poslán do meziresortního připomínkového řízení. A pokud mám dobré informace, tak to zatím nebylo dokončeno.

redaktor

Ta věc se zastavila a neposunula se od té doby. Proč?

Ing. Vladimír DOLEJSKÝ Ph.D., náměstek ministra životního prostředí

Příběh o vzniku Národního parku Křivoklátsko je ještě delší. Už na začátku 90. let si odborníci uvědomili, že Křivoklátsko je klenot českého přírodního dědictví. A ty snahy samozřejmě pracovat na vzniku Národního parku Křivoklátsko jsou tedy delší. Dá se říci, že konkrétně se návrh zákona a plán péče, tedy zásadní dokumenty, připravují již od roku 2008, protože velkoplošné chráněné území by měla vznikat v dlouhodobé debatě a v současné době tedy odpovím-li na vaši otázku konkrétně, tak jsme ve fázi meziresortního připomínkového řízení, které s ohledem na to, že se nám změnila dvakrát vláda, tak budeme ukončovat, zahájíme, abychom, a to chceme, vystupovali korektně ke svým partnerům a budeme se znovu ptát dotčených na jejich případné rozpory, které budeme, věřím, sto řešit.

redaktor

Hranice zvažovaného Národního parku Křivoklátsko byly mnohokrát projednávány s obcemi a jejich obyvateli. Bylo domluveno, že se park vyhne všem obcím, kromě jediné, a to Karlově Vsi, která leží uprostřed křivoklátských lesů. Součástí dohody také bylo ustanovení, že obyvatelé obcí, které budou s parkem sousedit, budou mít volný vstup na celé území parku.

Iveta KOHOUTOVÁ, starostka obce Karlova Ves

Tady proběhla nějaká anketa, která byla tak půl na půl, ale spíš teda převažovalo, ano ochrana přírody je pro nás prioritou. A sedm je strašně dlouhá doba a nikam to jednání nikdy nevedlo. Takže si spíš myslím, že i lidem to už vadí a nebaví je o tom se furt bavit a vznikl tady obrovský prostor k manipulaci a k negativním názorům na celkovou ochranu přírody Křivoklátska.

Ing. Vladimír MELČ, starosta obce Roztoky u Křivoklátu

Musím říct, že skutečně od samýho začátku se připravoval národní park za účasti starostů obcí, za účasti obcí, jo, to znamená, mohli jsme si říct, který to území vysloveně nechceme, aby v území národního parku bylo, to jsou zejména ty osídlený části, a v tomto případě nás ministerstvo naprosto respektovalo, takže i ta celková rozloha, která je někde kolem 100 kilometrů čtverečních, je přijatelná. Je to zhruba ta jedna sedmina současných území chráněný krajinný oblasti a ten rozsah je udělaný velice citlivě a podle mýho názoru rozumně.

redaktor

Křivoklátsko bylo původně královským loveckým revírem, kde se dřevo téměř netěžilo. Dodnes proto na některých místech najdeme člověkem málo dotčené původní porosty.

RNDr. Petr HŮLA, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko

Nacházíme se v Národní přírodní rezervaci Týřovické skály. Je to jedna z největších rezervací tady na Křivoklátsku a tvoří centrální část potencionálního národního parku. To území je nesmírně cenné především svými lesními porosty, ale je to i území, které má svoje problémy. Konkrétně Týřovické skály jsou velmi atraktivní pro nepůvodní druh muflona. A muflon tady páchá poměrně velké škody, protože jsou tady mělké půdy, kamenité, které on vyhledává, ale protože se tady drží ve velkých koncentracích, tak tady dochází jednak k erozi, jednak k obohacování dusíkem těhle těch půd a nepodstatné není ani ničení vegetace, protože muflon je ovce a ta není schopná tu vegetaci skousnout, ale vytrhává ji.

redaktor

Nejde jen o muflony, ale především o přemnoženou srnčí a dančí zvěř. Už od středověku bylo Křivoklátsko jedním z nejzajímavějších loveckých revírů v celém království.

RNDr. Petr HŮLA, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko

Obnova lesa tady na Křivoklátsku je velmi komplikovaná, především pokud mluvíme o přirozené obnově lesa. Tlak té zvěře je takový, že přirozená obnova lesa bez nákladného zajištění oplocení tady téměř není možná. Já bych tady demonstroval na tomhle tom příkladu. Tady vzniklo, vznikla plocha, která je osluněná nebo tam může světlo. Okamžitě se tady objevuje přirozené zmlazení. Ale vidíme, že nemá šanci, protože zvěř ho okamžitě okouše.

doc. RNDr. Jakub HRUŠKA CSc., Centrum pro výzkum globální změna AV ČR v.v.i.

