Původně hospodářské lesy se snaží Správa NP Šumava vychovávat tak, aby byly odolnější proti kalamitám. Její ředitel Pavel Hubený počítá s tím, že i v nich jednou člověk přestane kácet.
ŠUMAVA Často je dělí jen cesta od nejcennějších lesů na Šumavě. Než před čtvrtstoletím vznikl národní park, počítalo se s jejich hospodářským využitím. Smrky se v nich tísní jeden vedle druhého po stovkách a natahují se za sluncem, které už ke svým kořenům nepustí. Takových lesů jsou na Šumavě tisíce hektarů.
„Jejich podobu už se třetím rokem pokoušíme změnit tak, aby byly silnější, odolnější nepříznivým vlivům a zvýšila se také druhová pestrost rostlin a živočichů, kteří v nich mohou žít," říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
* Znamená to, že v takových lesech intenzivně kácíte?
Snažíme se o to, aby po našich zásazích v prvním sledu zmizela z takových porostů podle místních podmínek až polovina stromů. Mluvíme přitom o lesech starých několik desítek let, kde roste přes tisíc uměle vysazených smrků na hektar. Intenzivním zásahem se snažíme dát prostor vybraným stromům, které po zásahu zůstanou. Jde nám o to, abychom narušili tu jednolitost smrkového lesa, kde stojí vedle sebe tenké stromy v hustých řadách.
* Snažíte se tedy, aby v lese vznikla nová struktura?
Přesně tak. Místy se mezi smrky dostaly i listnaté stromy, jako buky a nebo třeba jedle. Rádi bychom jim dali větší šanci, protože právě to jsou stromy, které by v takových lesech neměly chybět. Bude trvat ještě desítky let, než uvidíme výsledek našeho snažení. Jde o to, že tyto lesy před zásahem jsou velmi náchylné k poškození větrem a kůrovcem. Chceme je proto vychovávat tak, aby byly odolnější a časem jsme v nich mohli přestat zásahy provádět tak jako v bezzásahových územích.
* Využívají podobné metody třeba lesníci z hospodářských lesů?
Metodu, kterou zkoušíme ve spolupráci s vědci, ve smrkových lesech v Česku zatím nikdo jiný nezkouší. V hospodářských lesech je hlavní získat kvalitní dřevo. O to nám ale nejde. Kácení v těchto lesích není výhodné, protože i dřevo, které později nabízíme k prodeji, není nejkvalitnějším sortimentem. Kácet v tak mladých lesech je náročné, my ale doufáme, že se to do budoucna vyplatí.
* Můžete tu metodu krátce popsat?
Chceme dát prostor jednotlivým stromům, aby se dále nezkracovala jejich koruna a zesílily jejich kořeny. Snažíme se podporovat i menší stromy, které zatím přežívaly v silném zastínění. Místy jsme v lese vytvořili silně prosvětlená místa, kde se může například rozrůst borůvčí a ptáci tam mohou roznést semena dalších stromů. To vše by mělo vést k podpoře různorodosti lesa.
* Pomáhají vám ve vytváření takových strategií i poznatky z bezzásahových území?
Jednoznačně. Díky tomu, že máme na velké části území možnost pozorovat přirozený vývoj lesa po jeho rozpadu, víme také, jak nově vznikající les vypadá. Můžeme se tím nechat inspirovat a přiblížit mladé lesy jejich charakteru přírodních lesů.
***
Lesy v NP Šumava Na území NP Šumava je v současné době asi třetina lesů, které vznikly umělou výsadbou. Většinou jsou to stejnověké smrkové lesy, kde roste až tři tisíce stromů na hektar. V těch mladších 80 let už třetím rokem provádějí odborníci ze Správy NP Šumava výchovné zásahy, které mají strukturu lesů proměnit. Zásahy inspirované nejnovějšími vědeckými výzkumy mají zvýšit odolnost lesů a podpořit rozvoj druhové rozmanitosti. Těžby v mladých lesích v roce 2015 tvořily 49 % objemu všech těžeb, konkrétně 70 tisíc kubíků.
