Požáry lesních porostů v Polsku (112)

Tomasz SAWICKI

Lesy, ve kterých existuje vysoká pravděpodobnost vzniku požáru, představují 65 % zalesněného povrchu evropského kontinentu, v Polsku dokonce 85 % zalesněného povrchu. Podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství při OSN) vzniká ročně na zeměkouli několik set tisíc požárů, které ničí okolo 10 milionů hektarů lesa.

V samotné Evropské unii pohlcují lesní požáry průměrně za rok přes 450 tisíc hektarů zalesněných ploch. Podle statistických údajů Forest Fires in Europe 2010 – Report No 11 je Polsko spolu s Itálií v počtu požárů na třetím místě v Evropě (za Portugalskem a Španělskem), a co se týče zasažené plochy na osmém. V Polsku byl zaznamenán stejný počet lesních požárů jako v Itálii, ale více než ve Francii, kde lesní plochy jsou označeny jako plochy s vysokým požárním nebezpečím.

* Neradostná bilance V Polsku lesy pokrývají skoro 30 % rozlohy území, a to na ploše 9,3 milionu ha. Naprostá většina lesů je státních, z nichž 7,1 milionu ha spravuje organizace Państwowe Gospodarstwo Leśne Lasy Państwowe. Lesy v soukromém vlastnictví zaplňují plochu o rozloze 1,6 milonu ha. Polské lesy jsou považovány za jedny z nejvíce ohrožených požárem ve střední Evropě. Je to důsledek velkého podílu jehličnatých stromů, které se vyskytují na 52,6 % rozlohy lesů, převahy borovice v druhové skladbě, věku dřevin a také všeobecně snadného přístupu (a s tím spojeného vysokého nebezpečí vzniku požáru).

Potenciální ohrožení lesními požáry v Polsku se týká přibližně 85 % rozlohy, tj. 7,4 milonu ha. Nejvíce náchylným pro vznik požárů je les s věkem do šedesáti let, kde vzniká 65 % požárů. Zde jsou nejvhodnější podmínky pro vznik a rozvoj požáru. Týká se to především lesů s hustým keřním porostem, který způsobuje přechod z přízemních požárů do korunových. V období let 1981 až 1990 vzniklo v Polsku průměrně okolo 3,1 tisíc lesních požárů na rozloze převyšující 4,4 tisíc ha, v letech 1991 až 2000 bylo zaznamenáno průměrně okolo 8,3 tisíc lesních požárů na rozloze přes 10,9 tisíc ha a v období let 2001 až 2010 dosáhl počet lesních požárů dokonce 9,3 tisíc na rozloze převyšující 5,7 tisíc ha. Přehled největších lesních požárů v Polsku je znázorněn v tabulce 1.

Rok 1992 byl v následcích požárů nejtragičtějším za posledních třicet let. V uvedeném roce vzniklo na území Polska 14 446 lesních požárů (3x více než v roce 1991). Jen v srpnu 1992 roku vzniklo 4102 lesních požárů (skoro stejný počet jako v průběhu celého roku 2010). Požár lesa Lesní správy Rudy Raciborskie, Kętrzyn a Rudzienice je považován za jeden z největších lesních požárů v Polsku od druhé světové války. * Požár v Kuźni Raciborskiej

V letošním roce tomu bude dvacet let, kdy 26. srpna 1992 na území Lesní správy Ruda Raciborska, ve Slezském vojvodství, vznikl od jisker projíždějícího vlaku požár, který je považován za jednu z největších katastrof v dějinách polského lesnictví a největší lesní požár po druhé světové válce v západní a střední Evropě, tzv. „požár v Kuźni Raciborskiej”. Rozloha požáru byla 9062 ha. Zničeno bylo 460 ha mladých dřevin ve školkách, 753 ha dřevin II. třídy stáří a 2874 ha starších dřevin. Celkový obvod požáru dosáhl 120 km. V důsledku přímého působení ohně byly lesní celky úplně zničené. Zničena byla také značná část lesní infrastruktury, tj. silnice, propustky, příkopy.

