Tebe se to týká, když u souseda hoří stěna, napsal v prvním století před Kristem Horatius. Dlouho jsme hřešili na to, že zásoby vody jsou v naší zemi bohaté a les je všude na dosah. Když nám doslova před očima lesy mizí a srážkový deficit se za přispění zim skoupých na sníh nelepší, začíná si konečně větší část veřejnosti uvědomovat logické spojitosti. Musel nás zahnat do rohu až drobný nenasytný lýkožrout?
Věci se přesto daly do pohybu, do redakcí směřují různé výzvy lesníků i ekologů. V časopise Veřejná správa vnímáme i hlasy z několika měst, která dokázala stovky let odpovědně hospodařit se svými lesními majetky a na budoucí generace pamatují i nynějšími rozhodnutími. Dotkli jsme se toho v předchozím rozhovoru, teď si ještě chronologicky připomeňme některé nejnovější iniciativy tak, jak se představily ve dvou uplynulých měsících.
Čtvrtek 28. února 2019, Praha: Lesnická výzva k veřejnosti a politikům
Společné prohlášení profesních lesnickodřevařských organizací a dalších subjektů s vazbou na lesnictví je dalším krokem, jak upozornit na bezprecedentní rozsah a dopad škod. „Jde o nejvýznamnější spojení subjektů lesnickodřevařského sektoru od první republiky. I to jasně dokládá závažnost situace a míru obav z možných dopadů," řekl Jan Příhoda, předseda spolku CZECH FOREST think tank, který vznik lesnické výzvy inicioval.
Výzvu podpořilo také Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. „Situace v českých lesích je opravdu krizová," vysvětluje předseda sdružení František Kučera. „Nejdříve drtivé dopady kalamity pocítili vlastníci lesů, kteří musejí napadené kůrovcové stromy pokácet a vzniklé holé plochy zalesnit a zajistit následnou péči o nový les. To vše na své náklady. Trh je zahlcen dřívím, tržby za ně rapidně poklesly a vlastníci už nemají prostředky na financování těchto činností. Pokud stát vlastníkům lesů při zvládání kalamity nepomůže, nebude možné proti kůrovci dále zasahovat, holiny nebudou zalesněny a hrozí vysychání půdy, lesních pramenišť a zdrojů pitné vody. Krize pak dopadne na každého občana, ale to si zatím málokdo uvědomuje."
Jan Příhoda souhlasí: „Dopady sucha a kůrovcové kalamity se nejen v ekonomických důsledcích, ale například i razantním poklesem dostupnosti prakticky jediného ekologického a obnovitelného materiálu – dříví nebo negativním vlivem na vodní režim v krajině mohou dotknout potřeb většiny občanů České republiky."
Čísla jsou hrozivá. Celkové škody v lesích za rok 2018 přesáhnou 20 miliard korun, pro rok 2019 jsou odhadovány na 30 miliard. Pro výpočet škod na výnosech a z předčasného smýcení lesních porostů byly využity odhady Lesní ochranné služby a dalších lesnických subjektů. Objem kůrovcem napadeného dříví v roce 2018 se odhaduje na 18–20 milionů krychlových metrů. Ke škodám způsobeným suchem a kůrovcovou kalamitou je také nutné připočítat škody na sadebním materiálu v lesních školkách, ztráty způsobené změnou struktury poptávky a vícenáklady na pěstování sadebního materiálu spojené především se stíněním a zavlažováním. Dále vznikly ztráty způsobené usycháním vysazených sazenic, které se v roce 2018 nejčastěji pohybují mezi 20–30 procenty. Jsou ovšem lokality, kde vlivem sucha uschla veškerá výsadba. Významnou ekonomickou zátěž představují pro vlastníky lesů také vícenáklady spojené s bojem s kůrovcovou kalamitou: složitější kalamitní těžba, asanace dříví, logistika, skladování. Plocha lesů, která byla v roce 2018 zdevastována suchem a kůrovcem, se aktuálně odhaduje na 50 tisíc hektarů. V přímém ohrožení je asi 500 milionů krychlových metrů smrkového dříví, tedy téměř polovina porostů v České republice.
