Přihlásit

Lesy mají nejistý osud (Mladá fronta DNES)

Kraj Karlovarský
VLADIMÍR ZEDNÍK

Stromy v Krušných horách opět rychle odumírají. Chybí peníze na záchranu

Krušné hory - Odborníci varují: stromy v Krušných horách nadále houfně hynou na ploše 40 tisíc hektarů, výsadba je nedostatečná. Na vině je překyselená půda, dědictví po dřívější energetické činnosti v Podkrušnohoří. Je spočítáno, že v období let 1947 až 2000 spadlo do hor 26,5 milionu tun síry. To představuje skoro dva kamiony této chemikálie na jeden hektar. A vše zůstalo v půdě.
Ozývají se i opačné hlasy. „Hloupost. Hromadné hynutí stromů je minulost. Krušnohorské lesy se vzpamatovaly. Všude říkám, že lesy v Krušných horách jsou nyní pomalu nejlepší v republice,” polemizuje s tvrzením odborníků ekologický aktivista z občanského sdružení Rosnatka v Božím Daru a současně náčelník Horské služby Krušné hory Rudolf Chlad. Připomíná, že v oblastí Fláje už není ani stopa po nastojato uschlých stromech, které nahradily smrky a smíšené lesy. Jediný „skanzen” podle Chlada existuje u Klínovce v okolí hory Meluzína.

Záchrana za deset miliard?
Před rokem a půl však i ministr zemědělství Petr Gandalovič uznal, že rozsáhlá pomoc je neodkladná. Záchrana lesů trpících překyselenou půdou má přijít na deset miliard k korun.

Tak velkou sumu může poskytnout pouze Evropská unie. Soukromí vlastníci tvrdí, že přes naléhavost problému se ale od podzimu 2007 moc nezměnilo. „Prostředky na obnovu Krušných hor jsou podobné jako v minulých letech. Nejsou žádné jiné zdroje, ať už z ministerstva, pokud jde o evropské dotace, nebo od energetických podniků,” říká Pavel Filip, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v severních Čechách.
Na zubožený stav dřevin upozorňují lidé, kteří v Krušných horách žijí. Tvrdí, že v historii Evropy nebyla větší ekologická katastrofa, kterou by způsobil člověk.
Stromy údajně opět odumírají kvůli kyselosti půdy. Přitom jde o dřeviny vysazené teprve v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Z Kanady se tehdy přivezlo 50 milionů sazenic smrku pichlavého, po Evropě lesníci sháněli obrovské množství sazenic břízy bělokoré. Tyto druhy sice prokazovaly určitou odolnost proti kyselému dešti, jenže v kyselé půdě odumírají jejich kořeny. Musí být proto nahrazeny smrkem ztepilým, buky a duby.

Předseda karlovarské pobočky Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v západních Čechách Pavel Scheuer, který pracuje v Loketských lesích, vidí problém v kůrovci. „Přichází vždy po polomech. A od roku 2005 jsme měli už tři kalamitní situace, Kyrila, Emu a další větrné smrště,” uvedl předseda.

Nejistý osud krušnohorských lesů
Dlouhodobým problémem Krušných hor je podle předsedy Pavla Scheuera také masivní nápor přemnožené jelení zvěře, která loupe mlaziny a okusuje lesní kultury.
Přiklání se k názoru Rudolfa Chlada, který má krušnohorské hřebeny projeté na kole, v autě i na sněžném skútru. „Stav je relativně dobrý. Není nic, co by volalo po masivní podpoře,” řekl.
Krušné hory se rozkládají ve dvou částech. Ta východní leží v Ústeckém a západní část v Karlovarském kraji. A jaký rozdíl vidí mezi oběma částmi správce lesů města Boží Dar Karel Picura?

Krušné hory byly a budou
Uvádí, že obě části trpí deficitem živin, který zavinily kyselé deště v osmdesátých letech.
„Západní část sice nebyla tak zatížena imisemi. Leží ale na chudých půdách, z nichž se zakyselováním vyplavovaly živiny. Na východě umíraly lesy rychleji. Problém je na západě trochu horší, protože zde máme vesměs starší porosty, které jsou náchylnější k poškození kůrovcem,” uvedl.
Dodává, že je zásadním odpůrcem tvrzení, že Krušné hory najednou zachrání deset miliard korun. „Není to reálné, protože les roste 150 let. Na otázku o budoucnosti Krušných hor Picura odpovídá, že není Sibyla. „Každopádně nějaký les tady bude. Krušné hory byly a budou zelené. Je jen otázka, jestli to bude ve formě, jakou dnes známe.” Ministr Gandalovič slíbil pomoc a peníze už předloni. V říjnu 2007 prohlásil po své inspekční cestě v Krušných horách, že obnova porostu je dlouhodobý projekt, s nímž se ale musí začít co nejdříve. „Uděláme vše proto, aby finančních prostředků na záchranu bylo dost,” slíbil tehdy ministr.

Přibývají miliony sazenic Soukromníci a obce mají v Krušných horách zhruba třetinu rozlohy lesů, zbytek patří státní organizaci Lesy České republiky. Jejich mluvčí Renata Macková včera potvrdila, že obnova lesů na lesních správách, které spravujíc porosty v Krušných horách, se ročně týká tisícovky hektarů.
„Standardně v Krušných horách vysazujeme například tři až čtyři tisíce smrků na hektar, jedlí až pět tisíc, buků devět tisíc kusů. Jedná se tedy ročně omiliony sazenic,” sdělila mluvčí. Dodala, že žádají o dotace z EU. Pro Krušné hory se v současné době připravuje projekt týkající se obnovy porostů pro příští etapu podávání žádostí.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Rok 2020: Kůrovcová kalamita v době covidové (Anketa Lesnické práce)

Rok 2020: Kůrovcová kalamita v době covidové (Anketa Lesnické práce)

Lesnictví

V anketě lednového čísla Lesnické práce významní představitelé lesnicko-dřevařského oboru komentovali uplynulý rok 2020. Přinášíme čtenářům Silvaria anketní odpovědi zástupců státních lesů – Josefa Vojáčka...

Lesnické práci popřáli: P. Zahradník, P. Češka, PEFC ČR, J. Pohan a M. Třeštík

Lesnické práci popřáli: P. Zahradník, P. Češka, PEFC ČR, J. Pohan a…

Lesnictví

Video uvnitř článku! Podívejte se, co kolegyně a kolegové lesníci popřáli ve třetím ze série videopřání Lesnické práci, která letos slaví jubilejní 100. vydání!

Chladné počasí loni pomohlo ALSOL snížit objem kůrovcových těžeb

Chladné počasí loni pomohlo ALSOL snížit objem kůrovcových těžeb

Lesnictví

Pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) loni díky chladnějšímu a deštivému počasí vytěžili o téměř 90 000 metrů krychlových kůrovcového dříví méně, než původně...

Trubači Markazíni popřáli k výročí Lesnické práce

Trubači Markazíni popřáli k výročí Lesnické práce

Lesnictví

Video uvnitř článku! Ke 100. výročí časopisu Lesnická práce ve druhém ze série videí tentokrát svou zdravicí přispěli trubači Markazíni, kteří všem pro radost a zamyšlení nad...

Populární zprávy

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Státní podnik Lesy ČR zhodnotil situaci v lesích po letošní kůrovcové sezóně

Lesnictví

Zobrazeno:6095

Letová aktivita kůrovců skončila, kalamita ale pokračuje. Podle vyjádření Lesů ČR je zvládnutí kalamity pro podnik prioritou. Postupně se to daří na Moravě, situace se...

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Lesnictví

Zobrazeno:4411

V posledních několika letech se v důsledku kůrovcové kalamity lesníci potýkají s bezprecedentním nárůstem holin a klimatická změna s sebou nese nutnost přechodu k pestřejším...

Podzimní Kůrovcová mapa byla aktualizována

Podzimní Kůrovcová mapa byla aktualizována

Lesnictví

Zobrazeno:4268

Na základě rozdílové analýzy satelitních snímků bylo detekováno cca 8 100 ha těžeb převážně jehličnatých porostů v období od července 2020 do září 2020, dále...

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesnictví

Zobrazeno:3579

Aktualizováno Lesy ČR uzavřely podpisem posledních čtyř smluv miliardový lesnický tendr. Vítězem pětimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby