Ať si to kdo chce hodnotí jakkoli, jedno je naprosto jasné: Věrohodnost české politiky dostala nesmyslným odvoláním ministra zemědělství Ivana Fuksy další z četných políčků, a úplně zbytečně.

Kromě stranického politikaření nebyl totiž k odvolání Fuksy žádný racionální důvod. Naopak – ministr zemědělství byl jedním z mála členů současné vlády, který nebyl, až na část podnikatelů v lesním hospodářství napojených na Věci veřejné, podnikatelskou veřejností ve svém resortu kritizován. Byl také prvním, který se veřejně postavil za podporu českých potravin, stejně tak, jako se systémově snažil o zlepšení kvality české krajiny tlakem na urychlení a efektivizaci protierozních a protipovodňových opatření. Navíc byl úspěšný na půdě EU při obhajobě zájmů českého zemědělství a potravinářství v rámci připravované reformy Společné zemědělské politiky EU. Skutečnost, že vyjednávání v osobě příslušného ministra ztratí evidentně, v naprosto klíčové době před oficiálním představením reformy evropského zemědělství (12. října 2011, tedy za pár dní) dosavadní kontinuitu, je zcela jasná a jasné je i to, že vyjednávací pozice ČR bude títmto aktem oslabena. Kolik to bude stát v důsledku miliard nebo ztrátu dosud vyjednaných pozic, samozřejmě není v tuto chvíli známo – ale něco to naší zemi stát bude. Například věrohodnost.

Nadosobní zájmy jsou ovšem v tomto případě premiérovi cizí. To není dobrá vizitka pro žádného člověka, tím méně pro premiéra. Petr Nečas prostě ukázal, že není velkým, ale malým politikem, který nedokáže akceptovat prostor pro jiné než vlastní či jemu spřízněné názory v rámci vnitrostranické diskuse. Což je ale postoj, který má hodně daleko od konzervativních hodnot, které premiér verbálně tak často rád hájí.

To, že má premiér právo a vlastně i povinnost určit si a případně měnit tým lidí, s nimiž hodlá uskutečnot kroky, které si předsevzal, je samozřejmé. Otázka ale je, jaké jsou k personálním změnám důvody. Fuksovi snad lze vyčíst jen to, že se za jeho éry příliš nepokročilo s dokončením restitucí a obecně se zlepšením současného postavení vlastníků půdy vůči jejím nájemcům. Jinak ale zatím žádnou výraznější chybu neudělal, což se zdaleka nedá říci o jiných členech Nečasova kabinetu.

Otázka také je, zdali odvolání Fuksy skutečně splní účel, totiž oslabení vlivu části rebelující středočeské ODS. U zemědělské veřejnosti si určitě Nečas body nepřipíše, a asi ani nechce. U laické veřejnosti byl odejitý ministr vnímán také spíše pozitivně, nebo vůbec, a tedy ani v tomto případě není odvolání ministra zemědělství ziskem politických bodů. Naopak, je to spíše signál k ještě nižší podpoře vlády. A pokud se týká samotné ODS, je docela dobře možné, že premiérův krok nejen že situaci uvnitř strany neuklidní, ale může jí ještě více vyhrotit a stát se naopak impulsem k větší premiérově kritice. Bylo to opravdu zapotřebí?