Pokud se šíření kůrovcové kalamity nepodaří zastavit a bude zasažena většina porostů se zastoupením smrku, znamenalo by to při dnešním poklesu cen dříví škody ve výši více než 500 miliard korun. Poškozen bude samozřejmě vedle soukromých a obecních vlastníků český stát, který vlastní více než padesát procent lesů a je příjemcem mnoha odvodů ze státních i soukromých lesů. Další obrovské ekonomické škody pak dopadnou na dřevozpracující průmysl, kterému nebudou vlastníci lesů schopni v dohledné době dodat dostatečné objemy dříví.
Podobně jako petice Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů za zdravé a prosperující lesy pro příští generace, ke které bylo v únoru veřejné slyšení Petičního výboru Poslanecké sněmovny, vyzývá rovněž lesnická výzva vládu České republiky a dotčená ministerstva, poslance a senátory především k urychlenému uvolnění finančních prostředků na efektivní boj s kalamitou a záchranu lesů, které lze ještě zachránit. Výše podpory musí koI respondovat s výší vznikajících škod a mírou celospolečenských rizik. Je potřeba vytvořit podmínky pro operativní získávání zahraničních pracovníků a firem pro boj s kalamitou a zlepšení podmínek pro tuzemské pracovníky a firmy. Nezbytná je aktivní pomoc v hledání účinných nástrojů pro ochranu lesa a stabilizaci trhu s dřívím. Musí dojít ke změnám v prvé řadě lesnické a myslivecké legislativy, která zohlední současnou situaci a umožní účinný boj s bezprecedentní kůrovcovou kalamitou a úspěšnou obnovu lesů.
Pondělí 4. března 2019, Pelhřimov: Výzva všem, kdo vlastní kus nebo i kousek lesa
V době současné kůrovcové kalamity pomůže vlastníkům lesů každá koruna. Mnozí majitelé zejména drobných lesů nejsou nikde organizováni a bohužel nemají informace, že stát na některé činnosti v lese přispívá. Po mnoha jednáních se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) přislíbilo Ministerstvo zemědělství pro letošní rok na vybrané činnosti v lesích částku 1,15 miliardy korun, což je oproti předchozímu roku dvojnásobek. Tyto příspěvky sice nemohou vlastníkům lesů kompenzovat ztrátu způsobenou v důsledku sucha a kůrovcové kalamity, ale každopádně jsou pro ně přínosem. Nevyužít v maximální míře finanční prostředky, které Ministerstvo zemědělství již přichystalo na obnovu lesa, asanaci dříví a další tituly, by bylo zásadní chybou. Když se nebude žádat, lhostejno z jakého důvodu (neznalost neomlouvá), ministerstvo usoudí, že tyto peníze nejsou potřeba.
Příspěvky Ministerstva zemědělství jsou poskytovány celorepublikově, administrace je řešena prostřednictvím krajských úřadů. Uvítáme, když města a obce budou o možnostech příspěvků na hospodaření v lesích informovat své občany, kteří vlastní třeba menší výměru lesa a uvítali by jakoukoli finanční pomoc od státu na jeho obnovu.
Ministerstvo zemědělství pro letošní rok rozšířilo možnosti příspěvků na hospodaření v lesích (novelizované nařízení 30/2014 Sb.), které poskytuje prostřednictvím krajských úřadů, a přislíbilo dvakrát více financí na tento účel než v loňském roce. O jaké příspěvky lze žádat: ? Asanace jehličnatého dříví pomocí insekticidní sítě nebo netkané textilie, pomocí insekticidního postřiku nebo strojním odkorněním – nový příspěvek.
- Soustřeďování dříví v lese lanovkou, koněm, železným koněm nebo vyvážecím strojem.
- Štěpkování nebo drcení klestu.
- Přirozená obnova lesních porostů.
- Umělá obnova síjí, umělá obnova sadbou první.
- Zajištění lesních porostů.
- Výchova lesních porostů – prořezávky, probírky.
- Přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách – nový příspěvek.
