Návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny přináší do správy národních parků hned několik novinek. Vzniknout mají klidová území, platit má 15leté moratorium pro změnu zón v národním parku. Podle ochránců přírody a ekologických aktivistů mohli být plánované změny pro ochranu přírody ještě velkorysejší. Novela se naopak nelíbí některým lidem a obcím z NP Šumava, podle kterých zapomíná na důležitou roli lesů ve vodním režimu.
Připravená novela shrnuje téměř 25leté zkušenosti s fungováním národních parků, řekl na úvod semináře k nové právní úpravě národních parků v Praze ministr životního prostředí Richard Brabec. Za její revoluční prvky považuje především nový systém zonace nebo vznik klidových území. Obě změny podle zastánců novely přináší do ochrany přírody v národních parků větší srozumitelnost.
Nově mají být národní parky členěny do 4 zón, jejichž samotné pojmenování už popisuje cíl nebo stav ochrany přírody a způsob péče o ní. Jedná se o zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče a zónu kulturní krajiny.
Omezení vstupu do parků se má nově týkat pouze tzv. klidových území. Ta mohou být vymezena nejen prostorově, ale i časově, například v době hnízdění ptáků.
Jednoduší mají být i další ochranné podmínky a omezení v národních parků. Odstraněna má být vazba na zonace, rozhodující je zastavěnost místa. „Něco platí na celém území národního parku, včetně obcí, něco platí jen na území mimo obce," shrnul stručně nový systém pravidel Vladimír Mana, náměstek ministra pro řízení sekce státní správy.
Nechme pracovat přírodu
Další novinkou zákona má být deklarovaný dlouhodobý cíl národních parků zachovat nebo postupně obnovovat přirozené ekosystémy, včetně toho zajistit nerušený průběh přírodních dějů, na převažující ploše území národních parků. Podle Many to nicméně neznamená, že do bezzásahového režimu přejdou ze dne na den všechny národní parky.
Změny zonace, kterou stanoví MŽP, budou moci být ale projednány poprvé až po 15 letech. „Minimální 15leté moratorium je důležitým krokem k tomu, abychom nedělali unáhlené změny každé čtyři, pět, šest let. Ale abychom zavedli nějaké řešení a pak nechali pracovat přírodu," vysvětlil Mana. Ministerstvo tím chce zabránit zbrklým změnám v péči o přírodu v národních parcích, dát přírodním procesům čas a nechat svým následovníkům možnost posoudit, co se jak osvědčilo.
„Z našeho pohledu je moratorium to nejzásadnější, co v zákonu je, protože nastavuje určitou stabilitu po určitém období," řekl ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Sám by si dokázal představit moratorium ještě delší.
A zase ta Šumava
Kritiku sklízí ale nová opatření od zástupců některých šumavských obcí a lidí kritizujících současný management tamního parku. Podle nich nejsou šumavské lesy na tyto změny připravené. Josef Vovesný ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů uvedl, že tamější lesy mají pozměněnou druhovou skladbu a potřebují nejpreve ekosystémový management vedoucí k jejich stabilizaci.
Podle zástupců Hnutí Život a autorů petice proti ohrožení zdrojů vod na Šumavě návrh podceňuje vodní režim a nezmiňuje jako cíl ochrany také retenční schopnost lesů.
Ministr Brabec s těmito námitkami nesouhlasí. „Máme problém se suchem a budeme ho mít. Je to kvůli tomu, že čelíme bezprecedentní změně, která ovlivní už naše životy a velmi ovlivní životy našich dětí," řekl s odkazem na klimatické změny. Zimy z dob Klostermanna se čtyřmi pěti metry sněhu, který postupně odtával až do června nebo července, jsou minulostí. Loňské sucho na Šumavě podle jeho slov nezavinily následky kůrovcové kalamity. Nedostatek vody byl i v místech, kde kalamita nebyla.
Také podle Jakuba Hrušky z Rady NP Šumava bezzásahový režim povodně ani sucho nezpůsobuje. „Mnoho let od roku 1949 mělo menší odtoky než měl extrémně suchý rok 2015. Byly to roky 49, 61, 63, 64, 71, 72, 73 a 85," vyjmenoval závěry své analýzy pro oblast Modravského potoka, který patří k největším oblastem s bezzásahovým režimem na Šumavě. Tak nízké srážky, jaké byly naměřeny loni, přitom podle něj nebyly zaznamenány od začátku měření v 70. letech. I plochy lesa po kalamitě tedy vylepšily odtokovou bilanci místa. Voda v krajině se podle něj zachová i bez dospělého lesa.
Ministerstvo chce i nadále pokračovat v obnově klauzů a rušení odvodňovacích zařízení. „Kdybychom obnovili všechny splavovací nádrže, tzv. klauzy, tak bychom zadrželi řádově stovky tisíců kubíků vody. Pokud se nám podaří, a na čemž usilovně pracujeme, uzavřít meliorace slatí, tak se nám podaří zadržet na Šumavě desítky milionů kubíku vody," uvedl ministr Brabec.
Připravovaná novela je už 37. změnou zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. K novele, kterou čeká druhé čtení v poslanecké sněmovně, ministr Brabec očekává desítky pozměňovacích návrhů. První už je na stole. Jan Farský se chce vrátit k původní formulaci „dohodnout se" a nikoli jen „projednat" návrhy zonace a klidových míst s Radou národního parku, ve které zasedají vědci a zástupci obcí.
Zdeňka Vítková
