Českému právnímu řádu je nejbližší slovenský model, kde stát přispívá k částce vybrané na poplatcích za ubytování.

TRUTNOV / Příznivci zákona o cestovním ruchu v Krkonoších si jako vzor vzali Slovensko. Stát tam přispívá formou dotací k částce, kterou obce vyberou na ubytovacích poplatcích. Státní příspěvek činí až devadesát procent.

V loňském roce tak Slovensko vyplatilo na podporu turismu tři miliony eur, téměř polovina šla do Nízkých a Vysokých Tater. Právní řády obou zemí jsou si blízké, a proto by se slovenský model podle jeho zastánců dal použít také u nás. „Peníze by šly na financování provozu infocenter, skibusů a cyklobusů, úpravu běžeckých tratí a propagaci regionu,” poznamenává jednatel firmy Mega Plus Petr Hynek.

Rakouský model je kromě poplatků za ubytování postaven na výběru turistické daně. Podnikatelé, kteří těží z turismu, mají povinnost platit promile ze svých tržeb. Přestože v Alpách je cestovní ruch velkým byznysem, ani zde se spolupráce všech hráčů na trhu nerodila snadno. „Rakouští ubytovatelé a podnikatelé by dobrovolně příspěvky nikdy neodváděli. U nás to musel vyřešit až zákon o cestovním ruchu. Nyní ale vidí přínos a uvědomují si zpětně, že udělali správné rozhodnutí,” sdělil předseda Rakouského lyžařského svazu a zároveň významný horský podnikatel Peter Schröcksnadel na nedávné konferenci Asociace horských středisek v Praze.

Pro jsou také ochranáři

Důležitost speciálnímu zákonu přisuzují také ochranáři ze Správy Krkonošského národního parku. „Tyto aktivity podporujeme a budeme se aktivně účastnit na tvorbě tohoto zákona,” říká mluvčí správy Radek Drahný s tím, že pro KRNAP je cestovní ruch průmyslem, který intenzivně ovlivňuje předmět ochrany národního parku.

„Investujeme do oprav cest a turistických chodníků i do údržby turistické infrastruktury, aby cestovní ruch v Krkonoších mohl existovat v souladu s principy ochrany přírody,” dodává mluvčí.

Obdobné cíle jako chybějící zákon sleduje také minulý týden podepsaná dohoda mezi Svazkem obcí Východní Krkonoše, jenž sdružuje devět samospráv, a společností Mega Plus. Její snahou je rozhýbat spolupráci všech subjektů, které na regionální úrovni poskytují služby v cestovním ruchu. „Dohoda má deklarativní charakter. Budou na ni navazovat další kroky, které už budou o konkrétní spolupráci. Měla by také podnítit a vtáhnout do dění další podnikatele, aby se přidali k nastartované spolupráci,” vysvětluje Tomáš Hendrych.

Obě strany dokumentu přisuzují důležitý význam. „Bez symbiózy nás a obcí v regionu není možný další rozvoj,” podotýká majitel společnosti Mega Plus Richard Kirnig.

Prvním výsledkem tohoto spojení je společná jízdenka TourPAS, na jejímž vzniku se podílel svazek samospráv a jánskolázeňská firma. Projekt spolufinancovali také další podnikatelé. Letní verze skipasu je společnou jízdenkou na lanovky, turistický autobus a bobovou dráhu, zahrnuje vstupy na koupaliště či rozhlednu. Zároveň funguje jako slevová karta na více než dvacet atrakcí. TourPAS vznikl po vzoru alpských zážitkových karet už v loňském roce, letos se jeho nabídka podstatně rozšířila.

***

Fakta Podle studie KPMG, kterou si nechala vloni zpracovat Asociace horských středisek, dosahují roční tržby v českých horských centrech téměř 24 miliard korun. Z toho tři miliardy inkasují skiareály. Jedna koruna utracená ve skiareálu tedy generuje dalších sedm korun utracených za ubytování, stravu, nákupy a další doprovodné služby. Horská střediska zároveň patří mezi největší zaměstnavatele u nás. Celkem zde pracuje až 36 tisíc lidí.