Do míst, kde kvůli výskytu vzácných druhů živočichů i rostlin nesmí chodit turisté, vyrazí dřevorubci s motorovými pilami. Zdejší unikátní prostředí totiž ničí stále více se rozrůstající nepůvodní kosodřevina.

JESENÍKY Ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se dočkali. Konečně získali všechna povolení a mohou vykácet kleč v jedné z nejcennějších botanických lokalit v České republice – v oblasti Petrových kamenů.

Kvůli ochraně jinde se nevyskytujících druhů rostlin a živočichů je tam už řadu let zakázán vstup, aby turisté zdejší unikátní flóru a faunu neničili. Ničí ji však stále se rozrůstající kosodřevina.

„Jsme rádi, že kácení kleče v oblasti Petrových kamenů už nestojí nic v cestě. Jde o jednu z prioritních oblastí, které je potřeba zbavit nepůvodní kleče. Projekt prořezávky financovaný z peněz ministerstva životního prostředí počítá s vykácením zhruba jednoho hektaru. Kácení se uskuteční v červenci,” uvedl ochranář Jindřich Chlapek. Přestože jde o mimořádně cennou oblast, dostává se na řadu až po kácení v jiných cenných lokalitách Jeseníků. První prořezávky začaly už před dvaceti lety. Kácelo se už v oblasti Malé kotliny, Keprníku, Šeráku.

V oblasti Petrových kamenů si musí dělníci s motorovými pilami počínat zvlášť opatrně. „Chystáme i školení, protože je zapotřebí zachovávat maximální opatrnost. Velmi opatrně musí probíhat také odvoz kleče,” vysvětlil Chlapek. Ochranáři nyní sondují, zda bude možné pro odvoz biomasy použít starou a desítky let už nepoužívanou německou cestu.

Podle Chlapka přichází ozdravný zásah v pravý čas, protože kleč mohla v dalších letech mimořádně cennou botanickou lokalitu poškodit. Přitom se zde nacházejí i takzvané reliktní druhy rostlin až z doby ledové. Jde zejména o mechy a lišejníky. Rostou zde také dva jesenické endemity, jež nerostou nikde jinde na světě – zvonek jesenický a lipnice jesenická. Kleč ubírá prostor také dalším vzácným rostlinám, jako jsou sasanka narcisokvětá, hořec tečkovaný, violka sudetská nebo koprníček nachový.

Ohrožení jsou také živočichové, například linduška horská hnízdící v oblasti Petrových kamenů nebo kriticky ohrožený motýl okáč horský. Ozdravný zásah se nicméně neprojeví hned. „Pozitivní výsledky už dřívějších zásahů se začaly ukazovat až zhruba po pěti až deseti letech. Od prořezávky na Keprníku uběhly tři roky a zatím není nic vidět. Regenerace přírody v horách probíhá přece jen výrazně pomaleji než v níže položených oblastech,” popsal Chlapek.

V Malé kotlině, kde se kácelo už před lety, se situace výrazně změnila. „Obnovily se procesy důležité pro druhovou rozmanitost a na plochy dříve porostlé klečí se vrátily druhy typické pro subalpinské prostředí,” konstatoval Jindřich Chlapek.

Kosodřevinu vysazovali lidé v Jeseníkách od konce 19. století s cílem zamezit padání lavin nebo při deštích erozím a sesuvům.

Z Alp dovezená borovice kleč do té doby v Jeseníkách nerostla. Rychle se však aklimatizovala. I když se s kácením kleče začínalo už v polovině devadesátých let minulého století, rozsáhlejší zásahy v nejcennějších lokalitách Jeseníků začaly až před pěti lety. Ochranáři se totiž dlouho nemohli shodnout s Lesy České republiky, které kosodřevinu likvidovat nechtěly.