„Bohužel se jenom mluví a skutky v přírodě se nedějí. Jde o selhání spíš středních managementů, které vytvářejí podklady pro vrcholné řízení ministerstev nebo státních podniků. Ti lidé měli předávat informace, které měli," myslí si.
Čekání na pohromu
Na lesnictví taky dopadá kůrovcová kalamita. „Jedním z nutných opatření podle mě bude přistoupení k nouzovému stavu, krizovému řízení, nastavení hospodářsko-technických opatření, což by mohlo pomoci krizi se dřevem. Je to takový zaseklý špunt. Stát by mohl například vykupovat nekvalitní dříví, uskladnit ho, aby se zvýšila jeho cena na trhu. Dříví potřebuje, aby se z lesa odváželo, aby byl zajištěný jeho tok."
Lesy, kde zatím není v plné síle kůrovcová kalamita, by se na situaci podle Erbera měly rychle nachystat. „Je zapotřebí změna druhové skladby, struktury lesů, protože usychají, jsou dlouhodobě ve stresu. Taky zvěř ovlivňuje celý lesní ekosystém. Kvůli pěstování smrků není optimální potravní nabídka pro zvěř. Nejsou houštiny, kam by se mohla schovat. Zásadní rozhodnutí se nedějí, což mi v tomto případě chybí."
Nepestré lesy
V českých lesích teď rostou hlavně smrky. „Je to přirozený vývoj. Dřív lidé žili z lesů daleko víc. Každý nástroj se dělal z jiné dřeviny. Dnes už zbývá opravdu jenom průmyslová poptávka po smrku. Mělo by se podporovat zpracování dalších dřevin. Pro vlastníky lesů to je výzva, aby pěstovali daleko pestřejší skladbu lesů," tvrdí Aleš Erber.
