Ochránci přírody odstraňují v šumavském Černohorském močálu u Kvildy na Prachaticku odvodňovací kanály rašelinišť. Uměle vytvořená suchá místa v minulosti sloužila pohraničníkům při hlídání hranic tehdejšího Československa se Spolkovou republikou Německo. Odstranění kanálů má pomoci nastartovat přirozené procesy v rašeliništích. Na práci v Černohorském močálu se podílí také dobrovolníci.
Odvodňovací kanály lidé v Černohorském močálu vytvořili v 80. letech minulého století. Odborníci a dobrovolníci nyní přehrazují a zasypávají uměle vytvořené cesty, což má vést ke zvýšení hladiny podzemní vody a její stabilizaci. Dostatek vody je totiž pro vývoj rašeliniště zásadní. "Také je potřeba na znovu zavodněná místa dodat vhodnou mokřadní vegetaci, zejména rašeliníky, aby se obnovil aktivní růst rašeliniště," řekla Iva Bufková z šumavského národního parku, která se problematice obnovy mokřadů dlouhodobě věnuje.
Lokalita se nachází v těsné blízkosti hranici s Německem asi deset kilometrů od obce Kvilda. Před rokem 1989 mohli do těchto míst vstupovat jen členové pohraniční stráže. V okolí močálu žijí například vzácné druhy živočichů jako tetřev hlušec nebo rejsek horský. Černohorský močál je v mělkém sedle mezi Čertovým vrchem a severozápadním svahem Černé hory, která je významnou zásobárnou vody. Na jejich svazích pramení Teplá Vltava, Černohorský potok nebo Grosser Schwarzbach. V letech 2013 a 2014 zde byly přehrazeny hluboké odvodňovací kanály a obnoveny drobné lesní potůčky.
Správa Národního parku Šumava chce v příštích pěti letech obnovit více než 1000 hektarů mokřadů a rašelinišť. Náklady budou činit několik desítek milionů korun. Podle představitelů národního parku bude mít obnova drobných mokřadů i malých vodních toků klíčový význam v boji proti suchu. V uplynulých letech proto správa parku zavodnila 610 hektarů mokřadů, obnovila více než pět kilometrů přírodních vodních toků a zrušila 62 kilometrů odvodňovacích kanálů.