Do boje s živlem byly nasazeny jednotky požární ochrany prakticky z celého Polska. S plameny bojovalo přes 10 tisíc osob – hasiči, vojáci, policisté, příslušníci civilní obrany a lesníci. Významnou roli v záchranných a hasebních pracích hrála těžká technika. Zásahu se účastnilo 1100 požárních automobilů, 8 vrtulníků, 12 tanků, pluhů a buldozerů, 26 letadel, 50 železničních cisteren a 6 lokomotiv, a také několik tahačů na tankových podvozcích. V důsledku probíhajícího zásahu a díky použití obrovského, v dějinách polské požární ochrany dosud nepoužitého množství sil a prostředků, se podařilo zabránit rozšíření požáru na další lesní plochy o rozloze 40 tisíc ha. V průběhu zásahu zahynuli dva hasiči a jedna civilní osoba, která zemřela v důsledku dopravní nehody v místě zásahu. Zraněno bylo 159 osob, lehčí zranění byla evidována u 1858 osob. Shořelo 15 požárních automobilů a 26 čerpadel. Rozpálený popel zničil 70 km hadic.

Požár v Kuźni Raciborskiej vedl k vytvoření Státního záchranného systému (KSRG). Průběh zásahu byl detailně analyzován speciální skupinou ustanovenou Ministerstvem vnitra. Výsledky práce analytiků byly využity pro zdokonalení činnosti KSRG a byly základem tvorby nového (šířeji pojatého) řešení krizového řízení.

* Příčiny vzniku požárů Klasifikace příčin vzniku požárů, platná ve státních lesích, vyjmenovává osm skupin a jejich třináct příčin (tabulka 2).

Stručná charakteristika jednotlivých příčin vzniku požáru: nedbalost dospělých – požáry vzniklé provozováním turistiky a rekreace (hlavně v blízkosti městských aglomerací), při sběru lesních plodů a prováděním hospodářské činnosti majiteli a uživateli lesa a další neopatrností. Přímou příčinou vzniku těchto požárů jsou nejčastěji kouření, rozdělávání ohnišť, používání grilu, pálení větví, klestí, chrastí a rostlinných zbytků, opalování izolací měděných vodičů; nedbalost nezletilých – požáry vzniklé z důvodů chybějícího vyhodnocení rizik při hrách s ohněm. Přímou příčinou těchto požárů jsou nejčastěji kouření, hra s otevřeným ohněm, rozdělávání ohnišť, používání zábavné pyrotechniky; stroje a zařízení – požáry vzniklé v důsledku používání nebo poruch energetických rozvodů, silničních nebo železničních dopravních prostředků. Přímou příčinou vzniku těchto požárů jsou nejčastěji stržení elektrického vedení pod napětím, jiskření z výfukových cest silničních dopravních prostředků, kontakt rozžhaveného katalyzátoru vozidla s rostlinným materiálem, jiskření z brzdového systému železničních dopravních prostředků, stržení trakčního vedení, zadření dvojkolí železničních vozidel, vznik jisker od parních lokomotiv (méně častá příčina); atmosférické výboje – méně častá příčina, z důvodu současného výskytu srážek a také směřování výbojů směrem ke stavbám a technickým zařízením mimo území lesa; â€˘ přenosy z nelesních pozemků – požáry vzniklé mimo lesních plochy, které jsou působením větru přenášeny do lesa. Přímou příčinou vzniku těchto požárů jsou vypalování porostů nebo záměrné vypalování povrchu půdy a rostlinných zbytků na polích, loukách a pastvinách, požáry vzrostlého obilí; úmyslná zapálení – požáry vzniklé v důsledku úmyslu nebo založené osobami duševně postiženými (např. pyromany). Motivy těchto činů jsou likvidace stop trestného činu, vidina zisku při účasti na zásahu (týká se především dobrovolných hasičů), pomsta lesníkům, touha pozorovat zásah hasičů; ostatní – patří sem příčiny, které není možné zatřídit do výše uvedených skupin, např. požáry vzniklé v důsledku katastrof, armádních cvičení, testování zbraní a munice, skladování armádního vybavení. Přímou příčinou vzniku těchto požárů jsou střelby, shozy leteckých náloží a ostatní činnosti s použitím výbušných nebo zápalných látek; neurčené – není možné stanovit příčinu vzniku požáru.

