JAROSLAV NEDVĚD
Do sněmovny míří další návrh zákona o Národním parku Šumava. V posledním letech vzniklo podobných návrhů hodně. A snad vždy byly spojovány s touhou vyhrát válku s kůrovcem. V tom snažení se odráží zvláštní rozdvojení mysli. Kdekdo souhlasí, žemá být na Šumavě přírodní rezervace. Zřejmě ale nesmí být úplně přírodní. Stačí trochu, přiměřeně. A chce to, aby se dala řídit. Aby sbor moudrých mohl říci, co je ještě příroda přijatelná, a na druhé straně určil, což už je příroda zcela nevhodná. Zelený strom má plus, ten suchý se ale nehodí. Motýl s vážkou jsou spojenci, kůrovec úhlavní nepřítel.
Takže přírodní rezervaci samozřejmě ano. Ale jenom vymydlenou, nalíčenou, učesanou a navoněnou. Že už pak nebude tak úplně přírodní? Samozřejmě, že ne. Ale už nebude tolik lidí rozčilovat tím, že nesplňuje jejich představy. Třeba pak někdo dokonce ohlásí, že bylo konečně dosaženo velkého vítězství nad malým broukem. A nad přírodou vlastně taky.
