Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
A jestli za podstatný považujete čas, tak je 14 hodin a 10 minut. A tenhle pořad se jmenuje Svět o druhé. Několik týdnů trvající střety ekologických aktivistů s lesníky na Šumavě mají dnes skončit. V lokalitě Na Ztraceném aktivisté od konce července blokují těžbu stromů napadených kůrovcem. Ta má právě dnes skončit. V některých dalších lokalitách se těžba stromů napadených kůrovcem přeruší do pondělí. V boji s kůrovcem pomáhají Správě Národního parku Šumava také dlouhodobé deště a chladno. Brouka prý likvidují plísně, houby a hlavně viry. Vir kůrovce pod kůrou usmrtí a tyto stromy není nutné kácet, protože už z nich brouk nevylétne a neohrozí další porosty. V nejsledovanější lokalitě Na Ztraceném je podle náměstka ředitele Správy Národního parku Šumava Jiřího Mánka už dokáceno.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava
V této předmětné lokalitě končíme právě proto, že jsme zvládli tu práci, kterou jsme si před sebe předsevzali, tak aby měla smysl. Takže s tou /nesrozumitelné/, které jsme oznámili v průběhu tohoto týdne to nemá vůbec nic společného.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Ekologičtí aktivisté ale prohlášení o konci kácení nevěří a budou i nadále v blokádě Na Ztraceném u Modravy pokračovat. Potvrdil nám to mluvčí blokády Vratislav Vozník.
Vratislav VOZNÍK, mluvčí blokády
Zhruba 20 až 25 lidí bude po dobu víkendu i začátku následujícího týdne přítomna v prostoru Ptačího potoka a bude zjišťovat, jestli se tam nějaké dřevařské práce dějí nebo nedějí. Nejsme proti loupání nastojato, ale pokud zjistíme třeba v pondělí, že se opět kácí, byť na jediném místě, tak se opět povolají další lidé a budeme kácení dále bránit.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Mluvčí blokády Vratislav Vozník. No, a jaký je vlastně výsledek celého toho sporu? Teď už můžeme bilancovat. I předpokládat, kam se kauza může vyvinout dál. O tom všem teď s reportérem Lubomírem Smatanou, který byl v posledních dnech na Šumavě přímo u protestů a hned několikrát. Vítáme tě ve studiu, hezký dobrý den.
Lubomír SMATANA, redaktor
Dobré odpoledne.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Dá se vůbec říct, že někdo je vítězem toho sporu?
Lubomír SMATANA, redaktor
No, tak obě strany se považují za vítězem a tím poraženým je v tomto případě les. A to doslova. Ovšem i tady obě strany vidí ležící smrky ze svého pohledu. Národní park, nebo Správa národního parku tvrdí, že těch stromů by bylo pokáceno mnohem méně, kdyby aktivisté nebránili té těžbě. Že by zkrátka byli dřív vypořádáni s kůrovcem, s lýkožroutem smrkovým. Zase aktivisté tvrdí, že kdyby národní park, nebo kdyby oni tam nestáli a nehlídali, tak národní park nechá pokácet podstatně víc stromů. Takže jakýkoliv detail tohoto sporu lze nahlížet z těch dvou zásadních stran, je to krásný prostě modelový spor, který nám novinářům, dá se říct, vyhovuje, i když není to svým způsobem příjemné tam pořád strašit a trávit tam ten čas. Zmínil bych dnešní incident, je zajímavé, že vlastně za celou tu dobu, kdy se kácí a kdy se blokuje a velice tvrdě, možná to vypadá trošku jako pohlazení, ale kolikrát jsou ti blokádníci těsně vedle dřevorubců. Ty stromy padají o pár metrů třeba vedle lezců, kteří tam visí v těch korunách. A kupodivu do dneška se nic nestalo. Ale až dnes teda přišla zpráva, že se jeden z dřevorubců zranil. Zranil údajně tedy motorovou pilou. Zpráva ČTK uvádí, že to bylo údajně po potyčce s aktivistou, ale neuvádí k tomu žádný zdroj, čili buďme velice opatrní. Já jsem mluvil s mluvčím blokády a ten mi řekl, že se to stalo mimo těžební zónu, že tam v blízkosti nebyl žádný aktivista a že s tím nemají nic společného. Takže čekám, jak se to vyvine, budu ještě telefonovat policii. Takže ...
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Takže nebyl to zřejmě žádný šumavský masakr motorovou pilou, to nevypadá.
Lubomír SMATANA, redaktor
Předpokládám, že ne.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Ale co padalo kromě stromů, tak určitě padaly trestní oznámení. Kolik jich zatím bylo?
Lubomír SMATANA, redaktor
No, já jsem je nepočítal všechny, ale je to na desítku určitě. Jsou to jak trestní oznámení za ilegální kácení, potom to je trestní oznámení na Správu národního parku, na dřevorubce, na policii. Zkrátka aktivisté poměrně, řekl bych, hodně zaplnili tu policii svými trestními oznámeními. Na ty dřevorubce třeba z toho důvodu, že včera došlo k takovému celkem jasnému pěstnímu souboji, kdy jeden dřevorubec srazil pěstí aktivistu. To se tam děje poměrně často, ale ne vždy se k tomu dostaneme, nebo dostanete, protože stále musejí být novináři za tou červeno-bílou páskou. Párkrát jsem vešel do porostu, policisté mě vyhnali. Ale není to nic ..