Jak žádost podat?
Žádosti se podávají elektronicky krajskému úřadu, v němž se nachází les. Podmínkou získání příspěvku je doručení ohlášení žadatele o finanční příspěvek na krajský úřad před zahájením prací v rámci plnění předmětu finančního příspěvku.
Kde zjistit podrobnosti ohledně dotačních titulů a návod, jak příspěvek získat: ? Na webové stránce Ministerstva zemědělství www.mze.cz, rozcestník eAgri – Lesy, záložka Dotace v lesním hospodářství a myslivosti, odkaz Finanční příspěvky na hospodaření v lesích.
- Na krajském úřadě, odbor životního prostředí (Lesy).
- U svého odborného lesního hospodáře. Výzvu vydalo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR www.svol.cz. Upozorněte, prosím – píší autoři výzvy – na možnosti čerpání financí svou rodinu, přátele, spoluobčany. Například prostřednictvím obecního rozhlasu, vývěsky, webových stránek, sociálních sítí. Čtvrtek 28. března 2019, Pelhřimov: Miliony za poštovné, pobouření lesníci a hraběcí rady státního podniku
Majitelé obecních a soukromých lesů, a to i ti, kteří si ze svého platí odborného lesního hospodáře, vlastní stovky hektarů lesních pozemků a jsou příkladem toho, jak se má v lese hospodařit, se v minulých dnech nestačili divit. Od Lesů České republiky obdrželi mnozí z nich dopis, ve kterém je státní podnik poučuje o jejich právech a povinnostech stanovených lesním zákonem a vyzývá je ke společnému boji s kůrovcem.
„Tímto počinem státního podniku jsme pobouřeni," reaguje František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, jehož členové hospodaří na půl milionu hektarů lesů v České republice. „Speciálně naši členové dobře vědí, že s kůrovcem musí bojovat, a také tak činí. Mají své schopné a zodpovědné odborné lesní hospodáře a nepotřebují, aby jim to poradil velký státní podnik, který si sám na řadě míst s kůrovcem poradit nedokázal, ať už z důvodu špatně nastaveného obchodního modelu ze strany jeho zakladatele či jiného."
Tisíce ostatních majitelů lesů i malých výměr, kterým odborného lesního hospodáře zajišťují pracovníci státního podniku, vědí, jak si počínat v době kůrovcové kalamity, vědí, kdo je jejich odborný lesní hospodář, ale nemohou se jeho služeb vůbec domoci. Odborný lesní hospodář totiž na ně nemá čas.
„Systém odborného lesního hospodáře (OLH)," vysvětluje František Kučera, „je nefunkční a neefektivní. O potřebě jeho změny se hovoří více než deset let, ale politická odezva zatím žádná. Přitom je zřejmé, že odborný lesní hospodář, který má na starosti tisíc hektarů a stovky vlastníků, nemůže dobře fungovat ani v »mírových« časech, natož nyní, v období historické kůrovcové kalamity."
Lesy České republiky kromě správy státních lesů vykonávají funkci odborného lesního hospodáře na 275 tisících hektarů, což státnímu podniku přinese 120,5 milionů ročně (sazba za činnost OLH pro rok 2019 činí 1,20 Kč/ ha a den). To je zřejmě i jeden z důvodů, proč se státní podnik této činnosti zbavit nechce, ačkoliv systém zásadním způsobem nefunguje. Tři miliony za poštovné tedy státní podnik až tak mrzet nemusí.
Soukromí i obecní vlastníci lesa se nyní v reakci na dopis ptají, co dělaly Lesy České republiky v loňském roce a letech předchozích? Jak státní podnik bránil kalamitě, která tragicky sužuje stejně tak státní lesy jako soukromé? Dopis nebo leták Kůrovcové desatero, které vlastníci lesů obdrželi, ničemu nepomůže. Konkrétní pomoc nenabízí žádnou, malý vlastník lesa nesežene nikoho na zpracování dřeva a také na něj nesežene odbyt. Systém správy státního lesa vyhnal z lesů a venkova dělníky, kteří dnes chybí, a trh se dřevem je zahlcen. Problémů je při bližším pohledu vícero.
