Obyvatelé na jihovýchodě Evropy mají hluboko do kapsy. Poslední tři roky totiž rostou ceny, zatímco platy stagnují. A tak si obyvatelé Bulharska, Albánie nebo bývalých zemích Jugoslávie nemohou dovolit platit za vytápění elektřinou, které je v těchto zemích rozšířené. Namísto toho nakupují dřevo od lidí, kteří nelegálně vyrážejí do lesů se sekerou a pilou.

Podle serveru Euractiv se nelegální těžba dřeva začíná podepisovat na stavu lesů v Bulharsku, Srbsku a dalších zemích bývalého východního bloku. Dřevem netopí jen obyvatelé na venkově, ale i ve městech. "Ano, je to obrovský problém i v Černé Hoře, Bosně a Albánii," potvrzuje Andrija Marič z Černé Hory. Podle něj těží dřevo jedinci a někdy dokonce i organizované skupiny v lesích, které jsou na státní půdě, ale nemají žádného správce. "U nás se říká, koho je hora, toho je les," dodává Marič. Dříve se o lesy staraly dřevařské firmy, které ale v devadesátých letech zkrachovaly.

V pohraničních oblastech jde prý často o lidí z Bosny, kteří přijedou s nákladním autem, ručně pokácí stromy a zase odjedou. Policie prý není schopná viníky vystopovat, stejně tak jako nikdo netrestá prodejce dřeva. Dřevo si totiž většinou lidé kupují od pouličních prodejců a nekácejí si ho pro svou potřebu sami.

Vytápění dřeva se masově šíří bývalými zeměmi Jugoslávie, Albánie a Bulharska a devastuje zdejší porosty. Podle studie Euractivu navíc oficiální statistiky neodpovídají realitě. Například podle oficiálních čísel OSN roste v Bulharsku od devadesátých let podíl zalesněné plochy, ve skutečnosti je poptávka po dřevě vyšší než přírůstky.

V Srbsku se oficiálně ročně spotřebuje 2 miliony kubíků dřeva, zatímco reálný objem je mnohonásobně vyšší - až 12 milionů kubíku. Stejně tak v Kosovu se využije ročně na 2 miliony kubíků dřeva, zatímco statistiky hovoří o pětinovém objemu. Podobná situace je i v Albánii, Bosně a Hercegovině, Makedonii a Černé Hoře. "Dobrá zpráva je, že Bulharsko, Rumunsko, Srbsko a další balkánské státy mají stále velké porosty lesů," cituje Euractiv Georgi Stefanova z bulharské pobočky WWF.

Na rozdíl od Západních zemí, ale dřevem topí na jihu Evropy ti nejchudší obyvatelé. Dřevo pálí v kotlích, které mají velmi nízkou účinnost. V Bulharsku se prý těmto kotlům říká "cikánská láska", protože se rychle rozehřejí, ale snad ještě rychleji chladnou.

To sebou nese problém se znečištěním ovzduší a negativním dopadem na lidské zdraví. "Energetická chudoba nakonec znamená i ekologickou katastrofu," říká Stefanov. Podle něj jsou v některých částech Bulharska lidé kvůli nedostatku peněz schopni vykácet celé lesy, jako například v okolí města Momčilgrad ve východním rodpoském pohoří. Celé kopce byly odlesněny během jednoho nebo dvou let. Místní úřady problém s kácením zcela ignorují.

Pálení dřeva v nekvalitních kotlích výrazně přispívá ke znečištění městského ovzduší, už tak dost poškozeného – Bulharsko, stejně jako Rumunsko, je podle Rozvojového programu OSN (UNDP) v čele tabulky počtu úmrtí způsobeného znečištěním ovzduší ve urbanizovaných oblastech.