LIBERECKÝ KRAJ Vzrostlé stromy se blíží ochozům rozhleden nebo už některé přímo obkličují. Lesy rostou i tam, kde s nimi původní stavitelé nepočítali a dnes je nikdo nechce nebo nemůže pokácet.

Rozhledny v obklíčení stromů pak často kvůli přísným zákonům prohrávají přetahovanou o prostor a přestávají sloužit svému účelu. Problém se bude v následujících letech zhoršovat.

Příkladem budiž rozhledna ve Frýdlantě. Turista z ní vidí téměř výhradně vrcholky stromů a z rozhledů po okolí nemá téměř nic. Samotní provozovatelé rozhledny na Resslově vrchu z Klubu turistů Frýdlant na to návštěvníky při koupi vstupenky také upozorňují. „Vrcholek jen nepatrně vyčnívá nad koruny. Z jedné strany jsou už stromy vyšší. Chtěli bychom samozřejmě, aby bylo z rozhledny vidět, když vybíráme vstupné. O pokácení stromů usilujeme roky, bohužel to je neprůchodné,” posteskl si předseda Klubu turistů Frýdlant Václav Marmange.

Skutečnost, že je rozhledna utopená ve stínícím lese, vadí i městu Frýdlant, které stavbu vlastní. „Resslův vrch býval bez stromů, zalesněn byl až asi v padesátých letech a teď s tím bohužel nejde nic dělat. Kácení brání lesní hospodářský plán. Nepovoluje holoseč, vykácení na pařezy. Stromy už rozhlednu přerůstají, v dalších letech ji ještě o další metry přerostou,” vysvětlil starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Pomoci má zcela bizarní plán. Stavba sloupu hned vedle původní rozhledny. Lidé by na něj přešli z nejvyššího místa stávající vyhlídky a vystoupali by pak nad koruny stromů. Frýdlant už má i projektovou studii. Peníze chtěl získat z projektu chystaného Euroregionem Nisa. Podle něj se má v letech 2015 až 2020 v kraji a také v sousedním Polsku řada rozhleden a vyhlídek vystavět nebo opravit.

„Z projektu se asi odhlásíme. České radiokomunikace nám povolí maximální výšku sloupu třicet jedna a půl metru, a to je málo. Nepomohli bychom si a byly by to zbytečně vyhozené peníze. Nepřipadá nám fér čerpat peníze na objekt, ze kterého ve finále nebude vidět. Bohužel tak nedojde ani k opravení té krásné původní rozhledny,” posteskl si starosta Ramzer.

K podobnému osudu byl odsouzen i Bramberk v Jizerských horách. Kdysi holý kopec obrostl stromy ze všech stran. Rozhledna byla v konkurzu a hlavní věřitel si vykácení nepřál. Zdá se, že rozhlednu zachránila až skutečnost, že ji i s pozemky o výměře 4 tisíc metrů čtverečních letos koupilo město Lučany nad Nisou. Mohlo tak vykácet alespoň část smrků. Na další skupiny listnatých stromů dojde ještě letos. „Výhled se tak o osmdesát procent zlepší, pohled na Lučany a Jablonec bude zase jako kdysi,” pochvaluje si Jiří Řešátko, starosta Lučan nad Nisou.

Jenže výhled ani pak nebude zdaleka bezchybný. Směr na Jizerské hory ještě stále zakrývají lesy a do nedaleké Slovanky, kterou Lesy ČR nechaly téměř celou odlesnit, má zatím daleko.

„Mnoho rozhleden se brzy dostane do stavu, kdy je stromy začnou přerůstat, pokud se s tím nezačne něco dělat” upozornil Zdeněk Rajsigl, vedoucí značkařského obvodu Liberec-Jablonec a předseda krajské komise značení Libereckého kraje. „Třeba Malý Ještěd býval holý kopec, ze kterého byl krásný výhled. A takových příkladů krajiny, která se za desítky let proměnila, je v kraji spousta,” zmínil Zdeněk Rajsigl.

Zatímco rozhledny na kdysi holých kopcích dorostl po letech les, v kraji jsou i příklady vyhlídek, kde to funguje obráceně. Například v Chrastavě letos na podzim vznikla vyhlídka, ze které se výletník rozhlíží do korun stromů zcela programově. Dřevěná stavba je na místě, z dnešního pohledu vtipně nazvaného Na Výhledech. Kvůli stromům si může člověk dychtící po výhledu nechat o krajině opravdu jen zdát. Možná i proto jde oficiálně nejen o vyhlídku, ale i „pozorovatelnu ptactva”. Sám starosta Chrastavy Michael Canov k videu zveřejněnému na youtube u příležitosti otevření vyhlídky na otázku, jestli by se stromy neměly pokrátit, připouští: „Faktem je, že by to trochu pročistit chtělo.”