Stojíme na kraji přírodní rezervace Velký Tok na Křivoklátsku, která reprezentuje dopravy, přirozené lesy místních poloh. A za mnou, když se otočím, vidíte, jak v posledních desítkách let se ten les lesnickými zásahy mění. Za mnou vidíte modříny, za nima borovice, za nimi smrky a teprv zase na vrcholu sousedního kopce zbytek původních přirozených lesů. Pokud se tady bude tímto způsobem hospodařit, jako se hospodaří doteď, tak tato krásná enkláva královských lesů postupně zmizí. Ten důvod, proč se přeměňujou tyto lesy na to, co vidíte za náma, je hospodářský, protože v současné době prostě smrkové dříví a borové dříví má na trhu větší cenu a lesníci neváhají teda v tomto případě nahrazovat ty původní společenstva těmito zcela umělými, který mají v současné době větší ekonomickou hodnotu. Tak tady v pravé části oplocenky vidíte ještě zbytky původního dubového lesa a tady za mnou už vidíte paseku, na které je tento les nahrazen borovicí, což je tady na Křivoklátsku ne zcela původní dřevina, a to že přemění v tu monokulturu, která má v tuto chvíli jakousi hypotetickou lepší ekonomickou hodnotu, způsobí, že se tady dramaticky sníží biodiverzita území, to znamená, nebudou zde vzácné druhy motýlů, nebudou zde vzácné druhy brouků, změní se úplně složení půdní fauny. Ten ekosystém se velmi ochudí a přijde o to, pro co je Křivoklátsko cenné, to znamená pro ty, pro tu velkou biodiverzitu, velkou druhovou diverzitu a zůstane nám z toho běžný obyčejný hospodářský les, jakého máme v celé České republice statisíce hektarů.

redaktor

S předstihem jsme oslovili tiskového mluvčího Lesů České republiky Zbyňka Boublíka s žádostí o rozhovor. Celých 10 dnů tiskový mluvčí nereagoval.

Pane Boublíku, ale my jsme s vámi chtěli mluvit, je to 10 dní a nedostali jsme od vás žádnou odpověď. Jak je to možné?

Mgr. Zbyněk BOUBLÍK, tiskový mluvčí, Lesy ČR, s.p.

Já jsem, pane redaktore, prosím vás pěkně, já teď mám jednání, dostanete v pondělí krátkou odpověď, ano.

redaktor

My jsme chtěli s váma hovořit ale samozřejmě.

Mgr. Zbyněk BOUBLÍK, tiskový mluvčí, Lesy ČR, s.p.

Přeji krásný den, děkuji vám, děkuji, krásný den.

redaktor

My jsme chtěli rozhovor s vámi. Po tomto telefonátu nám přistála v počítači odpověď, že státní lesy se k národnímu parku vyjádří, až bude vybrán nový generální ředitel. Možná i proto, že na Křivoklátě proběhla nedávno ministerská kontrola.

Ing. Petr BENDL, bývalý ministr zemědělství

To, co jsem tam viděl, nesvědčí o péči řádného hospodáře, a proto chci, aby vedení Lesů České republiky prověřilo, jestli péče o les je opravdu taková, jako má o státní majetek být.

redaktor

Ministr Bendl říkal, že vlastně je tady přemnožená zvěř a že některé ty porosty jsou neperspektivní, že z nich nebude dobrý les.

Ing. Miroslav PECHA, Česká lesnická společnost Křivoklát

Tak přemnožená zvěř, to je takový trošičku relativní pojem, že. Přemnožená jsou prasata celoevropsky i celostátně. Ale ta ostatní zvěř jsou zvýšený stavy, třeba ještě u tý jelení zvěře, ale celkovej proces vývoje těch stavů je, že se neustále snižují už řadu let a ten, ten proces je trvalý.

RNDr. Petr HŮLA, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko

Máme poměrně přesné údaje, protože v roce 2010 jsme si nechali udělat studii vlivu zvěře na lesní ekosystému v tom potenciálním národním parku a výsledek byl poměrně tristní, protože lesy zde jsou poškozeny zvěří dvakrát až třikrát, než je celostátní průměr. Navíc mizí z porostů vzácnější druhy dřevin. Předpokládáme a podle našich sledování, které tady provádíme, je tady té zvěře řádově šestkrát až osmkrát víc, než by mělo být.

prof. Ing. Josef FANTA, Univerzita Amsterdam a Univerzita Wageningen-Nizozemí

Nikde v Evropě neexistujou tak obrovské škody zvěří jako v téhle republice. Škody zvěří jdou do miliard. A nejde jenom o tu finanční stránku věci, ale jde o to, že vysoké stavy zvěře brání přeměnám těch monokultur jehličnatých na smíšené lesy.

redaktor

Tato stará doubrava v přírodní rezervaci je klasickým příkladem toho, že se les díky okusu zvěří nemůže přirozeně obnovovat. Nové stromy nemají šanci vyrůst a staré se rozpadají.