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Nedostal, nedostal jsi pěstí?
Lubomír SMATANA, redaktor
Neodstal jsem motorovou pilou. Jednou mě srazil dřevorubec, ale to bylo na začátku, do hrudi, to už je taková stará historie. Pak se mi omluvil a řekl, prepáč, chalan.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
No, ale člověk, který to sleduje celý ten spor zpovzdálí, tak si říká, no, tak nemohl si třeba národní park vlastně celý ten, celou tu sérii těch incidentů ušetřit, kdyby nechal všechno, jak je? Protože když dneska slyšíme, že vlastně ten kůrovec, že umírá, že ho napadají viry a tak dále, tak vlastně se skoro kácet nemuselo.
Lubomír SMATANA, redaktor
Já budu mluvit, já budu používat argumenty Správy národního parku. Kdyby tak správa neučinila, tak ten kůrovec vyletí, ty pokácené stromy, co pokácel během těch 14 dnů, tak by z nich vyletěl kůrovec, napadl by další stromy. To je verze národního parku. Aktivisté tvrdí, že tomu tak vůbec není, že ten les by sice možná padnul, ale poradil by si sám. Ale navíc ještě si myslí, že správa kácí zdravé stromy, že jsou tam stromy, které nebyly napadené, takže je to pořád, pořád dokola. Je spíše zajímavý, tam jsou jiné roviny toho sporu. Já bych to rozdělil na tři věci. Za prvé ta právní rovina, kdy vlastně my do dneška nevíme, zdali ten, zdali to kácení je v mezích zákona nebo není, protože máme pouze předběžné opatření okresního soudu a nevíme, kdy konečný, kdy nějaký pravomocný verdikt nějaký soud vydá. Zdali to bude okresní, krajský, nebo zdali to poputuje ještě výš. Zdali to bude měsíce nebo roky. Takže nevíme. Pak je tam ta věc odborná. Opět jsou tady vědci, jak tedy z univerzit, kteří tvrdí, že to kácení je v tuto chvíli zbytečné a že národní park, že teda příroda se v národním parku poradí sama. Pak tu máme lesnické názory, také z univerzit, takže jsme totálně rozděleni. No, a potom je tu ta mediální strana. Ta mediální interpretace sporu, která asi dopadá na posluchače nejvíc a oni si potom musí vybrat z toho, co my jim říkáme. Je to velice komplikované. Těžko říct, kam to povede. Mě nejvíce tedy zajímá ta právní rovina sporu, zdali se kácelo legální či nelegálně.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
To se může táhnout samozřejmě ještě několik dalších let. Ale když to opět tak poslouchám, tak tam se do toho zapojilo do tohoto sporu spousta i politiků, spousta starostů místních a tak dále. Což tedy je neuvěřitelné, že jeden malý brouk vlastně způsobí takové obrovské debaty. Dá se říct, že tam jde o něco víc, o budoucnost zřejmě Národního parku Šumava? Jak ta se v budoucnu bude odvíjet? Už momentálně jsou připravena nějaká jednání, kde by měly přijít všechny nebo obě strany sporu. Co se dá očekávat od těch jednání?
Lubomír SMATANA, redaktor
Já bych nejdříve řekl, že opravdu ti lidé na Šumavě věří tomu, že šíření kůrovce je špatně a chtějí, aby se v tom národním parku kácelo. To je jejich přesvědčení. To si nevymysleli. To je nikdo nenaočkoval. To je opravdu, oni věří tomu, že to, co se děje, prostě je špatně a je třeba zasáhnout. Ale za tím vším je podstata ta, že je to opravdu takový jako boj o tom, jak by ten národní park měl vypadat. Ministerstvo životního prostředí připravuje zákon o Šumavě, kde připravuje asi tak 4 zóny. Měla by to být ta první zóna, kde se nekácí, potom takové dvě zóny, kde se připravuje na vstup do první zóny a jedna taková, kde se může zasahovat. A potom čtvrtá pro rozvoj obcí. A to je podle mě klíčové. Třeba včera jsem byl na Kvildě, ptal jsem se starosty. Tam je připraveno ke stavbě 100 domů. Je tam, jsou tam pozemky na výstavbu 100 domů. Na Kvildě už dneska je, tam bydlí 250 lidí a mají 1250 lůžek. Dalších 100 domů. V těch dalších vesnicích to bude podobné. Čili připravuje se rozvoj, tam může vyrůst v těch šumavských obcích několik tisíc domů, jo. Takže otázka je, a někteří starostové třeba na Kvildě starosta, ten z toho má obavy. Tam už se připravuje stavební uzávěra, mají komisi, která bude ty stavby posuzovat. Ale ne každý starosta se k tomu postaví takhle. A nepochybně mnozí budou chtít rozvoj. Stavět hotely, různá, já nevím, aquacentra, nebo wellcentra. Kdeco. Takže nepochybně je to takový spor o podstatu toho národního parku, jak bude velký, co se tam všechno v něm bude moct, kdo tam bude moct stavět, zdali se nahrnou developeři, není to jenom o tom kůrovci. Zkrátka samozřejmě peníze jsou až na prvním místě.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
No, tím můžeme uzavřít rozhovor s reportérem Lubomírem Smatanou. Díky za návštěvu ve studiu, někdy příště na slyšenou.
Lubomír SMATANA, redaktor
Příjemný den.
