Otakar Brázda: Naším záměrem je ukázat lidem les pohledem těch, kteří v něm denně pracují. Že dokážeme také ocenit, jak je krásný

Křižánky – Slavnostní fanfárou na lesní roh byla v sobotu zahájena Lesnická výstava ve Vzdělávacím centru v Křižánkách. Lesy České republiky se v této obci na Novoměstsku neprezentují poprvé. Dvě předcházející výstavy, které se uskutečnily v letech 2008 a 2009, byly ale od té nynější zcela odlišné. Tentokrát je hlavním cílem organizátorů přiblížit historii a současnost lesního porostu a hospodaření v něm.

Souvislost lesního hospodářství s průmyslovou výrobou v okolí, historické zajímavosti z nadačního velkostatku Marie Školské v Novém Městě na Moravě, lesní kalamity nebo současná hospodářská činnost v lesích – to jsou jen některá témata, kterými se letošní expozice zaobírá.

Vystavené exponáty pocházejí ponejvíce ze soukromého archivu bratrů Vladimíra a Josefa Černých, kteří se nemalou měrou podíleli i na předchozích dvou výstavách. Výstupem z předešlých ročníků je obsáhlá publikace nazvaná Kříže pomníčky mezníky na Novoměstském panství a okolí, jejímiž autory jsou již zmiňovaní bratři Černí.

Pomníčky, kříže a mezníky zdejších lesů ale tentokrát na výstavě téměř chybí. „Záměrem bylo neopakovat se. Chceme ukázat fotografie, které nebyly ani na jedné z předešlých výstav. Ukázat lidem les pohledem těch, kteří v něm denně pracují. Že dokážeme také ocenit, jak je krásný, a že není pravda, jak jsme mnohdy obviňováni, že jenom těžíme a hospodářsky se na něm živíme. Proto jsou tu zastoupeny například fotografie z nejpůvabnějších částí lesa,” vysvětluje milovský revírník Otakar Brázda.

Lesní kalamity

Les, to ale není pouze krása a romantika. Ke slovu se často dostávají i věci méně příjemné. Například lesní kalamity, které jsou nedílnou součástí koloběhu v přírodě.

„Kalamita v třicátém roce dvacátého století tu měla obrovské rozměry, byla to veliká tragédie pro zdejší přírodu. Tehdy si s ní lidé - z dnešního pohledu s velmi primitivními nástroji, jako jsou ruční pily nebo sekery - dokázali obdivuhodně poradit. Byli to nejen místní, ale i cizinci, kteří tu pak zapustili své kořeny. Bez nich by se tehdy kalamita nezvládla. Dnes, v době motorových pil, harvestorů a traktorů, obdivujeme, jak pouhými pilami, sekerami a jen za pomoci koní dokázali všechno zvládnout. Tehdy byla dokonce postavena i speciální lesní železnice, vznikla na území dnešního Kinského panství a byla to naprosto unikátní stavba. Jedna větev vedla ze Ždírce až skoro pod Žákovu horu. Druhá větev vedla do Najdeku,” připomíná Otakar Brázda.

Na letošní výstavě se mohou návštěvníci seznámit i s materiály archivu Lesní správy Nové Město na Moravě a Moravského zemského archivu v Brně. „Rád bych se zmínil o části, kterou se nám podařilo získat z Moravského zemského archivu. Týká se především provozu průmyslové výroby, jako jsou sklárny, hamry nebo hutě,” upozorňuje koníkovský revírník Rudolf Vašek a dodává:

„To jsou jedny z nejkrásnějších dokumentů. Některé z nich ale zatím ještě čekají na přeložení, protože, byť jsou krasopisně napsané, my je bohužel neumíme dešifrovat.” Pomníčků se tentokrát obdivovatelé práce bratrů Černých sice nedočkají, ale kouzlo dávných dob tu na ně přece jenom dýchne. Jak prozrazuje Vladimír Černý: „Aby to bylo zajímavější, napadlo nás vystavit tu fotografie nejstaršího porostu, který v této lokalitě je. Jde převážně o les na území Devíti skal. Máme tu dokonce i několik starších věcí, ale jenom proto, že jsme k nim zjistili nové informace.” A jeho bratr navazuje: „Jde například o milovský kříž, který stojí u budovy bývalé lesovny. Je to jeden z nejstarších křížů v okolí. Nechal jej zhotovit tehdejší inspektor velkostatku Jan Homoláč,” upřesňuje Josef Černý.

Výstava, která se pravidelně těší velké oblibě veřejnosti, by měla být otevřena do začátku září.