Výměra lesních pozemků v České republice narůstá. V loňském roce činila celkem 5,7 milionu hektarů a za posledních 65 let u nás přibylo 154 tisíc hektarů lesa. V posledních letech se roční přírůstky pohybují kolem dvou tisíc hektarů ročně. Uvedl to koncem září na tiskové konferenci Českého statistického úřadu (ČSÚ) pracovník Odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Josef Kahuda.
Pokud jde o rozložení lesních pozemků v rámci republiky, největší lesnatost, tedy podíl rozlohy lesa na celkové rozloze území, je s výjimkou Jihomoravského kraje v okrajových, hraničních oblastech České republiky. Nejvíce lesů je v Jeseníku a v šumavských okresech jižních Čech. V průběhu posledních let se u nás také změnila struktura lesních porostů, zatímco v roce 1993 z nich zaujímaly jehličnany 78,5 procenta a listnáče 21,5 procenta, v loňském roce již vzrostl podíl listnatých stromů na 26,6 procenta.
Těžba dřeva v českých a moravských lesích podle Kahudy v posledních letech stagnuje mezi 15 a 15,5 milionu metrů krychlových dřeva ročně. „Konkrétně v loňském roce bylo vytěženo 15,48 milionu metrů kubických, přičemž 29,3procentní podíl připadal na nahodilou těžbu, především živelní a hmyzovou," řekl. Podíl nahodilé těžby na celkové těžbě podle jeho slov v posledních letech vykazuje zhruba setrvalý stav kolem 30 procent. Nejvyšší nahodilá těžba byla v roce 2007 v důsledku orkánu Kyrill, a to ve výši až 12 milionů metrů krychlových.
V porovnání s obdobím let 1950 až 1970, kdy se pohybovala roční těžba dřeva na hektar lesních pozemků kolem tří až čtyř metrů krychlových, je však současná těžba 5,8 metru krychlového na hektar poměrně vysoká," řekl Kahuda s tím, že nejvíc dřeva bylo vloni vytěženo v Jihočeském kraji, a to 2,1 milionu metrů krychlových; za ním následoval kraj Moravskoslezský. Nejvyšší podíl listnáčů v těžbě byl podle statistiků zaznamenám v Jihomoravském kraji a činil loni asi 36 procent. Největší podíl jehličnatých stromů naproti tomu byl v Kraji Vysočina. Tradičně se u nás v největším objemu těží smrk, který spolu s jedlí a douglaskou tvoří zásadní podíl na těžbě jehličnanů. U listnatého dřeva jsou nejvýznamnějšími dřevinami buk a dub.
Statistiky dále uvádějí, že plocha zalesňování provedeného uměle se z pohledu dlouhodobého vývoje loni významně snížila zhruba na 20 tisíc hektarů ročně, přičemž ještě v 50. letech minulého století to bylo více než 50 tisíc hektarů za rok.
Zahraniční obchod se surovým dřívím vykázal v loňském roce stejně jako v předchozích pěti letech nárůst dovozu i vývozu. Vloni dosáhl export 5,1 milionu a dovoz 5,5 milionu metrů kubických. V obou případech šlo většinou o dřevo užitkové, tedy kulatinu, vlákninu a palivové dříví, které export tvořilo z 97 procent. Hlavními exportními zeměmi byly Německo a Rakousko, kam míří více než 90 procent vývozu. Také z dovozu k nám přichází z 84 procent užitkové dřevo, a to hlavně ze Slovenska a Polska.
Statistici také zjistili, že v lesnictví od roku 2012 ubylo pracovníků, jejich počet klesl z 27 tisíc na současných zhruba 13 tisíc osob. Průměrná mzda v odvětví v roce 2014 činila 24 559 korun měsíčně. „Zaměstnanci ve státních lesích však měli v průměru výrazně vyšší mzdy než pracovníci v lesích soukromých a obecních," konstatoval Kahuda.
* Klíčové informace
* V roce 2014 činila výměra lesů v ČR celkem 5,7 mil. ha a za posledních 65 let v zemi přibylo 154 tis. ha lesa. * Vloni bylo v ČR vytěženo 15,48 mil. m3 dřeva, z toho 29,3 % představovala nahodilá těžba. * Průměrná mzda v lesnictví se v roce 2014 pohybovala na úrovni 24 559 Kč měsíčně a v odvětví pracovalo zhruba 13 tisíc osob.
