Jan FINGERLAND, moderátor
--------------------
Stanovisko botanika se v Názorech a argumentech neobjevuje tak často, Jaroslav Šonka je ale také politický analytik a obě tyto kvalifikace použil při hodnocení české debaty o šumavském národním parku.
Jaroslav ŠONKA, politický analytik
--------------------
Poslouchal jsem debatu v Poslanecké sněmovně o tom, jak má vypadat chráněné území Národního parku Šumava. Padala tam řada argumentů, které známe a které nedávají smysl. Hovořil tam i člověk, jehož nechci jmenovat, jen se zmíním, že jeho předchůdce v úřadu chtěl na Šumavě stavět lyžařské vleky. Tento řečník občas kritizuje přispěvatele do veřejné diskuse známkováním jejich nevědomosti. I vzpomněl jsem si na to, že jsem vystudovaný a promovaný botanik, který se danými otázkami dlouho zabýval. Mohl bych tedy krátce sdělit, že podle mého názoru by ti, kteří věci obnovy lesa nerozumí, o ní neměli takto vyprávět. A už vůbec ne takhle dlouho. Současně se mi vynořila otázka z mého postbotanického života, otázka novinářská či historická: Komu to poslouží, neboli latinsky cui bono? Již od 19. století botanici sledovali takzvanou přirozenou sukcesi, čili obnovu a variaci porostů po vykácení lesa či po nějaké kalamitě. Je to proces trvající několik let a je velmi dobře popsaný jako jakýsi vědecký standard. U zkoušky jsem dostal od profesora Rugeho jedničku. Kdybych tvrdil, že po kůrovcové kalamitě jen „umírají stromy" a že za to může Martin Bursík, propadl bych. To, že se při náletové obnově odehrává soutěž semenáčků, znamená také, že se prosadí ti nejsilnější, a že současně dostává svůj impulz smíšený les. Strašení kůrovcem také nefunguje, ten by musel 15 let hladovět, aby se na dorůstající les mohl vrhnout znova. Tak dlouho nepřežije. V odumřelých velkých stromech naopak nalézá svou obživu celá řada dalších organizmů. To je jen krátká verze, další k přečtení u profesora Rugeho. To vědí Němci, potažmo Bavoři, kteří mají tímto motivovanou ochranu. Jaká ochrana je zapotřebí z mezinárodní perspektivy, to by nám mohli vyprávět, mají ji již od roku 1970. Ptám se však, jak to, že při parlamentní debatě v oněch dlouhých úsecích hloupostí, alespoň co jsem vydržel, nebyla ani zmínka o tom, že plánovaný park je podél hranice a navazuje na podobný park hned za hranicemi? Za pár týdnů tam budou mít kongres o relevantních otázkách. Udělají si výbory Poslanecké sněmovny či Senátu výlet? Německé zkušenosti - nezajímají. Partnerství - nezajímá. Vyvozuji z toho, že ani ochrana lesa a krajiny nezajímá. Tak se ukazuje, že tady sedíme ve státu obývaném zvláštními lidmi, kteří se o kontinuitu a vývoj lidských poznatků - nezajímají. Gulliver by sem mohl zavítat, protože se to tady od všeobecné vědomostní situace světa dost liší. Gulliver v zemi koho? Návrhy jsou vítány. Ještě jednou na závěr. Když někdo něčemu nerozumí, neměl by o tom mudrovat. A pomluvy nejsou argumenty.
Jan FINGERLAND, moderátor
--------------------
A to byl poslední příspěvek tohoto vydání Názorů a argumentů. Za všechny kolegy se od mikrofonu loučí Jan Fingerland.