„Je potřeba mluvit o tom, co se skutečně děje. Stávající systém odborného lesního hospodáře je neudržitelný a nefunguje ani státní správa na pověřených obcích, protože v ní chybějí lesničtí odborníci. Jediným řešením je reforma systému," komentuje situaci František Kučera. Vzhledem k situaci na trhu se dřevem, které je zásadním zdrojem finančních prostředků, vlastníci lesů čelí tragickému nedostatku financí na boj s kůrovcovou kalamitou. „Podpora sdružování drobných vlastníků ze strany státu je cestou, která se v mnoha zemích osvědčila. U nás jako by vše bylo obráceně – stát naopak nabízí drobným vlastníkům, kteří si nevědí rady s kalamitou a jejími dopady, že jejich pozemky odkoupí. S takovou strategií nemůžeme souhlasit," kritizuje Kučera.
„Já svůj les rozhodně prodávat nehodlám," komentuje situaci Pavel Trepák, majitel jednohektarového lesa na Mladoboleslavsku. Také on vylovil ze schránky v minulém týdnu dopis od Lesů České republiky. „Zejména mě překvapilo, kde vůbec vzali moji adresu. Zřejmě z katastru a vzali to plošně, moje tchyně také jako vlastník dopis dostala. Takový postup mi v pořádku nepřijde. Navíc já mám svého odborného lesního hospodáře, na kterého se mohu v případě jakýchkoliv odborných dotazů ohledně hospodaření v lese obrátit."
Názorným příkladem toho, jak státní podnik „pomáhá" ostatním vlastníkům lesů, je podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů chování státního podniku na trhu se dřívím, které již hraničí se zneužíváním dominantního postoje na trhu. Podnik Lesy České republiky oslovil své obchodní partnery s nabídkou sortimentů vyrobeného dříví, které připravuje k prodeji prostřednictvím přímých smluv. To činil i v roce 2018, ovšem letos svým obchodním partnerům nabízí možnost uzavření rámcové smlouvy na dvouleté období s opcí na další dva roky. Za jaké ceny se bude prodávat? Dostanou pak ostatní majitelé dřevo ze svých lesů vůbec na trh? „Uvedené souvislosti nás nutí k zamyšlení," říká František Kučera, „co je za tím. Jde o to, připravit půdu pro odkup soukromých lesních majetků státem nebo darování lesního majetku státu? Je to moderní forma znárodnění? Malé a střední podnikání je motorem Evropské unie. Nepotřebujeme hraběcí rady od státního podniku, jak se máme o své lesy starat. To, co v této chvíli potřebujeme, nejsou deklarace a sliby, ale skutečná podpora a pomoc státu majitelům lesů v krizové situaci."
Úterý 2. dubna 2019, Praha: Dvě zóny na kůrovce
Na tiskové konferenci oznámili ministr zemědělství Miroslav Toman a náměstek ministra pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář, že s okamžitou platností vznikají v České republice pro boj s kůrovcem dvě zóny s různými stupni opatření. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na celém území státu bude nově platit možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022. Nejhůře postižené území zasahuje sedm krajů od středu republiky na východ. Na něm dostávají vlastníci možnost zcela ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou lapače a lapáky. Lhůta pro zalesnění se pak v těchto oblastech prodlouží z nynějších dvou na pět let a doba pro zajištění porostu z nynějších sedmi na deset let od vzniku holiny. Cílem je podle ministerstva řešení případného nedostatku sazenic a pracovníků pro zalesnění. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat kůrovcové stromy, těžit je a asanovat.
Ministr Toman zároveň sdělil, že „přes veškeré úsilí vlastníků lesa i Ministerstva zemědělství se nedaří běžnou činností kůrovcovou kalamitu tlumit. Je potřeba si uvědomit, že les roste osmdesát až sto let a současné lesy s převahou smrků jsou výsledkem práce našich předků, kteří tak činili zajisté v dobré vůli. Je tak jasné, že změnit složení našich lesů není možné ze dne na den, ale řešení nám potrvá roky". Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku. Ministerstvo zemědělství by také chtělo nahradit vlastníkům lesů ztráty na tržbách kvůli nízké ceně dříví na přesyceném trhu.
