Jelení Vrchy – Schwarzenberský plavební kanál, významná technická památka na Šumavě, byl postaven před více než dvěma sty lety, aby umožnil plavení palivového dříví ze severních svahů Třístoličníku, Plechého a Smrčiny na krumlovském schwarzenberském panství přes hlavní evropské rozvodí v bývalé osadě Růžový Vrch / RosenhĂĽgel v revíru Svatý Tomáš. Stavbu zahájil Ing. Josef Rosenauer na rozvodí 4. května Léta Páně 1789 ještě před příchodem císařsko-královské dvorské komise úsekem dlouhým 994 sáhů, který sahal až k potoku nazývaném dnes česky Ježová, německy v té době Nickelbach, dnes Iglbach. Když komise k rozestavěnému kanálu přišla, tekla voda od potoka Ježová přes „kopec”, přes hlavní evropské rozvodí, z povodí Vltavy do povodí Dunaje. Asi právě proto komise další stavbu povolila, navíc zavázala rakouský klášter Schlägl, jehož pozemky začínaly právě k potoku Ježová a končily u potoka Pestřice – Rothbach nedaleko Zvonkové, aby umožnil stavbu po svých pozemcích. Do roku 1793 dospěla stavba až na Jelení Vrchy k Jelenímu potoku. Otevřela se dostatečná plocha „plavebních lesů”, takže se nemuselo pokračovat podle původního Rosenauerova plánu dalšími 31 kilometry až k bavorským hranicím. V roce 1793 začala stoletá „zlatá doba” plavení, během které bylo splaveno ze Šumavy do Vídně téměř osm milionů prostorových metrů dřeva. Ve čtvrtině 19. století byl kanál dokončen až pod Třístoličník na bavorské hranice k potoku Světlá voda.
Kanál byl po celou dobu plavení pečlivě udržován a upravován. Významné změny nastaly v horní části kanálu od bavorských hranic k potoku Rasovka v osmdesátých letech 19. století. Tento úsek byl upraven pro plavení dlouhého dřeva, plavit bylo po úpravách klády dlouhé až 23 metrů, dřevo bylo možné plavit k nově vybudované železnici z Budějovic do Želnavy. Brzy však nastal konec plavení dříví směrem do Vídně. Plavba na Želnavu, resp. do Nové Pece trvala až do šedesátých let století dvacátého.
Krátce po skončení plavby byl Schwarzenberský plavební kanál zapsán na ústřední seznam nemovitých kulturních památek.
Od roku 1999, kdy byl rekonstruován plavební kanál mezi Jeleními vrchy a Želnavským smykem, se na Jeleních Vrších provádí několikrát do roka ukázky plavení dříví. Ta nejbližší bude již tuto neděli. Ukázky plavení dříví jsou součástí hranice překračujícího projektu Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice.
Bude to první letošní prázdninová ukázka plavení dříví. Plavební ředitel Hynek Hladík bude ale tentokrát chybět. Ten totiž odjíždí již ve čtvrtek 7. července do severoněmeckého Bremerhavenu na jednání Mezinárodní asociace plavců a vorařů.
Plavební rozkaz č. 3/2011 k provedení ukázkové plavby dříví
Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 10. července 2011 na Jeleních Vrších.
Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
Obecní úřady, hostince a hotely v oblasti Schwarzenberského plavebního kanálu žádám o vyvěšení tohoto mého plavebního rozkazu na veřejném místě.
Hynek Hladík, plavební ředitel
