JIZERSKÉ HORY / Skoro dva roky žila desenská kronikářka Dana Nývltová prací na knížce „Protržená přehrada na Bílé Desné 1916–2016". Prostudovala dvě bedny historických materiálů a přinesla nové údaje o počtu obětí katastrofy, od níž uplyne letos 18. září sto let.
„Ve všech předchozích publikacích k výročí protržení přehrady se uvádělo šedesát dva obětí," říká Nývltová, bývalá učitelka češtiny a dějepisu. „Podle tehdejšího soudního spisu jich ale bylo šedesát pět. Zjistila jsem také, že další dva lidé podlehli svým těžkým zraněním v tanvaldské nemocnici 20. září a 24. října 1916."
Dobové dokumenty hledala autorka útlé, ale strhující publikace na farnosti v Desné, v soudním archivu a hodně jí pomohli v jabloneckém státním archivu. Knížka má 32 stránek a obsahuje kromě jiného fotografie z doby těsně po protržení přehrady a v kontrastu snímky stejných míst ze současnosti.
U 56 bezprostředních obětí „Protrženky" dokázaly rakousko-uherské úřady zjistit jména a příjmení, znaly i totožnost dvou lidí zesnulých v nemocnici. U devíti těl nebo jejich částí se nikdy nepodařilo určit, o koho se jedná.
Nývltová se dostala k dosud nezveřejněným údajům o původním německém textu na balvanu v Desné, který odvalila do údolí voda a stal se památníkem katastrofy. Deska s textem se na něm objevila krátce před druhou světovou válkou.
Tehdy před osmdesáti lety v Desné žila drtivá většina sudetských Němců.
„Skutečnost, že byl původní nápis v němčině, dosud nikdo nezdůrazňoval," dodává autorka knihy. „V roce 1946 nahradila německou desku deska z bílého mramoru s českým textem. Mramor však postupně zvětrával a nápis na desce se nedal přečíst. V roce 1986 vystřídala mramorovou desku černá skleněná deska od výtvarníka Jaroslava Melicha, kterou ale zničili vandalové. Od roku 1991 je na balvanu její kopie z tmavošedého mramoru."
Knížka vyšla v nákladu tisíc kusů díky městu Desná a obci Albrechtice. Ukrývá se v ní rovněž vzpomínka desenského holiče Reimera: „Ozval se praskot, jako když si jelen razí cestu houštím větví... Najednou se přivalila velká vlna a s ní rozbitý nábytek, trámy a vše možné... prudká vlna smetla zeleninový stánek Eleonory Seidelové vedle Riedlovy vily, následně zatopila vodou a bahnem při silnici stojící obchůdky a holičství. Všechny výklady rozbila a vystavené zboží odnesla pryč... Po opadnutí vody se naskytl velmi smutný pohled na padesáticentimetrovou vrstvu bahna a písku, ležící na podlaze sklepů i přízemí budov. Pocity, které jsem při pohledu na katastrofu a její následky měl, nelze žádnými slovy vypovědět."
Nývltová se zaobírá i aktuálním osudem Protržené přehrady, z níž se snaží obce, Lesy České republiky a Povodí Labe udělat turistický magnet. Na obnažené hrázi přehrady a v jejím okolí například vyrostly informační panely a také turistická útulna s občerstvením. „Jako vodní dílo přehrada selhala, ale její turistický význam díky současným úpravám vzrostl. Přehrada by měla desenskému údolí alespoň zčásti vrátit, co mu kdysi vzala," vepsala Nývltová do knížky.
Po sto letech od katastrofy se upravená hráz stala poutním místem Jizerek, ačkoliv ještě před třemi lety pokrýval hustý les Protrženou přehradu tak dokonale, že si nikdo z kolemjdoucích nedokázal představit, jak vlastně vypadala. Teď patří mezi nejpřitažlivější kouty Jizerských hor.
Pod Protrženou přehradou se ukrývá památník obětem neštěstí, jaké nemá v Libereckém kraji obdoby. Na místě vyhořelé Krömerovy boudy se nalézá nová turistická útulna s občerstvením, kolem hráze vyrostly panely se zajímavostmi o Protržené přehradě, opravy se dočkala šoupátková věž. Přes Bílou Desnou vede nový most z bytelných trámů. Povodí Labe nechalo vyzdít kameny kus hráze, aby turisté získali představu o její podobě před protržením.
„S nápadem udělat z Protržené přehrady důstojné pietní místo za námi přišel v roce 2013 Jaroslav Zeman, starosta Albrechtic," připomíná krajský ředitel Lesů České republiky Ludvík Řičář. „Když jsme vykáceli hustý les na hrázi a prostor kolem ní, byl to nehezký pohled. Ale teď místa po těžbě zarostla a jsou pěkná."
Vyrubání dvou a půl hektaru lesa nevadí ani starostovi Desné Jaroslavu Kořínkovi. „Kdo říká, že to tady bylo dřív hezčí, nemá pravdu," upozorňuje starosta. „Protržená přehrada zkrásněla."
Úpravy prorvané hráze a jejího bezprostředního okolí vyšly na několik milionů korun. O zvelebení Protržené přehrady se zasloužily Albrechtice, Desná a další obce z Tanvaldska, lesníci a Povodí Labe. Vstříc jim vyšla Chráněná krajinná oblast Jizerské hory.
„Chodíme k Protržené přehradě sedm let a změnila se k dobrému. Cítím tady respekt k historii," tvrdí Hana Cathala, jež zajišťuje u nedaleké Souše program při pobytech onkologických pacientů. „Útulna je hezká chaloupka, občerstvení v ní znamená zaslouženou odměnu pro všechny, kdo k přehradě došli."
Zeman doufá, že Protrženou přehradu navštíví za rok až sto tisíc turistů a že se přidá k oblíbeným výletním místům v horách jako jsou Jizerka, Kristiánov nebo Bedřichov.
