Chystanou změnu ve vyhlášce Ministerstva zemědělství, která se týká i druhové skladby lesů a je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, kritizují ekologové z Hnutí Duha. Podle nich vyhláška nic nemění na převažující výsadbě smrků, které jsou nejvíce citlivé na sucho a také na kůrovce a v současnosti se potýkají s rozsáhlou kalamitou. Podle Ministerstva zemědělství však zůstává rozhodnutí o složení konkrétního lesa na jeho vlastnících a vyhláška má doporučující, nikoli direktivní charakter. Úřad také vyvrací některé výtky, které se v souvislosti s kritikou objevily. Navrhované znění zmíněné vyhlášky naopak podporuje Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Ekologové si od změny ve vyhlášce slibovali přísnější kritéria na to, kde se smí vysazovat smrky a v jakém množství. To, že ministerský návrh tuto věc nemění, považují za skandální. „Ministerstvo zemědělství chce dál ponechat smrk jako hlavní dřevinu i v oblastech středních nadmořských výšek, kde podle vědeckých modelů bude hynout, a dokonce i tam, kde se již nyní smrkové porosty plošně rozpadají," uvedlo Hnutí Duha.
Vyhláška uvádí, že v některých polohách je pěstování smrku velmi rizikové, úplné ho ale nezakazuje. „Například v Nízkém Jeseníku, kde smrkové porosty hynou na velkých plochách, umožňuje návrh vyhlášky znovu zasadit 75 procent smrků. Ty se tam již také na čerstvých holinách hromadně sázejí," sdělili ekologové. Podle Ministerstva zemědělství zůstává rozhodnutí o složení konkrétního lesa na jeho vlastnících. „Vyhláška je doporučením, nikoliv direktivním nařízením o pěstování lesa a umožňuje vlastníkům vysadit velké množství dřevin podle podmínek každého konkrétního stanoviště, které se na jejich majetku nachází. Může se tedy stát, že někde je vhodnější smrk, jinde dub nebo buk s příměsí modřínu. Vlastník lesa by měl vždy preferovat smíšené porosty s větším spektrem dřevin," uvedlo tiskové oddělení ministerstva.
Ekologové by za lepší řešení považovali, aby byl přímo ve vyhlášce zakotvený vyšší podíl stromů, které jsou odolnější, jako jsou buky nebo duby. „Namísto většího podílu našich přirozených druhů stromů ministerstvo doplňuje rizikové smrky a borovice stejně rizikovými exotickými dřevinami," uvedl expert na ochranu lesů z Hnutí Duha Jaromír Bláha.
Návrh vyhlášky je nyní v meziresortním řízení, kde se k němu budou vyjadřovat další instituce. Podle důvodové zprávy návrh „aktivně reaguje na aktuální potřeby lesnického hospodaření v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku avizované klimatické změny a potřebou implementace adaptačních opatření."
Ministerstvo zemědělství nicméně registruje, že navrhovaná novela vyhlášky o lesích vzbudila rozruch. V médiích a na internetu se objevilo několik poplašných tvrzení odborníků například o tom, že vyhláška určuje druhovou skladbu lesů a prosazuje především výsadbu smrku. „Pravda je ale jiná. Tito „odborníci" účelově vytrhávají jednotlivá ustanovení vyhlášky z kontextu platných právních předpisů, a to, co se jim nehodí, buď zamlčují, překrucují, nebo vůbec nepochopili význam daných ustanovení," uvedlo k tomu tiskové oddělení MZe
Vyhláška podle MZe žádnou druhovou skladbu lesů neurčuje a ani nemůže. „Povinnosti je totiž možné v demokratických státech ukládat pouze zákonem. Ten vlastníkům ukládá povinnost zalesňovat stanovištně vhodnou dřevinou a vyhláška na základě rozsáhlého vědeckého zkoumání pouze doporučuje dřeviny. Na různých stanovištích doporučuje různé, vždy však pro konkrétní stanoviště vhodné druhy, například buky, duby, jedle, javory, ale samozřejmě i smrk. To však jen v případě, zeje stanovištně vhodný," uvedl úřad s tím, že ani jeden evropský stát pěstování smrku nezakazuje.
Vlastníci souhlasí
Podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ukazuje vyjádření Hnutí Duha o absolutním selhání ministerstva na zásadní odborné neznalosti a naprosté nepochopení řešení problematiky v celé její šíři. Výzva k sabotování vyhlášky tak může zhatit dobrý počin v adaptaci na klimatickou změnu a přispět k ekonomickému kolapsu nestátního sektoru.
