Jitka SLUKOVÁ, moderátorka
Šumavské obce trpí nedostatkem palivového dřeva. Lidi ze zalesněných oblastí musí paradoxně kupovat dřevo na topení mimo oblast Šumavy. A platit tak i za dopravu. Starostové se obávají, že obyvatelé přejdou na uhlí. Což by mělo špatný dopad na ovzduší.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Půl milionu korun ročně vynaloží obec Modrava na nákup a zpracování palivového dřeva pro své obyvatele. K topení musí od Správy národního parku Šumava kupovat drahou vlákninu, která by jinak skončila na pile a v papírenském průmyslu.
Antonín SCHUBERT, starosta Modravy /nez./
Zatímco palivové dříví stojí kubík něco okolo 350 korun, tak vláknina stojí kubík 700, 900-1100 korun.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Množství vytěženého dřeva určeného k topení je každým rokem nižší. A některé obce se vždy spoléhaly na to, že suroviny pro své obyvatele nějak seženou. Letos už je ale situace alarmující.
Jana HRAZÁNKOVÁ, starostka Borové Lady /nez./
V současné době zpracováváme právě pro správu požadavky místních obyvatel nejenom trvale bydlících, ale i rekreantů, protože samozřejmě máme strach, aby nám lidé nepřešli zase na uhlí, protože je to jednodušší na shánění a nejsou s tím takové problémy.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Některé oblasti Národního parku Šumava jsou plné zpracovaného dřeva. Přesto se k lidem na topení nedostane.
Pavel PECHOUŠEK, mluvčí Správy NP Šumava
Plán péče správě parku ukládá ponechat část vytěženého dřeva v lese k zetlení.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Určité řešení nabídla Správa národního parku. Z vybraných lokalit si budou moci obce palivové dřevo vytěžit. Pro některé lidi je tato varianta ale časově i finančně náročná. Zdeněk Mlynařík, Česká televize, Šumava.