Ministerstvo dělá aktuální změny na základě novely lesního zákona, která právě nabyla účinnosti. Opatření budou podle úřadu uveřejněna na úřední desce ministerstva, opatření obecné povahy rovněž na úředních deskách obcí s rozšířenou působností.
Sněmovní petiční výbor vyzval v únoru vládu, aby letos uvolnila na pomoc vlastníkům lesů kvůli kůrovcové kalamitě nejméně tři miliardy korun. Signatáři takzvané lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i zpracovatele dřeva, uvádějí, že by letos potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.
Situací kolem kůrovce se zabývají také nejrůznější instituce a organizace. Lesníci souběžně oznámili, že spustili nový informační portál určený především drobným vlastníkům lesů. Web nekrmbrouka.cz podle nich přináší jednoduché a srozumitelné informace, jak postupovat v ochraně lesa, a je jedním z kroků, jak plošně zapojit maximum vlastníků do boje s kůrovcovou kalamitou. Mezinárodní tým vědců, který koordinovala Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, pak například vypracoval zprávu s doporučeními ke zmírnění dopadů kůrovcových kalamit v Evropě.
Úterý 2. dubna 2019, Praha: Česko potřebuje 10 milionů stromů
Co dokáže deset milionů stromů? Pomůže ochladit přibližně 200 kilometrů čtverečných až o tři stupně, odvede denně stejnou práci jako čtyřicet milionů klimatizačních jednotek, denně vypaří deset miliard hektolitrů vody, vytvoří denní zásobu kyslíku pro 30 milionů lidí.
Zástupci tří desítek organizací, institucí a firem v čele s nadací Partnerství a Ministerstvem životního prostředí společně hledali možnosti, jak do české krajiny a měst vrátit miliony stromů a zlepšit odolnost Česka vůči změnám klimatu. Neziskové organizace, soukromé firmy i státní správa se přidaly k nové celonárodní iniciativě, za kterou stojí nadace Partnerství a resort Ministerstva životního prostředí v čele s ministrem Brabcem, která by měla po celé České republice vysázet deset milionů stromů. Ty by měly pomoci zmírnit dopady stále intenzivnějšího sucha, půdní eroze, ztráty povrchových i podzemních vod nebo přehřívání měst.
Iniciativa se rozběhne na podzim letošního roku a navazuje na úspěšnou loňskou kampaň Stromy svobody 1918–2018, která proběhla jako součást oslav výročí republiky. Na webových stránkách iniciativy bude moci každý člověk zaregistrovat svou vlastní výsadbu. Dodejme, že v této iniciativě se jedná o stromy ve městech, o veřejnou zeleň. Majitelé lesů sází miliony stromů v lesích a berou to jako samozřejmé. Nikdo je za to nechválí, což je určitě škoda.
Úterý 2. dubna 2019, Praha: Novela zákona o lesích je platná a účinná
Novela zákona o lesích, takzvaná poslanecká, rychlá nebo též krizová, byla 2. dubna vyhlášena ve Sbírce zákonů č. 42 pod číslem 9/2019. Od tohoto dne je novela platná a zároveň účinná. Otevřela Ministerstvu zemědělství prostor pro rozhodnutí o nezbytných opatřeních odchylných od vybraných ustanowww. vení zákona o lesích v případě regionálních nebo celostátních mimořádných situací, které mají charakter kalamit, jež nastaly na území dvou a více krajů. Účelem je minimalizace škod na lesích.
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů se podařilo do textu opatření prosadit upozornění, že pokud nebude orgánem státní správy lesů podle § 19 odst. 3 lesního zákona rozhodnuto o omezení nebo zákazu vstupu do lesa, musí každý, kdo vstupuje do lesa, při pohybu na pozemcích určených k plnění funkcí lesa včetně pohybu na účelových komunikacích (lesních cestách), stezkách a pěšinách, na trasách vyznačených pro jízdu na kole, na koni, na lyžích nebo na saních a na ostatních místech využívaných v rámci obecného užívání lesů dbát své osobní bezpečnosti a bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí a lesa, v němž se na vlastní nebezpečí pohybuje.
Tam, kde nebude vstup do lesa omezen nebo zakázán, se široká veřejnost upozorňuje, že všechny fyzické osoby, které vstupují do lesa v rámci práva obecného užívání lesů, tak činí na vlastní nebezpečí a musí si být vědomy rizik vyplývajících z prosté existence lesa jako přírodního prostředí. Tato rizika jsou zvýšená v lesích postižených kalamitou.
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů dále usiluje o prosazení změny přímo do zákona o lesích – § 19 Užívání lesů tak, aby vlastník lesa odpovídal návštěvníkům lesa pouze za škody, které způsobí úmyslně, ale za škody vzniklé naplněním přirozených rizik, která se v lese jako zvláštním typu přírodního prostředí vyskytují, odpovědnost nenesl, podobně, jako je tomu v zákoně o ochraně přírody.
Úterý 16. dubna 2019, Pelhřimov: Stát lesníkům pomáhá i ztěžuje práci byrokracií
Vytrvalý tlak, který vlastníci lesů a lesníci vyvíjejí, aby upozornili na mimořádnou kalamitu v našich lesích, přináší dílčí výsledky. Materiál s názvem „Finanční pomoc určená obcím na opravy komunikací poškozených v souvislosti s řešením kůrovcové kalamity" bude po připomínkovém řízení předložen vládě.
„Tento krok velmi vítáme," hodnotí jeho vznik předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Ing. František Kučera.
„Věříme ve schválení návrhu a zároveň doufáme, že v následném kroku se tato finanční pomoc bude týkat více krajů a na dotaci dosáhnou i další obce dle potřeb zjištěných v jejich lokalitách."
Výzva totiž bude v první fázi určena obcím Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje, ve kterých je komunikací zničených technikou při těžbě a odvozu kalamitního dříví nejvíce a kde již kalamita dosáhla svého vrcholu. Podmínky výzvy budou nastaveny ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a postiženými obcemi. Finanční pomoc by měla být vyplácena ze stávajícího podpůrného programu Ministerstva pro místní rozvoj nazvaného Podpora rozvoje regionů. K realizaci oprav a rekonstrukcím komunikací by mělo dojít po skončení kalamity a odvozu většiny kalamitního dříví z dané lokality.
Obce vyčíslily celkovou dosavadní škodu na komunikacích z důvodu zvýšeného odvozu dříví pocházejícího z kalamitních těžeb a zvýšeného pojezdu techniky provádějící těžbu na přibližně 340 milionů korun. Dotace pokryje osmdesát procent z vykázaných škod, tedy 270 milionů korun. Tyto prostředky získá Ministerstvo pro místní rozvoj již letos, přesunem státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Stát však „umí" dělat i kroky, které vlastníkům boj s kalamitou spíše ztěžují. Příkladem je nepochopitelná iniciativa České inspekce životního prostředí (ČIŽP), konkrétně Oblastního inspektorátu v Hradci Králové. Ten oslovuje vybrané vlastníky a správce lesů ve své územní působnosti s žádostí o pravidelné měsíční podávání informací k výskytu kalamitních škůdců podle požadované struktury: množství nově nalezených aktivních stromů napadených lýkožrouty, celková těžba, nahodilá těžba a z toho kůrovcová těžba, počet položených lapáků a instalovaných lapačů, a to od data doručení dopisu do konce listopadu 2019.
„Česká inspekce životního prostředí," komentuje situaci František Kučera, „se ve své žádosti snaží vyvolat dojem, že má ze zákona pravomoc tyto informace po vlastnících lesů požadovat. Skutečnost je ale jiná. Ze zákona o České inspekci životního prostředí ani ze zákona o lesích takovou pravomoc dovodit nelze. Uložení výše zmíněné povinnosti vlastníkům lesů je nepřiměřeně extenzivní a v právním státě nemůže obstát."
