Praha 8. prosince (ČTK) - Pražská arcidiecéze předpokládá, že by na svém území v církevních restitucích mohla dostat zpět 15.000 hektarů lesů, tedy asi deset procent z celkového předpokládaného množství. Protože lesy zatím nespravovala, zavede pražské arcibiskupství zhruba v pěti lokalitách lesní správy a tak, jak budou lesy vraceny, do správ bude nabírat pracovníky, řekl v rozhovoru s ČTK vedoucí správy majetku arcibiskupství Karel Štícha.

Římskokatolická církev bude z církví největším příjemcem hmotného plnění církevního narovnání, které začne v novém roce. Vedle toho ještě budou miliardové finanční kompenzace, na druhou stranu postupně ustane placení církví ze státního rozpočtu.

Problém těžby dřeva v některých lesích, které se mají církvím vracet, musel nedávno řešit ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Státní firmě Lesy ČR nařídil, aby v těchto porostech už prováděla jen nutná opatření.

Zatímco lesy budou pro arcibiskupství novinkou, péče o další nemovitosti nebude podle Štíchy ničím novým, v tom má zkušenosti. V současnosti se o nemovitý majetek v pražské arcidiecézi stará 45 lidí, v budoucnu jich bude jen asi o tři víc. "Jak je vidět z tohoto poměru, není to tak, že bychom najednou řešili nějaký posun, nějaký diametrální obrovský skok ve výkonu," konstatoval Štícha.

Jen arcibiskupství spravuje už teď majetek za 1,2 miliardy korun, jeho součástí jsou kostely a farní budovy. Stavební odbor řeší stovky oprav, staveb. V registru má kolem 1500 nájemních smluv.

"Mám problém zpočátku vysvětlit, že předpoklad, že církve za těch 22 let pouze seděly a čekaly, jak dopadne jejich financování, není úplně správný. My jsme se celou dobu snažili vytvořit si vlastní aparát, know-how, jak se starat o majetek," zdůraznil Štícha.

"Za tu dobu asi je možné vidět, když se jezdí po venkově, že většina kostelů je opravená, fary jsou opravené nebo se používají k jinému účelu a jsou pronajaty i pozemky, které nám zůstaly," dodal šéf správy majetku arcibiskupství.

Nemyslí si též, že by se navrácené pozemky mohly stát předmětem spekulací, jak se někteří kritici restitucí obávají. "Nyní spravujeme majetek za 1,2 miliardy korun podle nejlepšího svědomí. A tyto problémy nás míjejí," řekl Štícha. Odmítl též úvahy, že se bude církev polností nebo lesů zbavovat. "V zásadě katolická církev nikdy v historii nemovitý majetek neprodávala. Určitě ne tak, že by se ho zbavovala, což je také důvod pro to, že tady je o čem mluvit," uvedl k chystanému navracení majetku. I pokud by nějaká farnost pozemek prodat chtěla, existuje pro to kontrolní mechanismus, dodal.

Nový zákon, jehož cílem je odčinit zabavování církevního majetku za komunistického režimu, začne platit v novém roce. Církve jako žadatelé budou muset ve své žádosti dokázat, že jsou vlastníkem té které původně církevní nemovitosti. Část nemovitého majetku už ale nepůjde vydat.

Ministerstva zemědělství, kultury, Lesy ČR, Pozemkový fond a katastrální úřady nyní s církvemi řeší praktický postup toho, jak budou církve o majetek po jeden rok žádat a jak budou získávat podklady. Církve samy musí mít soupis. "My budeme mít hodně práce s tím, abychom splnili tuto jednoroční lhůtu," dodal Štícha.

V Česku tvoří katolickou církev římskokatolických osm diecézí a řeckokatolický apoštolský exarchát.