RNDr. Petr HŮLA, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko

Já si osobně myslím, že hlavním problémem, proč ještě Křivoklátsko není parkem vyhlášeno, je to, že je tady silná myslivecká lobby, která nemá zájem na tom, aby se národní park vyhlásil. Je to problém poměrně složitý, protože převážná část toho území je ve vlastnictví státu a stát prostřednictvím Lesů České republiky tady pronajímá honitby soukromým osobám. Díky tomuhle tomu na Křivoklátsku došlo k přemnožení spárkaté zvěře, protože samozřejmě když nájemce platí za honitbu velké peníze, tak té zvěře chce mít v té honitbě co nejvíc.

MVDr. Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA

Není ani tak zanedbaná péče o lesy, jako nezvládnuté řízení myslivosti v tom smyslu, že od uživatelů honiteb není vyžadováno řádné plnění zákona.

RNDr. Václav CÍLEK, Geologický ústav AV ČR v.v.i.

Z ekonomického hlediska je totiž obrovský rozdíl mezi CHKO a národním parkem, protože na CHKO hospodaří třeba Lesy České republiky, ale na půdě národního parku hospodaří národní park. To znamená, ani se tady ani tak nejedná moc o tu ochranu té přírody, ale o zájmy místních lidí.

redaktor

Ve hře je stále privatizace lesů. V případě, že by zde byl vyhlášen národní park, nejcennější lesní enklávy by už nikdo nemohl privatizovat.

osoba

Je tu nějaká analogie mezi Křivoklátskem a Národním parkem Podyjí, můžeme ji hledat?

Ing. Vladimír DOLEJSKÝ Ph.D., náměstek ministra životního prostředí

Ano, z mého pohledu zcela nepochybně. Jednou, jedna rovina zásadní je vysoká kvalita, co se týká živé a neživé přírody Křivoklátska, jak jako v Podyjí, považte 1 800 taxonů cévnatých rostlin, 84 druhů původních dřevin a na 150 druhů ptáků na poměrně malém území, což je 102 kilometrů čtverečních, to je ta významná cennost, co se týká živé přírody. A nemusím nikomu zdůrazňovat, že ta takzvaná neživá příroda je, která je daná geomorfologií krajiny, je jednou z nejcennějších v rámci České republiky.

redaktor

Středočeský kraj vznik národní park dlouhodobě podporoval. V momentě, kdy se stal hejtmanem Josef Řihák, Středočeský kraj názor změnil. Vloni na jaře pan Řihák navštívil křivoklátské lesy a seznámil se s názory místních lesníků a myslivců.

MVDr. Josef ŘIHÁK, hejtman Středočeského kraje

Tak já si myslím, že ta ochrana tý přírody tady je dostatečná a je tady léta a je tady trvalá a žádný škody já tady osobně nevidím, nevnímám je a myslím si, že by byla škoda, aby tady vznikal národní park. A spíš by měl někdo mi říkat furt, proč by tady měl ten národní park.

doc. RNDr. Jakub HRUŠKA CSc., Centrum pro výzkum globální změna AV ČR v.v.i.

Tady vidíte čerstvou sazenici borovice lesní, ta je pravděpodobně z loňského roku a tady za mnou vidíte hektarovou paseku na Křivoklátsku, kterou Lesy České republiky opět přeměnily na monokulturu borovou místo toho, aby zde zasázely teda přírodě bližší les, tak jak to tady odpovídá stanovišti, to znamená tady ten krásnej dubovej les vedle nás.

redaktor

Pokud hovoříme o národním parku, pak je třeba připomenout, že vychází z usnesení vlády z roku 2009, kde se stanoví. "Ministerstvo životního prostředí má do roku 2014 prověřit možnost vyhlášení Národního parku Křivoklátsko."

Ing. Vladimír DOLEJSKÝ Ph.D., náměstek ministra životního prostředí

V realitě to bude probíhat tak, že zahájíme znovu připomínkové řízení v rámci mezi resortu, budeme se snažit vysvětlit si a eliminovat možné rozpory. Samozřejmě budeme hledat pozitivnější stanovisko na úrovni Středočeského kraje, to je, to je klíčový partner, budeme se ptát, proč se tak zásadně změnil, když dlouhodobě tam byl výrazně pozitivní přístup, proč v současné době je poněkud negativní. Je na nás, abychom se dočkali opět té společenské objednávky, protože my jsme přesvědčeni, že zvláště na území, které si zaslouží národní park, a to je Křivoklátsko, ta společenská objednávka přijde. My ji chceme poctivě odpracovat.

redaktor

V celoevropském měřítku společenská objednávka přišla už dávno, a to vyhlášením biosférické rezervace UNESCO. Nejde tedy jen o bohatý lovecký revír, ale o unikátní celek, který je třeba chránit pro celou Evropu.