Milan SOLDÁN, moderátor
--------------------
Zvuk motorových pil je teď v lesích na Vysočině slyšet častěji, než bývá v tomto ročním období zvykem. Majitelé hvozdu se stále potýkají s nálety kůrovce. Některé lesní podniky kácejí v posledních dvou letech zhruba dvojnásobek toho, co mají standardně v plánu. Pro nekvalitní suché a hmyzem poškozené dřevo přitom jen těžko hledají odbyt.
Aleš RUSEK, lesní správce
--------------------
V prvním kvartále letošního roku jsme vytěžili už 58 tisíc kubíků dříví. To znamená do konce března.
Milan SOLDÁN, moderátor
--------------------
Popisuje stávající situaci Aleš Rusek, lesní správce z Třebíče. Běžně by tam přitom měli dřevorubci za rok zpracovat asi 90 tisíc kubíků. Těžba je tedy více, než dvojnásobná. Jedná se však prakticky jen o nekvalitní kalamitní dřevo.
Aleš RUSEK, lesní správce
--------------------
V jiných těžbách se nepohybujeme. Část těžeb jsme ještě dělali ve výchovných zásahy ze 40 let, které máme předepsané ze zákona, ale v letošním roce to vypadá, že na ně budeme muset rezignovat, protože nechceme dále stresovat porosty tím, že tam ještě uděláme výchovný zásah a podpoříme třeba dál nějaké prostředí pro podkorní hmyz.
Milan SOLDÁN, moderátor
--------------------
Dřevařské podniky jsou přitom kalamitní kulatinou zahlcené. Některé navíc ani hmyzem poškozené dřevo vůbec nezpracovávají. Ředitel největší vysočinské pily ve Ždibci nad Doubravou Tomáš Krčil říká, že tady s ním sice poradit umí, ale i tak velký podnik má své limity.
Tomáš KRČIL, Ždibec nad Doubravou
--------------------
My máme zakázky, máme produkty, kde dokážeme použít kůrovcovou hmotu. Samozřejmě není to ideální. V našem případě bychom potřebovali více kvality a, b, c, nicméně ta kůrovcová kalamita se ještě nerozjela naplno. Už teď jsme co se týká výroby na limitu. Už máme plnou výrobu. Už nedokážeme víc nakoupit.
Milan SOLDÁN, moderátor
--------------------
A může být hůř. Entomolog Petr Zahradník z Výzkumného ústavu z lesního hospodářství a myslivosti, přední český odborník na kůrovcovou problematiku varuje, že tohle všechno může být teprve začátek.
Petr ZAHRADNÍK, entomolog
--------------------
Pokavaď zaspíme a nebudeme dodržovat celá obranná opatření, tak se může z roku na rok ta situace zhoršit kdekoliv v rámci České republiky.
Milan SOLDÁN, moderátor
--------------------
Nejdůležitější je podle něj včas vyhledávat napadené stromy, porazit je a ihned sanovat, podrobnosti o tom, jak rozsáhlá vlastně kůrovcová katastrofa je, zjišťovala kolegyně redaktorka Izabel Dearditio. Ta je právě teď se mnou ve studiu. Izabel, zažil už někdy v historii náš region, nebo spíše celá země něco podobného?
Izabel DEARDITIO, redaktorka
--------------------
Dobré odpoledne. Lesníci se shodují, že v novodobé historii tato kalamita nemá obdoby. Podepsalo se na tom hned několik faktorů. K množině lýkožrouta přispělo jednak sucho posledních let, ale také ničivé bouře, které za sebou zanechaly rozsáhlé polomy. Ty pak nebylo v silách lesníků včas zlikvidovat a kůrovec měl ke svému množení doslova ideální podmínky v podobě popadaných stromů. Kořeny celého současného stavu ale sahají zhruba na začátek 90. let, kdy se hodně a téměř živelně těžilo bez ohledu na následky. Mnozí soukromníci, i velké lesní podniky se soustředily výhradně na kácení kvalitního dřeva a zapomínalo se na prevenci. To je věc, která je nyní velmi kritizována odbornou veřejností.
Milan SOLDÁN, moderátor
--------------------
Už se kůrovcová kalamita nějakým způsobem promítla do lesnictví i ekonomicky?
Izabel DEARDITIO, redaktorka
--------------------
Promítla a to docela zásadně. Už loni výrazně klesla cena dřeva a třeba státnímu podniku lesy České republiky. Kvůli tomu klesl zisk o necelé 4 miliardy korun. Letos je situace ještě horší. Jen za první čtvrtletí je meziroční pokles cen dřeva dalších 27 procent. Těžba přitom celkově o 14 procent stoupla. A podobně jsou na tom i veškeré menší firmy, či soukromí lesníci.
