Příbram – Poslanecká sněmovna na březnové schůzi, která začala včera, projednávala návrh zákona o vojenských újezdech v Česku.

Součástí zákona je i zrušení výcvikového prostoru v Brdech. Prčo zrušení újezdu jsou členové vládního hnutí ANO nebo opoziční ODS a také Plzeňský kraj.

Někteří sociální demokraté a zástupci Středočeského kraje se zrušením újezdu nesouhlasí, včetně hejtmana Josefa Řiháka (ČSSD).

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) je pro rušení Vojenského újezdu Brdy, které připravují ministerstva obrany, vnitra a životního prostředí už 2,5 roku. Kvůli výše uvedenému zákonu a nesouhlasu s rušením újezdu byl ministr na jednání mezi starosty, kde zazněly argumenty pro a proti rušení vojenského prostoru.

Rozloha prostorů je zbytečně velká

Ministr zopakoval, že současná rozloha vojenských výcvikových prostor je značně naddimenzovaná, vychází z armády se 115.000 vojáky. Nyní má ale ČR přibližně 20.000 vojáků. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla se snaží armáda co nejvíce zefektivnit činnost a nevynakládat prostředky tam, kde je to neúčelné. „Peníze nutně potřebujeme jinde,” řekl generál.

Podle připraveného harmonogramu ministerstva obrany by měl Vojenský újezd v Brdech přejít do civilní správy k 1. lednu 2016.

Vedení Středočeského kraje s tím ale nesouhlasí. Podle hejtmana Josefa Řiháka z ČSSD je takový krok uspěchaný a obce na to nejsou připravené.

Stát přenechá náklady samosprávám

K tomu se vyjádřil na svých webových stránkách poslanec Miloš Petera (ČSSD) a zastupitel Středočeského kraje.

„Ministerstvo obrany nemůže škrtnout náklady na újezd v Brdech a nechat si příjmy z těžby dřeva. Vojenské lesy a statky již dnes obhospodařují 88% rozlohy vojenského újezdu. Pokud projde parlamentem návrh ministerstva na zrušení vojenského újezdu v Brdech, stát si uchová zisky z hospodářsky lukrativních činností na území Středočeského kraje. Územním samosprávám pak přenechá výdaje a starosti se správou a obsluhou újezdu,” domnívá se Petera. „Armáda ušetří, náklady a rizika ponesou jiní. Vojenské lesy vydělají, obce a kraje se budou starat a platit. Ministerstvo obrany jim to přikáže zákonem.

Bude to vítězství bez boje.

Jen nevím, jestli na takové vítězství budou pyšní samotní vojáci a ti, kteří pro zákon v parlamentu zvednou ruku. Ještě stále máme možnost najít spravedlivější řešení. Brdy mohou být ze zákona o optimalizaci vojenských újezdů vyňaty. Stále můžeme návrh zákona i zamítnout a požadovat po ministerstvu obrany promyšlenější a přijatelnější řešení.

Středočeský kraj je zcela jistě připraven se na takovém řešení aktivně podílet,” navrhuje poslanec.

Prodleva půl roku po zrušení újezdu

Na možné problémy kolem zrušení újezdu už před časem poukázali i středočeští zelení. „Jakkoliv Strana zelených (SZ) vítá probíhající proces snižování počtu vojenských újezdů, je třeba, aby na jejich místě okamžitě vznikala chráněná území,” varuje Strana zelených.

Ve vládním návrhu je totiž časová prodleva půl roku mezi zrušením újezdu a vznikem CHKO, kterou podle zelených mohou využít developeři k rozsáhlému zastavování území. „V praxi by vznikla půlroční prodleva od zrušení vojenského újezdu a Újezdního úřadu Brdy, který vykonává i úkoly v ochraně přírody, do vzniku Správy CHKO, kdy by nikdo ochranu přírody na tomto cenném území nevykonával. Za půl roku stihne šikovný developer ve spolupráci se zainteresovanými zastupiteli zničit to, co doposud zůstalo zachováno,” uvádí Ondřej Liška, předseda zelených.

O Brdy je zájem

OBrdyje zájem ze všech stran. Tu si někdo usmyslí, že vybuduje rozhledny na zajímavých místech, jindy se řeší sjezdovka na Třemošné. Další by chtěli vybudovat na Padrti záchytné jezero pro elektrárnu. Na brdský terén se už třesou jezdci na čtyřkolkách a terénních vozech. Ostatně, ti si ani nyní nedělají těžkou hlavu, že porušují zákaz vjezdu do prostoru a také lesní zákon.

Vhodné plochy pro víkendové srazy jednodenní až po celovíkendové požadují majitelé terénních vozů. Odvolávají senato, že v bezlesí se stejně musí nějakým způsobem udržovat a že tím nedojde k devastaci přírody a konkrétního území.

Na zcivilnění brdského prostoru se těší i Strašičtí. Obec na Rokycansku osm let po převzetí bývalých kasáren zcela zaplnila všechny jejich průmyslové i obytné budovy,a to komerčními, kulturními i sociálními aktivitami.

„Doprodáváme budovy, které byly spíše ubikačního charakteru pro vojáky a nedaly se využít pro průmyslovou výrobu. Bylo jich sedm. Prodeje se teď po krizi začaly hýbat. Už máme podepsané čtyři smlouvy na přestavbu na byty a sociální zařízení,” uvedl starosta Jiří Hahner.

Průmyslové objekty jsou prodané a obsazené drobnými podnikateli a více než deseti firmami.

Strašické Muzeum Středních Brd je pak zaměřené na armádu a „vlastivědu” oblasti, a je pátým rokem hlavním tahákem areálu i obce. „Díky tomu, že tematika muzea je hodně napojená právě na Brdy, tak zájem lidí roste, řekl Hahner. Obci by podle něj prospělo, kdyby se ve vojenském prostoru Brdy vyhlásila chráněná krajinná oblast. V muzeu je dobová ubytovna s 20 vojenskými postelemi, které využívají cykloturisté a běžkaři, soukromá firma v obci dokončuje hotel se 35 lůžky.

Strašice se už sedm let snaží vybudovat z bývalé tankové cesty třiapůlkilometrový obchvat, díky kterému by desítky kamionů jezdily rovnou do kasáren a neprojížděly obcí.

***

„Armáda ušetří, náklady a rizika ponesou jiní. Vojenské lesy vydělají, obce a kraje se budou starat a platit. Ministerstvo obrany jim to přikáže zákonem. Bude to vítězství bez boje. Miloš Petera (ČSSD), poslanec

Historie Vojenského újezdu Brdy

Projekt brdské střelnice byl schválen ministerskou radou 19. února 1926 a následně byla založena v roce 1927 Dělostřelecká střelnice v Brdech. V roce 1940 v době Německého protektorátu došlo k rozšíření vojenské střelnice o území obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť. Objekty v zabraných obcích však nacisté ponechali, po skončení války bylo umožněno všem vystěhovaným se do svých domovů vrátit. Po ukončení 2. světové války se střelnice v Brdech začala opět využívat jako před válkou. Na základě dekretu prezidenta Beneše byl konfiskován velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice Brdy. Tímto aktem se např. také zřícenina hradu Valdek stala součástí vojenského újezdu. V roce 1950 byl zřízen usnesením vlády na území střelnice Brdy Vojenský újezd Brdy. V roce 1952 bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského újezdu o území obcí Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín. V současnosti má vojenský újezd Brdy rozlohu 260,09 km2 a slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.