„O připravované vyhlášce se šíří veřejným prostorem nepravdy, proti kterým se musíme rázně ohradit," uvedl František Kučera, předseda SVOL, jehož odborníci se na přípravě vyhlášky podíleli. „Návrh vyhlášky uvolňuje lesním hospodářům ruce a umožňuje jim využít nejširší možné skladby dřevin odpovídajících stanovišti a regionálnímu klimatu právě v reakci na jeho současně probíhající změny, aniž by vlastníky lesů zároveň ekonomicky srazil na kolena," doplnil.
Návrh vyhlášky počítá se smrkovým hospodářstvím až od 700 m n. m., upozorňuje na jeho rizikové zastoupení v pahorkatinách a téměř vylučuje vysazování smrku v nižších nadmořských výškách. Nikde ve vyhlášce nenajdete doporučení pro 75procentní zastoupení smrku, před kterým varuje veřejnost Hnutí Duha. Další z řady nepravd je vymezení kratší doby životnosti základních přípravných dřevin, uvedlo sdružení. „Nedávná historie mnohokrát ukázala, že politická rozhodnutí, která se neopírají o odborný základ, ale názory skupin či jednotlivců, kteří nemají za nic odpovědnost, ve svém důsledku nepřinesla lesům nic dobrého. Téměř polovina lesů v České republice patří nestátnímu sektoru, a proto jsou doporučující opatření vyhlášky a odpovídající finanční motivace státem na místě," doplnil Kučera.
Proti nepůvodním druhům
Kritici návrhu také vyčítají, že chce údajně umožnit významné rozšíření exotických druhů stromů tím, že je zařazuje mezi takzvané meliorační a zpevňující dřeviny. Podle MZe už všech šest nepůvodních druhů dřevin doporučovaných vyhláškou u nás dávno zdomácnělo a jsou osvědčené a pěstované v našich lesích desítky až stovky let. Jde například o modříny, douglasky či duby červené. Tyto dřeviny jsou již od přírody k suchu a zvýšeným teplotám mnohem odolnější, a mohou tak vhodně podporovat porosty našich domácích dřevin.
„I současná vyhláška z roku 1996 již doporučovala například douglasku jako dřevinu meliorační a zpevňující, přesto je její současné rozšíření v ČR pouze zhruba 0,3 procenta. V Německu či Rakousku žádné omezení na pěstování těchto „exotů" neznají a zastoupení těchto dřevin v lesích je tam pochopitelně mnohem vyšší," uvedlo ministerstvo. Tvrzení, že douglaska tisolistá je rizikovou exotickou dřevinou, je podle SVOL nehorázná demagogie. V průběhu 150 let bylo prokázáno, že douglaska zvyšuje biodiverzitu, odolala bez poškození mniškové kalamitě i kalamitám imisním a s úspěchem přestává i současné období klimatické změny s periodicitami sucha. „Najednání s Ministerstvem zemědělství a SVOL samo Ministerstvo životního prostředí uznalo předložené argumenty a odsouhlasilo požadavek na zastoupení douglasky ve směsích do 20 procent. Při jednáních s Agenturou ochrany přírody a krajiny a s vlastníky lesů připustilo i její mírné zastoupení ve zvlášť chráněných územích pro zvýšení biodiverzity," připomněl Kučera.
Vyhláška také podle kritiků neprodlužuje obnovní dobu lesů, aby lesníci mohli rozložit těžbu do mnohem delšího období a budoucí porosty nebyly znovu stejnověké. Ministerstvo to odmítá a konstatuje, že vlastníci si u nás mohou pěstovat lesní porosty, jak dlouho chtějí a jediné omezení jim plyne z lesního zákona, který stanovuje nejnižší přípustný věk pro těžbu, a to je 80 let. Krátkověké dřeviny, jako jsou vrby, osiky, topoly, nebo bříza, které se tohoto věku ve zdraví zpravidla nedožijí, musí mít pro těžbu pod 80 let schválenou výjimku. Úřad také nesouhlasí s výtkou, že vyhlášce ve výčtu přípravných dřevin některé důležité chybí. Stejně jako mezi melioračními a zpevňujícími dřevinami údajně chybí některé dřeviny přirozené druhové skladby, což omezuje snahu o pestrost lesů.
„Vyhláška důsledně dbá na stanovištní vhodnost jednotlivých druhů dřevin. Jejich začlenění mezi dřeviny přípravné či meliorační bylo provedeno čistě na základě výzkumného vědeckého projektu. Nová vyhláška mnohonásobně rozšiřuje výčet doporučených dřevin například o javory, olše, jilmy i jeřáby a na extrémně špatných stanovištích dokonce počítá i s keři," uvedlo tiskové oddělení. •
