Národní park Šumava čekají v příštím roce na jedné straně velké úspory, na druhé straně investice za desítky milionů korun

Šumava – Kůrovec, ekonomika, plán péče a zonace, bezlesí, péče o návštěvníky, to je jen krátký výčet hlavních témat, která zásadně ovlivnila dění v Národním parku Šumava v letošním roce a podle vedení Správy NP a CHKO Šumava budou klíčová i pro rok 2013.

Na pomyslné první místo lze podle ředitele Správy Jiřího Mánka postavit utlumení kůrovcové kalamity. Tu se dle Mánka podařilo dostat do únosných mezí. S pozitivním výsledkem na straně jedné ale souvisí i negativa v podobě nižších příjmů za prodej dřeva z nahodilých kůrovcových těžeb, které s objemem 76 tisíc kubíků v letošním roce poklesly na úroveň 32 procent skutečnosti loňského roku.

Prakticky ve všech oblastech byl podle náměstka ředitele pro lesní ekosystémy Jana Kozla v letošním roce zaznamenán výrazný pokles kůrovcové těžby za poslední tři roky s tím, že nejvýraznější to bylo v oblasti Srní, kde nahodilé kůrovcové těžby klesly ze sto dvaceti tisíc kubíků v roce 2010 na 23 tisíc v letošním roce. „Současnost je taková, že kůrovcovou situaci lze na dvou třetinách národního parku označit za stabilizovanou, a to v oblasti Stožce, Českých Žlebů, Borových Lad a částečně i v oblasti Prášil,” uvedl náměstek Kozel s tím, že ve zmíněných regionech byly letos zpracovány už jen jednotky tisíc kůrovcem napadených stromů. „Na zbývající třetině území v oblastech okolo Modravy a Srní je ještě výskyt kůrovce vyšší než v ostatních oblastech. Na této jedné třetině jsme zpracovali přibližně 72 procent veškeré kůrovcové těžby v národním parku v letošním roce,” dodal Jan Kozel. Stabilizovaná kůrovcová situace na dvou třetinách Národního parku Šumava podle jeho slov umožní v příštím roce Správě více se zde věnovat aktivním přeměnám lesních porostů a jejich druhové skladby a na zbylé třetině se pokusit o stabilizaci kůrovce.

Z pohledu ekonomického náměstka Jiřího Kvapila se Správa musela v letošním roce vypořádat s poklesem nejen příjmů z těžby dřeva, ale také s nižším příspěvkem od jejího zřizovatele, jímž je ministerstvo životního prostředí. „Pro letošní rok snížil zřizovatel Správě příspěvek na činnost ze 143 milionů korun na 112, což je 32 milionů. S touto ztrátou se počítalo a byla rozpočtována. Důležitější je, že ministerstvo životního prostředí počítá v příštím roce s dalším poklesem příspěvku na výši zhruba 101 milion korun,” shrnul Jiří Kvapil a dodal, že pro ilustraci se jedná o roční mzdové náklady na všechny zaměstnance Národního parku Šumava.

Nutné úspory se tak již v letošním roce projevily na snížení počtu zaměstnanců, snížení počtu vozidel, jejich osazení GPS, přísnější kontrolu prodeje dřeva, omezení veškerých nákladů na opravy a investice vyjma havarijních stavů a kontrolu a schvalování veškerých výdajů nad tisíc korun. „Bylo rozhodnuto i o tahání omezeného množství dříví, které bylo ponecháno k zetlení v lese v letech 2010 a 2011 k dalšímu zpracování. Je to dříví pouze nad rámec všech směrnic a závazných dokumentů, a byť tím nic neporušujeme, odezvy z různých stran jsou rozporuplné,” připustil náměstek Kvapil.

Přes veškerá úsporná opatření hodlá Správa v příštím roce investovat rekordní částku 200 milionů korun. Z této sumy, kterou chce Správa získat z dotací, ale její vlastní podíl má činit jen 20 milionů korun. I ty ale bude muset Správa ve svých zdrojích najít. „Uvedená částka zahrnuje naučná centra v rámci zoologického programu s rozložením do dvou let v úrovni 160 milionů korun, dále demolici bývalé roty v Kvildě, cyklostezky, další dvě lávky podobné Klostermannově přes Vydru. Budeme pokračovat v budování a opravách lesní cestní sítě, revitalizaci vodních toků a rašelinišť a v dalších akcích,” dodal Jiří Kvapil. Zatímco se veřejnost může těšit na další novinky v podobě změny některých nouzových nocovišť, otevření Sovince v Borových Ladech, či zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup, především místní samospráva v příštím roce uvítá předložení dvou velice zásadních dokumentů pro celé území Národního parku Šumava. Jedním je plán péče na dalších patnáct let a druhým návrh zonace. Podle ředitele Správy Jiřího Mánka je to něco, co se zatím žádnému vedení Správy nepodařilo.