Milan SOLDÁN, moderátor
--------------------
Připravuje stát třeba nějakou přímou podporu lesnímu hospodářství?
Izabel DEARDITIO, redaktorka
--------------------
Lesníci pochopitelně nějaké kompenzace požadují a tvrdí, že bez nich nepřežijí. Dá se tedy očekávat, že peníze tedy do tohoto odvětví potečou. Stát ale na druhou stranu určitě nechce všechny prostě jen vyplatit bez dalšího efektu. Na pořadu dne je tak například podpora takzvaných mokrých skládek. V těch je vytěžená kulatina skladována ve vodě. To zabrání dřevokaznému hmyzu vyletět a dál se množit. Prostě se utopí a larvy vyplavou. To se zdá jako ideální řešení. Má to ale své úskalí. Takové skládky lze zakládat pouze v blízkosti vodních toků, takže to není možné praktikovat všude.
Milan SOLDÁN, moderátor
--------------------
Rozsah a důsledky kůrovcové kalamity nám popsala Izabel Dearditio. Co to ale vlastně kůrovec je? Jak se množí a proč páchá takové škody? Na to se kolegyně Kateřina Tůmová vyptávala entomologa Petra Zahradníka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, předního českého odborníka na kůrovcovou problematiku.
Kateřina TŮMOVÁ, redaktorka
--------------------
Začnu hodně jednoduchou otázkou. Co je to vlastně kůrovec? Co je to za brouka? Co způsobuje?
Petr ZAHRADNÍK, entomolog
--------------------
Kůrovec je takový relativně malý brouček, příbuzný nosavcům. Nosavce si možná lidi budou znát, který má asi tak 4 až 5 milimetrů a on vlastně když napadne stojící stromy, tak vlastně jak se tam probíhá ten vývoj, tak larvy přeruší vodivá pletiva toho stromu a v důsledku toho vlastně ten stromu umře, odumře. Takže proto je vlastně takový nebezpečný. Ono samozřejmě primárně napadá čerstvě odumřelé dříví, ale v současné době takového dříví je relativně nedostatek, takže on vlastně napadá potom i ty stojící stromy.
Kateřina TŮMOVÁ, redaktorka
--------------------
Jaký je jeho životní cyklus, proč se mu daří zrovna teď v tomto období?
Petr ZAHRADNÍK, entomolog
--------------------
Tak jemu dařilo víceméně vždycky. Protože on vlastně zhruba někdy na přelomu dubna a května, teď jak se došlo k takovému tomu oteplení v posledních letech, tak už je to někdy kolem poloviny dubna. Vlastně napadne první generace stojící stromy během zhruba 6-8 týdnů vlastně dokončí svůj vývoj, znova vylétnou, opět napadnou stojící stromy a za příznivých podmínek, které teďka v těch posledních letech panují může ještě na přelomu srpna a září napadnout potřetí ty stojící stromy. /nesrozumitelné/ vždycky si vyhledává už prostě ty stromy nenapadené, které jsou zdánlivě zdravé. Ale mají oslabenou vitalitu právě v důsledku toho sucha.
Kateřina TŮMOVÁ, redaktorka
--------------------
Takže se dá říci, že právě sucho, suché počasí jim vyhovuje? V něm se jim daří?
Petr ZAHRADNÍK, entomolog
--------------------
Oni ty vysoké teploty jednak urychlují jejich vývoj, to zaprvé, takže vlastně mohou mít v rámci toho průběhu té vegetační doby o jednu generaci víc, což se samozřejmě pozná a za druhé to sucho vlastně způsobuje ztrátu obranyschopnosti těch stromů. Je tam vlastně snížená vitalita, to znamená, že menší množství brouků stačí k tomu, aby zahubilo jeden strom, protože ty stromy nejsou schopny se bránit.
Kateřina TŮMOVÁ, redaktorka
--------------------
Kdybychom měli popsat to, jak napadá strom, jak se to vlastně děje?
