Jan BEDNÁŘ, moderátor
Poslanecká sněmovna dnes přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a potvrdila platnost nového zákona o podporovaných zdrojích energie. Zákon, který upravuje podmínky pro výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie, ve sněmovně podpořila naprostá většina poslanců. Dokonce napříč politickými stranami. Souvislosti nyní vysvětluje Lída Rakušanová.
Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
Obrázek rozvráceného parlamentu dnes Poslanecká sněmovna věru neskýtala. Prezidentovo veto zákona o podpoře energie z obnovitelných zdrojů přehlasovala téměř jako jeden muž a žena. Proti vetu se vyslovilo 145 z přítomných poslanců, zatímco prezidentův nesouhlas jich podpořilo pouhých osm, a to ještě šest z ČSSD. Tedy ze strany, která mívá tradičně slabost spíš pro zelenou energii než pro Václava Klause. Z poslanců ODS se naproti tomu nepostavil za prezidenta ani jeden. Zato ale všichni, ač jindy hlásají štíhlý stát a brojí proti molochu jménem Evropská unie, byli kupodivu jak pro státní podporu obnovitelných zdrojů, tak pro Brusel. Svůj postoj totiž odůvodnili mimo jiné tím, že Česká republika by prý jinak nesplnila svůj unijní závazek zvýšit v příštích 8 letech produkci zelené energie na 13 a půl procenta. Paradoxů kolem zákona o podpoře obnovitelných zdrojů je ovšem víc. Zatímco ministr průmyslu Kuba zapřisahával poslance, aby veto přehlasovali, protože by prý byl jinak tlak na státní dotace mnohem větší, kontroval mu sociální demokrat Petr tvrzením, že zákon je „totálně prolobbovaný” a bude údajně stát 60 miliard ročně. Dodat je třeba, že teď plyne ze státní pokladny na dotace do obnovitelných zdrojů přes 38 miliard. Přesto nový zákon zachovává povinnost podporovat zelenou energii i u těch výrobců, kterým koncem roku vyprší příslušná smlouva. A ještě otevírá další pole působnosti, nově bude nyní patřit k dotovaných zdrojům také biometan, a to ve výši až 1700 korun za megawatthodinu. Podpora biometanu byla hlavním důvodem prezidentova veta. Proti je ale i Energetický regulační úřad, který varuje, že u zdrojů z biometanu nastane podobný boom jako nedávno u solárních elektráren. Dotace do fotovoltaiky se vláda sice mezitím snažila osekat řadou opatření, k nimž v novém zákoně přibyla některá další, ale otázka je, jak se k faktu, že jsou mezi nimi i retroaktivní kroky, nakonec postaví Ústavní soud. O případných arbitrážích nemluvě. Prapodivné kromě toho je, že když už se tvořil nový zákon, zůstaly v něm nejen dotace na spalování netříděného komunálního odpadu, v jehož důsledku končí v topeništích i cenné druhotné suroviny, ale i finanční podpora společného spalování dřevní štěpky a hnědého uhlí na další tři roky. Jde přitom o dotaci obzvlášť absurdního ražení, evropská výzva k podpoře takzvaných biopaliv druhé generace, tedy energetických plodin a biomasy, které by se daly použít v elektrárnách místo uhlí, je totiž podle týdeníku Ekonom vyložena ve zdejší vyhlášce o podpoře obnovitelných zdrojů tak, že veškerá elektřina, vyrobená z hnědého uhlí a byť i jen několikaprocentního podílu biomasy, se považuje za „čistý zdroj”. A to nejen s nárokem na finanční podporu od státu, ale i s osvobozením od povolenek za vypouštění oxidu uhličitého. Ty jinak potřebuje každý zdroj nad 20 megawattů. Tenhle fígl tady používá řada velkoproducentů a nový zákon jim ho teď garantuje až do roku 2015. Tohle všechno nezaplatí nakonec nikdo jiný než koncový zákazník. Tedy každý, kdo odebírá elektřinu. Podle společnosti Factum Invenio, která provedla nedávno průzkum veřejného mínění, týkající se dotací do obnovitelných zdrojů, je sice většina lidí pro podporu zelené energie, ale zároveň nemá ponětí, kolik je to stojí. Podle Factum Invenio dotuje každá jednotlivá domácnost, pokud jen svítí a vaří, obnovitelné zdroje jedenácti sty korunami ročně. Pokud si elektřinou také ohřívají vodu, je to zhruba 2300 korun ročně. A když elektřinou i topí, přijde je podpora průměrně na sedm tisícovek za rok. Pokud je nový zákon, jak se domnívají prezident i Energetický regulační úřad, opravdu napsán tak, že nafoukne, tentokrát biometanem, po solárních elektrárnách další zelenou bublinu, tak se máme na co těšit. Bude to ovšem bublina výlučně jen zdejší výroby. Evropská unie nám do toho, co tady s jejími směrnicemi vyvádíme, nemluví ani v nejmenším.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
Tolik Lída Rakušanová. Dodejme, že energetická společnost ČEZ vypíše výběrové řízení na strategického partnera pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Partnerství by bylo uzavřeno až po podpisu kontraktu s vybraným dodavatelem dostavby Temelína, což se předpokládá v roce 2013. České tiskové kanceláři to dnes sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ je připraven financovat projekt z vlastních zdrojů a dostupné dluhové kapacity. Nabízí se však i mnoho dalších zajímavých investičních příležitostí, na které by skupina ČEZ mohla v případě vstupu partnera do projektu dosáhnout, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Další motivací je podle něj i případné rozložení rizika výstavby a návratnosti projektu na více subjektů. Strategické partnerství může ČEZ přinést i nové know how spojené s výstavbou jaderných elektráren, dodal ředitel Beneš. O zakázku na dostavbu Temelína, jejíž hodnota se odhaduje na zhruba dvě stě až tři sta miliard korun, se uchází francouzská společnost AREVA, americký Westinghouse a česko-ruské konsorcium Mir 1200, složené ze společností Škoda JS, Atomstroj export a Gidropress. O vítězi tendru má být rozhodnuto v roce 2013. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025.
