Je jich osmnáct a jsou to hlavní skvosty Žďárských vrchů. Atraktivní skály jako Milovské perničky či Zkamenělý zámek ale přerostl hustý smrkový les. V kdysi bezzásahové oblasti se proto chystá velké kácení.

KŘIŽÁNKY / HAVLÍČKŮV BROD Ke skalám, doporučujeme! Jen cedule s tímto nápisem pověšená na sloupu utvrzuje turisty, že jdou správně. Skály odtud z Křižánek nejsou vůbec vidět.

„Ještě před lety jsme si tam vyšli a jaký to byl hezký výhled do okolí,” zasní se prodavačka v místní samoobsluze, zatímco v pokladně markuje nákup. Jenomže dnes se útvary skrývají za hustou hradbou smrkových lesů.

Proto začali obyvatelé Křižánek před děma lety řešit, jak hřebenové partie kolem atraktivních skal odlesnit a obci vrátit punc ideálního turistického výchozího bodu. „Dříve je návštěvníci popisovali jako hrady, dneska lidi ani nevědí, že je tu máme. Jen ti starší si pamatují,” běduje starosta Jan Sedláček.

Prstem ze své kanceláře ukazuje za školu do lesa, kde se skrývají známé Čtyři palice.

Podobný nápad změnit podobu lesa dostala i Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Dnešní smrkové monokultury, které tam zůstaly po řadě kalamit, chce nahradit původním porostem. „Byly tu původně bukojedlové pralesy s příměsí smrku, na vrcholcích prolámané,” popisuje Václav Hlaváč, šéf CHKO. Díky tomu člověk viděl skalky- dominanty vrchů - z daleka. „Dnes si skalního útvaru všimnete, až když do něj narazíte,” pokračuje Hlaváč. Tvrdé listnaté dřevo zmizelo i kvůli sklářům, kteří jím topili.

Na svém webu CHKO letos vyhlásila anketu, pro prokácení se vyslovila většina z několika stovek hlasujících. I když původně ochranáři hájili bezzásahový systém, odhodlali se k poměrně netradičnímu kroku. Dřevorubci hustou smrkovou monokulturu výrazně pročistí. Nahradí ji pak rozvolněný a pestrý les s původními dřevinami.

Vedle dnešních stínomilných rostlin se tam proto díky řidšímu lesu objeví i další vzácné druhy. Čeká se i návrat sokola stěhovavého. „Skály byly jeho historickým hnízdištěm. Ještě v 50. letech tam hnízdil, to skály vyčnívaly,” nastiňuje Hlaváč. Dřevo se bude těžit v okruhu 50 až 100 metrů od každé z osmnácti chráněných skal.

Lesní hospodářský plán platný do roku 2016 kácení nepovoluje, proto by měl projekt oficiálně začít až za tři roky. CHKO však nechce čekat. Současné podmínky lze změnit. Takovému scénáři nahrává i postoj Lesů ČR, vlastníka většiny dotčených ploch, který se zásahem rovněž souhlasí. Jejich jihlavský krajský ředitel Jan Sovák zatím odmítá spekulovat, kolik kubíků dřeva se na hřebenech Žďárských vrchů vytěží. „Kvůli rázu území to bude technologicky i finančně náročné,” tuší.

Turisty odvedou tabule Občané Křižánek mají ale jinou představu o kácení. Starosta Jan Sedláček mluví o „horším kompromisu”, lidé v obci prý chtěli totální odlesnění. Tak jak skály zachycují historické fotografie a pohledy po kalamitách. „Výběrný les je velice obtížné vybudovat. Bude to dlouhé. Pokud stromy nespadnou větrem, možná se toho ani nedočkáme,” pesimisticky vysvětluje starosta. CHKO si však za svou vizí stojí. Pokud si les nepomůže sám přirozenou cestou, proběhne umělá výsadba. Připravované obnažení Milovských perniček nebo Zkamenělého zámku může mít prý i negativní důsledky. Jejich odkrytí by mohlo rapidně znásobit návštěvnost. Na Drátníku a Čtyřech palicích je zase celoročně povoleno lezení. „Naše představa je taková, že bychom chtěli veřejnost směrovat do atraktivních míst. Vybudovat infotabule, odpočinková místa, rozhledy. Naopak jinde návštěvnost trochu utlumíme. Třeba tam, kde by mohl zahnízdit sokol,” přibližuje šéf CHKO Hlaváč. Systém nových stezek může turisty od háklivých míst odvádět.

Na nárůst cestovního ruchu se naopak těší křižánští podnikatelé. Čekají lepší tržby. „Možná o pět až deset procent by se mohla zvýšit návštěvnost,” počítá Pavel Hudec, provozovatel penzionu. „Jsem zastáncem odlesnění. Lidi vždycky lákal vysoký kopec. Skály původně vyčnívaly do krajiny, teď jsou pohledy z vrcholů ven čím dál horší, výhled není žádný,” popisuje.