Veronika Hlaváčová
Praha /FOTOGALERIE/ - Do Prahy dnes připlul 54 metrový vor ze Štěchovic. Stavěl se 14 dní a uveze okolo 30 lidí. V rámci vorařských slavností bude vozit zájemce až do pátku.
Vor vyrobený ze smrků připlul k pražskému Rašínovu nábřeží s několikačlennou posádkou. I když má na délku víc než 50 metrů a na šířku až 4 metry, patří podle Andrey Pondělíčkové k těm menším: „V minulosti se dělaly vory mnohem delší - až 160 metrů dlouhé. Šlo o to, aby se do Prahy a dál splavilo co největší množství kubíků dřeva."
Stanislav Slanina Rádiu Impuls řekl, že se 52 kmenů dávalo dohromady asi dva týdny: „Vázalo se to ve Štěchovicích, což je i bývalé původní vaziště." Cílem byla pražská Výtoň a má to i konkrétní důvod: „Zde na Výtoni byla bývalá celnice. Když připlul vor, tak se část dřeva platila jako clo." Pojem Výtoň je od slova vytínat: „Vytínání je clo, kvůli tomu se to tu jmenuje Výtoň. Celníci vytnuli pár klád z toho voru a ty si nechali."
Do Prahy se ze Štěchovic doplavil na voru i 83letý Václav Husa z Bechyně. Od roku 1936 pracoval jako profesionální voroplavec. Impulsu popsal tradici po připlutí – pije se pivo: „Podle tradice to mají být 2 litry piva, tzv. tuplák. Nejdřív se to dává tomu nejstaršímu pasažérovi."
Cestou si během pracovních jízd s kolegy na voru i vařil na připraveném ohníčku: „Museli jste si vařit. Člověk si zabalil všechno potřebné." Podle veterána Václava se ale nedal vůbec odhadnout čas téhle dopravy: „Když se někdo zeptá, za jak dlouho se doplavíte z Týna do Prahy, tak to se nedá vůbec říct. Řeka je za každého stavu vody jiná."
Václav také prozradil, že nevozil jen dřevo. Pašoval za války i potraviny: „Za války se hodně pomáhalo lidem v Praze. Se vozila mouka, vejce, máslo. Ale když vás chytli, tak vás mohli Němci i zastřelit."
Na voru se můžete svést na pražské náplavce až do pátku. Pak se vor v Holešovicích rozebere.
