logo Silvarium tisk

Lesy v kraji vymírají pětkrát rychleji, než je jejich nový přírůstek. Změny klimatu a sucho narušily většinu dřevin. V některých oblastech nemají jediný zdravý smrk, chřadnou i ostatní druhy.

VÍTKOV Když si vítkovská lesní správa nechala zpracovat studii o míře poškození smrkových porostů, byla jejím výsledkem nemile zaskočená. Stoprocentně zdravou smrčinu už tam totiž žádnou nemají. Příčinou jsou klimatické změny. Stromy hynou kvůli úbytku srážek a výkyvům teplot a vítkovská lesní správa patří spolu s Městem Albrechtice, Bruntálem a Šternberkem k nejpostiženějším.
„Od posledního zjišťování nám zbylo asi pět tisíc hektarů lesa smrku a poškozené je téměř všechno. Loni jsme vytěžili 130 tisíc kubíků dříví. Běžný plán je asi 100 tisíc, takže teď těžíme o třetinu víc. V roce 2016, kdy bylo nejhůř, těžba čítala 250 tisíc kubíků," uvedl vítkovský správce Lesů ČR Jiří Groda.
Dodal, že jde čistě o nahodilou těžbu, tedy kalamitní dříví. Projevy klimatických změn v lesích pozoruje už od roku 1992. „Voda chybí nejvíce smrkům, mají mělký kořenový systém. Potřebují ji k tvorbě pryskyřice coby obranné tekutiny a bez ní ztratí schopnost se bránit a škůdci ho zahubí," vysvětlil Groda.
Prvním příznakem je žloutnutí a padající jehličí. Oslabené stromy pak zlikviduje kůrovec s houbou václavkou, jež napadá kořeny. Extrémní zkouškou si lesy prošly za sucha v roce 2015. Dříve byly pro Vítkovsko typické srážky mezi 700 a 800 milimetry ročně, teď průměr klesá na 550–650 milimetrů. V roce 2015 napršelo 350 milimetrů.
„Těžby v Moravskoslezském kraji překračují pětinásobek objemů, které nám v lesích přirůstají. Situace je vážná. Nějakým způsobem je narušeno devadesát procent lesů v regionu, napříč všemi dřevinami. Na smrkových porostech to je nejvíc vidět a ty tvoří zhruba polovinu zalesněných ploch kraje," uvedl ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil.
Jen v lesních správách Vítkov, Město Albrechtice, Bruntál a Šternberk bylo loni kvůli suchu vytěženo 1,6 milionu kubíků dříví. „Před deseti lety to bylo přes půl milionu kubíků," porovnala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Plíživě se kalamita z Moravskoslezského a části Olomouckého kraje šíří na západ. Cítí ji všichni správci lesů. Stát, města a obce, soukromníci i armáda.
„Dynamika oslabení lesů je strašně velká a rychlá. V červenci, srpnu a září 2015 došlo k tak rychlému přísušku, že do některých porostů se kůrovec ani nedostal," sdělil Tomáš Klevar z divize Lipník nad Bečvou Vojenských lesů a statků. Ta s vítkovskou lesní správou sousedí.
Lesní správci nově vysazují druhově pestřejší lesy, aby byly odolnější. „Smrk používáme v nějakých patnácti procentech a s ním škálu až deseti druhů dalších dřevin. Buky, duby, modříny, borovice, jasany, břízy, osiky. Záleží na stanovišti," upřesnil Pospíšil.
Například na Libavé vznikají i nová malá vodní díla. „Libavá je z oblastí, které spravujeme, nejpostiženější. Kromě výsadby tam investujeme 16 milionů do udržení vody v oblasti. Do výstavby malých nádrží a rybníků," uvedl Libor Strakoš z Vojenských lesů a statků.
Na nové vzrostlé lesy si lidé počkají desítky let. Jejich druhová proměna přinese změnu celého ekosystému včetně podrostu, výskytu jiných hub i živočišných druhů.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě