KŘIVOKLÁTSKO Třešeň ptačí, jeřáb břek, jilm habrolistý, ale také jabloň lesní či hrušeň obecná získávají své místo v křivoklátských hvozdech. Státní podnik Lesy ČR tu totiž usiluje o postupnou přeměnu jehličnatých lesů ve smíšené.
„Jabloň a hrušeň se vysazuje kvůli zvýšení úživnosti (více přirozené potravy zvěře – pozn. red.) a estetiky lesa. Křivoklátsko je významné svou druhovou pestrostí dřevin, jež čítají kolem 52 druhů," vysvětluje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
První projekt zaměřený na změnu podoby lesů na bezmála šesti hektarech se uskutečnil v letech 2011 až 2012 a druhý skončil loni v říjnu. Za více než dva miliony korun se podařilo na osmi hektarech lesa v katastru obcí Branov, Karlova Ves a Skryje nad Berounkou převážně v první zóně Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko vysadit pod jehličnaté stromy buky lesní, lípy malolisté, jeřáby břek a jedle bělokoré.
Ohled na výra a včelojeda
Zásahy probíhají v lokalitě, která patří do takzvané ptačí oblasti Křivoklátsko v soustavě Natura 2000 a Lesnického parku Křivoklátsko. Proto si musejí lesníci při svém počínání dávat velký pozor. Především těžební práce musí být dobře naplánovány. V období od dubna do konce června se totiž nesmí kácet v osmdesátiletých a starších porostech s převahou listnatých stromů. „Platí i omezení těžeb v okolí 200 metrů od hnízd včelojeda lesního a výra velkého bez předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody," zmiňuje Eva Jouklová.
„Vybrané porosty jsme nejdříve prosvětlili (prořezali – pozn. red.). Nově vysazené stromky chrání proti zvěři dřevěné oplocenky a pravidelně ožínáme lesní plevel včetně ostružiníku," vysvětluje specialista ochrany přírody Zdeněk Ingr, jak je o stromky potřeba pečovat. Podle něj už nyní přispívají oba projekty k přirozené skladbě lesa, což prokázala i analýza stromů ve věku do 10 let, která se prováděla od roku 1995. Ukázala, že plocha, na níž rostou smrky, je stejně velká. Zastoupení jedle se však zvýšilo pětkrát a plošný podíl borovice lesní a modřínu se naopak snížil. Celkový podíl jehličnanů klesl na 60 procent stavu z roku 1995.
V případě listnáčů je nárůst především u buku (2,6x), habru (3,7x), javoru (2,8x) a lípy (6x). Podíl dubu a břízy zůstává zhruba stálý. Potěšující je, že poměr jehličnatých a listnatých dřevin byl před třiceti lety 63 ku 37, ale loni už byl stav 38 ku 62.
Přesto by někteří ekologové upřednostnili pro dosažení pestrého lesa již pouze přírodní vývoj. S tím ovšem zástupce Lesů České republiky nesouhlasí. „Takzvaný samovolný vývoj už v podstatě probíhá v národních přírodních rezervacích, které jsou na Křivoklátě dvě, a přírodních rezervacích s menšími opatřeními dle plánu péče. Těch je na Křivoklátě deset. Uplatňovat takový způsob hospodaření na celém území této kulturní krajiny je z pohledu lesníka, ale také ekologa v pravém slova smyslu, naprostý nesmysl," tvrdí Eva Jouklová. Pokud by se tyto lesy nechaly přirozenému vývoji, došlo by v nich podle ní časem k významnému snížení druhové rozmanitosti. Porosty by se staly monokulturami s převahou habru a v lepším případě buku a druhová pestrost by se omezila na malé specifické lokality.
Na změnu druhové skladby porostů se zaměřili v letech 2012 až 2014 také lesníci v sousedním Nižboru. Na téměř čtrnácti hektarech vysázeli listnaté dřeviny a jedle za více než 3,5 milionu korun. Všechny projekty financovala kromě Lesů ČR také Evropská unie a Státní fond životního prostředí.
***
Jaká je skladba křivoklátských lesů V současnosti převládá smrk ztepilý (23,7 %), dále borovice lesní (13,6 %) a modřín opadavý (9,8 %). Jedle bělokorá a obrovská, borovice černá, vejmutovka, douglaska tisolistá, smrk pichlavý a tis červený se vyskytují jen ojediněle jako vtroušené dřeviny (1,9 %). Z listnatých dřevin je nejvíce zastoupen dub zimní (16,1%), buk lesní (14,2 %), habr obecný (7,8, %), dub letní (2,8,%), lípa srdčitá (2,9 %), jasan ztepilý (2,0 %) a bříza bradavičnatá (1,7,%). Podíly ostatních listnáčů jsou nepatrné.
