Labské pískovce – U příležitosti desátého výročí vyhlášení Ptačí oblasti Labské pískovce v roce 2014 se Správa chráněné krajinné oblasti Labské pískovce rozhodla čtenáře Děčínského deníku blíže seznámit s třinácti typickými zástupci ptačí říše, které v ní můžete spatřit. Dnes je na řadě Chřástal polní, viz infobox v tomto článku.

Co je to ptačí oblast?

Ptačí oblasti (Special Protection Areas SPA) jsou území (například rybníky, mokřady, lesní komplexy nebo části zachovalé zemědělské krajiny) v členských státech Evropské unie, vymezené k ochraně vybraných ptačích druhů.

Ptačí oblasti, kterých je v České republice v současnosti 41, vyhlašuje vláda daného státu, která tím přebírá zodpovědnost za udržení silných a životaschopných populací ptačích druhů, pro které byla ptačí oblast vyhlášena.

Ptačí oblast Labské pískovce má celkovou rozlohu 35 570 hektarů. Pokrývá celé CHKO Labské pískovce, celý NP České Švýcarsko a východním směrem přesahuje mezi Chřibskou a Krásnou Lípou do CHKO Lužické hory až k rybníkům Světlík a Velký rybník.

Ptačí oblast Labské pískovce byla vyhlášena pro tyto čtyři druhy ptáků, kteří jsou z pohledu EU ohroženi: Sokol stěhovavý (Falco peregrinus), datel černý (Dryocopos martius), výr velký (Bubo bubo) a chřástal polní (Crex crex).

Na území této oblasti však žijí a hnízdí i další druhy evropsky ohrožených ptáků, jako je například čáp černý (Ciconia nigra), orel mořský (Halilaeetus albicilla), jeřáb popelavý (Grus grus) nebo třeba ledňáček říční (Alcedo atthis).

Z uvedeného přehledu je patrné, že Ptačí oblast Labské pískovce hostí mimořádně bohatý a pestrý ptačí svět, který má i velký celoevropský význam. Pro mnohé čtenáře bude asi překvapující, že se u nás mohou setkat s tak vzácnými a neobvyklými ptačími druhy. Projekt „Ptačí rok v Labských pískovcích” vznikl ve spolupráci s ČSOP Děčínsko, který vydal kalendář pro rok 2014 s kresbami od děčínského grafika Petra Nesvadby. Právě tyto kresby doplňují celý cyklus a pokud se vám budou líbit, máte možnost si kalendář koupit i na Správě CHKO Labské pískovce.

Chřástal polní (Crex crex)

Chřástal polní je jedním z ptačích zástupců, pro které byla v roce 2004 vyhlášena Ptačí oblast Labské pískovce. Je též celosvětově ohroženým druhem, v České republice je zařazen mezi silně ohrožené druhy.

Jeho život zásadně ovlivňuje způsob a intenzita využívání zemědělské krajiny. Pro svou existenci totiž potřebuje vysokostébelné louky, které jsou koseny až v letním období. Je tomu tak z prostého důvodu – aby stihl zahnízdit a zdárně vyvést mladé. Ohrožuje ho zejména strojové kosení, kdy nestačí včas utéct a sekačka jej zahubí. Platí to zejména pro samice na hnízdě s mláďaty. Svá mláďata, která sotva chodí, matka neopustí a pod sekacími stroji tak obvykle zahynou všichni.

Chřástalovi nevyhovuje ani intenzivní pastva, protože zvěř spase veškerý potřebný porost, který potřebuje jako úkryt před predátory. V dnešní době naštěstí mohou zemědělci uzpůsobit hospodaření tak, aby bylo k chřástalům přátelské. Za takový ústupek pak dostanou finanční kompenzaci v rámci agroenvironmentálního programu.

Chřástal se zde vyskytuje zejména v okolí Libouchce, Rájce, Sněžníku, Mikulášovic, Vysoké Lípy, Mezné a Všemil. Díky svému skrytému způsobu života však uniká pozornosti a prozradí ho jen jeho charakteristický hlas. Na území ptačí oblasti Labské pískovce je aktuální stav 40­60 volajících samců.

Chřástal polní je o něco menší než holub a může vážit až 200 gramů. Má krátký ocásek a světle hnědé zbarvení. V letu jsou nápadná rezavě hnědá křídla. Samice se od samce barevně neliší, zatímco mláďata jsou celá černá.

Ze zimoviště v jihovýchodní Africe se chřástal polní vrací na přelomu dubna a května. V průběhu května začínají samci volat. Hnízdí na zemi, obvykle dvakrát ročně. V druhé polovině května samice snáší 7­12 vajec, na kterých sedí 16­19 dní. O mladé se stará pouze samice, samec se přemisťuje často na velké vzdálenosti a hledá další samici. Zajímavostí je, že se dokáže přemístit opravdu rychle, a to i na vzdálenosti stovek kilometrů. Chřástal polní se živí především hmyzem, bezobratlými živočichy či semeny rostlin. Zpět na zimoviště se vrací v srpnu až říjnu.