Petr ZAHRADNÍK, entomolog
--------------------
To je trošku složitější, vlastně brouci, kteří se vlastně na jaře vyrojí, protože přezimovali někde buď v hrabance, nebo pod kůrou starých stromů minulého roku teda, to zase nejsou jako staré stromy několik let, tak vlastně se vyrojí a vlastně samci začínají napadávat stromy. Tady se jako předpoklídají takové teorie, jedna tvrdí, že ty brouci rovnou najdou v podstatě už ten oslabený strom po čuchu, druhá teorie, ke které já se teda víc kloním a začínám mít stále víc přívrženců je ta, že vlastně ty brouci napadají ty stojící stromy vhodné prakticky rovnoměrně, akorát že ty silně vitální se jim ubrání a pouze ty nevitální vlastně podlehnou tomu náporu těch brouků. Protože po zhruba jednom dnu, ti samečci, kteří tam vlastně vyhlodají takovou malinkou komůrku, kde se potom páří se samičkama, tak vlastně tam začnou produkovat agregační feromony, které vlastně přilákají jednak další samečky, aby vlastně pomohli kolonizovat ten strom a jednak vlastně přilákají samičky právě za účelem toho páření. A jeden ten sameček mívá zpravidla jednu až tři samičky. To je prostě různé.
Kateřina TŮMOVÁ, redaktorka
--------------------
Dá se to ještě nějak zamezit v průběhu, když už napadne ten strom? Jak se můžeme bránit?
Petr ZAHRADNÍK, entomolog
--------------------
No, v podstatě v takovým tom prvopočátku, kde už teďka nejsme na většině území, tak se vlastně právě likvidujou ty prostě například polomy, kde vlastně se může on bezproblému namnožit a když potom je ho hodně, tak vlastně teprve napadne ty stojící stromy. Dneska jsme v trošku jiné situaci, takže jediná možnost je, že budeme vyhledávat ty napadené stromy, v čas je pokácíme a v čas je účinně asanujeme. To znamená, že zahubíme všechny ty brouky, kteří pod tou kůrou jsou, aby nemohli napadnout právě další stojící stromy. A to se nám bohužel momentálně nedaří z různých důvodů.
Kateřina TŮMOVÁ, redaktorka
--------------------
Existuje třeba více druhů těch kůrovců, nebo pouze se liší v tom, v jakém stadiu jsou na tom stromu?
Petr ZAHRADNÍK, entomolog
--------------------
Vůbec celosvětově existuje strašně moc kůrovců. I u nás máme já nevím zhruba 120 druhů kůrovců. Samozřejmě většina z nich je víceméně naprosto neškodná, ale z těch kůrovců, které nám škodí, je to právě ten lýkožrout smrkový, který je vlastně po celém území České republiky a vlastně celé střední Evropy a na Moravě se k němu přidal ještě druhý kůrovec, který se jmenuje lýkožrout severský, který napadá spíš takovou tu horní část toho kmene, nebo nějaké slabší stromy. Samozřejmě jsou potom ještě některé další speciální druhy, ať už na smrku, na borovici, ale ten jejich význam při tom, co se dneska momentálně děje, je zatím relativně zanedbatelný.
Kateřina TŮMOVÁ, redaktorka
--------------------
Moje poslední otázka bude směřovat na Vysočinu. Jak to vypadá se situací na Vysočině ohledně kůrovce a kdybyste ji mohl porovnat třeba celorepublikově, kde jsou nejhorší oblasti a jak na tom je v porovnání právě s ostatními ta Vysočina, jestli jsme na tom hůře, nebo lépe, nebo jsme průměr?
Petr ZAHRADNÍK, entomolog
--------------------
Já to vezmu malinko od konce. V podstatě v současné době nejhorší situace a to už vlastně trvá asi tak 3 roky, je severní Morava a Slezsko. Víceméně od takové té úrovně Olomouce na sever, tam je v současné době ta situace úplně nejhorší. Vlastně v roce 2016 se začala ta situace zhoršovat právě po tom velmi suchém a teplém roce 2015 i právě v oblasti Vysočiny, ale nejenom Vysočiny. Byl to vlastně takový ten pás od Znojma až po Domažlice podél jižní hranice našeho státu. A v loňském roce došlo k prudkému razantnímu zhoršení a právě nejvíc byla postižena Vysočina, která se začala do určité míry blížit té situaci v některých okresech na severu Moravy. Zbytek republiky zatím je relativně pod kontrolou, ale je vlastně ve všech okresech co sledujeme, tak vlastně dochází k nějakému mírnému nárůstu a je to taková dalo by se říct časovaná bomba. Pokavaď zaspíme a nebudeme dodržovat ta obranná opatření, tak se může z roku na rok ta situace zhoršit kdekoliv v rámci České republiky.
Kateřina TŮMOVÁ, redaktorka
--------------------
Rozhovor s docentem Zahradníkem, předním českým specialistou na kůrovce končí a sním končí i Narovinu. V dnešním vydání jsme se hlouběji zabývali příčinami i následky současné masivní invaze kůrovce do lesů na Vysočině. Počadem vás provázel Milan Soldán. Přeji krásný zbytek dne při poslechu Českého rozhlasu Vysočina.