Tabulka 3 uvádí příčiny vzniků lesních požárů v roce 2010. Zdrojem jsou statistické údaje Státního systému informování o lesních požárech Výzkumného ústavu lesnictví (IBL) a statistických údajů Hlavního ředitelství státní požární ochrany (KG PSP).

Vyšetřování příčin vzniku požárů, provedené organizací Państwowe Gospodarstwo Leśne ”Lasy Państwowe” a také Státní požární ochranou, poskytlo velmi podobné výsledky v jednotlivých skupinách požárů. Hlavními příčinami vzniku požárů jsou úmyslná zapálení a nedbalost dospělých. Vysoké procento vykazují rovněž příčiny označené jako neurčené.

Již mnoho let je v Polsku hlavní příčinou vzniku lesních požárů lidská činnost, kde člověk úmyslně nebo neúmyslně způsobuje přes 95 až 99 % všech požárů. Úmyslné zapálení představuje v Polsku skupinu s největším podílem na celkovém počtu požárů. Na základě pilotního výzkumu 68 spisů polské prokuratury provedeného Výzkumným ústavem lesnictví (2006) zaměřeného na společenské vrstvy pachatelů v Polsku bylo zjištěno, že typickým pachatelem vzniku požáru je dítě do 15 let věku a dospělý muž ve věku 41 až 60 let, bez vzdělání nebo se základním vzděláním, rolník nebo osoba bez zaměstnání, žijící na venkově. Vysoké procento představují také požáry, u kterých nebyly určeny příčiny.

Na základě analýzy příčin vzniku lesních požárů musíme dodat, že zkoušky zaměřené v Polsku na možnost vzplanutí lesního materiálu vlivem samozahřívání nebo skleněnými materiály tuto možnost vyloučily.

* Závěr Největší škody v lesních ekosystémech způsobují rozsáhlé lesní požáry. Mimo materiálních škod vzniklých v důsledku zničení dřevní hmoty, lesních plodů, nákladů vynaložených na zásah, úklidu místa požáru, nebo nákladů vynaložených pro obnovu lesního povrchu, způsobují velmi citelné ekologické škody. Důsledkem lesního požáru je emise obrovského množství oxidu uhličitého do atmosféry, což neblaze přispívá ke skleníkovému efektu. Dusíkaté sloučeniny, vzniklé u těchto požárů, se vracejí zpět v podobě kyselých dešťů a způsobují další poškození životního prostředí. Kouř a částice v něm obsažené působí negativně na zdraví a životní podmínky občanů okolních území v dosahu 100 až 200 km.

Požárem zničený les přestává plnit svou hospodářskou funkci (schopnost obnovy biomasy, především dřeva a vedlejších produktů), ekologickou funkci (vliv lesů na tvorbu globálního a lokálního klimatu, regulace vodního koloběhu v přírodě, zamezení povodním, lavinám a sesuvům, ochrana půdy před erozí a krajiny před postupem stepí), funkci společenskou (vhodné zdravotní a rekreační podmínky pro společnost a obohacení trhu práce).

Na základě statistických údajů týkajících se lesních požárů a příčin jejich vzniku je zřejmé, že naprostá většina požárů v Polsku je způsobena člověkem. To je důkazem, že úroveň povědomí společnosti týkající se bezpečného využívání lesa s ohledem na ohrožení požárem je stále nedostačující.

Je zapotřebí provádět hloubkový a systematický výzkum příčin lesních požárů. Jeho výsledky by měly tvořit základ pro dosažení účinných metod jejich omezování a eliminace.

***

Tabulka 1: Největší lesní požáry v Polsku

Rok Lesní správa Zasažená [ha] plocha Příčina požáru

1982 Lubsko 1161 nestanovena

1992 Szprotawa (polygon) 2260 vřesovišť + 790 chybí údaje

1992 okolí Cierpic u Torunia 2938 chybí údaje

1992 Potrzebowice, Wronki, Krucz 5845 jiskření projíždějícího brzdového vlaku obložení

1992 Solec Kujawski, Gniewkowo 2950 úmyslné zapálení

1992 Rudy Rudziniec Raciborskie, Kędzierzyn, 9060 jiskření projíždějícího brzdového vlaku obložení

Tabulka 2: Klasifikace příčin vzniku požárů ve státních lesích

Skupina Příčina

turistika a sběr lesních plodů