Jan BUMBA, moderátor
Na Šumavě se chystá na zítřek taková slavnost, která může na mnohé působit ale spíš jako provokace. Pod pilami dřevorubců má v lokalitě u Modravy padnout za oběť ve válce s kůrovcem už miliontý strom. Bude to svého druhu milník, ale celkově se prý situace láme a škůdce šumavských lesů je na ústupu. Podle údajů, které dnes poskytlo vedení národního parku, by letos mělo být kvůli kůrovci pokáceno 70 tisíc stromů, to je zhruba třetina proti loňsku. Ředitelem národního parku je Jiří Mánek. Dobrý den.
Jiří MÁNEK, ředitel Národního parku Šumava
Hezký dobrý podvečer. Dobrý den.
Jan BUMBA, moderátor
A zdravím také předsedu stínové vědecké rady parku Jakuba Hrušku. Dobrý den.
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady Národního parku Šumava
Dobrý večer.
Jan BUMBA, moderátor
Pane řediteli, díky čemu by letošní kácení na Šumavě, to kůrovcové kácení, mělo být mnohem méně objemné než loni?
Jiří MÁNEK, ředitel Národního parku Šumava
Tak já bych úplně na úvod a především velmi rád řekl, že ústup kůrovce na Šumavě je určitě dobrá zpráva pro všechny jejich milovníky. A pokud se mě ptáte tedy na ty důvody, tak já si myslím, že jsou v zásadě asi tak dva, tím prvním je, že jsme se na boj s kůrovcem loni a letos velmi dobře připravili a včas a také proto jsme včas v těch zásahových území asanovali vlastně každý kůrovcem napadený stromy, a to ještě dříve, než se v něm stačili kůrovci vyvinout, rozmnožit, vyletět a napadnout další stromy. A tím druhým důvodem je také to, že v té bezzásahové zóně, kde se proti kůrovci nezasahuje, tak tam bylo přibližně asi 10 tisíc hektarů pro kůrovce atraktivního znakového lesa, a tam už tento les prakticky díky kůrovci odumřel a kůrovec se tam dále nemůže množit, tak to jsou dva základní důvody, proč je kůrovce méně.
Jan BUMBA, moderátor
Tak dva důvody a který je ten hlavní, je to, ústup kůrovce je dán především díky zásahům z minulých let nebo je to součást přirozeného cyklu?
Jiří MÁNEK, ředitel Národního parku Šumava
Tak kůrovec má v zásadě celou řadu svých přirozených nepřátel, kteří mu v nějakém normálním vztahu znesnadňují život. Patří mezi ně celá řada ptáků, parazitů, plísní, různé druhy hmyzu, a určitě ti všichni se trošičku podíleli na Šumavě. Ale pokud se kůrovec, jak se říká, pustí z uzdy, zvláště ve smrkových monokulturách, pak je ten vývoj prakticky jednoznačný, Šumava je bohužel z 80 procent smrkovou monokulturou, a pokud se v takových lesích proti němu aktivně nezasáhne, tak se vyvíjí prakticky tím způsobem, že se exponenciálně množí, exponenciálně napadá nové stromy, a to až do té doby, dokud v dosahu svého doletu nezlikviduje všechny pro ně atraktivní stromy. Takže já chci říct, že my jsme proti kůrovci na Šumavě, tam, kde jsme mohli zasahovali, a to, co bylo možné, jsme zachránili. A myslím si, že určitě je to kombinace, ten jeho ústup je kombinace obého.
Jan BUMBA, moderátor
Pane Hruško, díky, pane řediteli, pane Hruško, kůrovec tedy na Šumavě na ústupu, kácet se bude výrazně méně než loni, potvrzuje se tedy, že recept, který uplatnilo vedení parku, zapůsobil?
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady Národního parku Šumava
Tak já bych měl k tomu na začátku jednu poznámku. Dnešní pan ředitel loni prohlásil, že na Šumavě zuří kůrovcová kalamita tisíciletí. Aby teď rok poté prohlásil, že na Šumavě kůrovcová kalamita skončila. Já v tom teda vidím značný, značný nesoulad k tomu, k těmto jeho prohlášení. A chtěl bych říct, že nechápu, proč loni o té tisícileté kalamitě mluvil, když už loni bylo zjevné, že ta kalamita je na ústupu. A ta kalamita je na ústupu zejména z toho důvodu, že kůrovcové gradace obvykle trvají 5 až 7 let, a my jsme v šestém roku té kůrovcové gradace. V loňském roce na mnoha místech kůrovec odumřel po letním "ošklivém počasí", to znamená, že bylo zima, bylo deštivo, odumřela spoustě na míst, kde jsou na Šumavě přirozené smrčiny, třeba oblast jezerního hřbetu, takže já bych ten lidský zásah nepřeceňoval, protože tam, kde se domníváme, že by na Šumavě mělo být to jádro národního parku, to jsou přirozené horské smrčiny a ty jsou na kůrovcový cyklus adaptovány.
Jan BUMBA, moderátor
Myslíte tedy, že ty lidské zásahy neměly žádný výraznější vliv?
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady Národního parku Šumava
Ne, nemyslím si, že neměly žádný vliv, myslím si, že měly vliv poměrně malý, a že je škoda, že s ta vrcholová část, která je přirozeně smrková, neponechala spontánnímu vývoji a s tím kůrovce se víc nebojovalo v těch nižších polohách, kde jsou také smrkové lesy, ale kde ty smrkové lesy jsou opravdu hospodářské a rostou na stanovištích původně smíšených lesů. Já lituji těch pokácených stromů v horských smrčinách, kterých bohužel padlo také mnoho a jestli chce správa zítra slavit ten miliontý, tak mi to připadá velmi farizejské.
Jan BUMBA, moderátor
Tak ať tak či tak, zdá se býti potvrzeno z vašich úst, že kůrovcová kalamita je na ústupu na Šumavě a nechme teď na posouzení posluchačů, z jakého důvodu to asi bylo, co to ale všechno znamená, pokud jde o nějaký výhled, o výhled do příštího roku a dál, pane řediteli Mánku?
Jiří MÁNEK, ředitel Národního parku Šumava
Tak jak jsem řekl na počátku, já si myslím, že pro všechny, ať už se na kůrovce a na Šumavu díváme z jakého úhlu pohledu, tak je to dobrá zpráva. Kůrovce jsme zvládli a ten příští rok, já pevně věřím, že se vše vrátí k normálu, kůrovce bude na Šumavě tolik jako v každém normálním smrkovém lese a věřím, že ten příští rok i roky další přinesou doby klidu a zejména pro práci a že se budeme moci se vší péčí věnovat návštěvníkům a těm aktivitám, které Národnímu parku Šumava přísluší.
Jan BUMBA, moderátor
A že třeba nebude vůbec nutné zasahovat proti kůrovci v těch nejpřísněji chráněných zónách?
Jiří MÁNEK, ředitel Národního parku Šumava
Tak v těch nejpřísněji chráněných zónách se proti kůrovci nezasahovalo ani letos, ani loni, my jsme zasahovali tam, kde jsme podle zákona mohli, takže v těch zónách, kde se proti kůrovci zasahovat nemá, to znamená, v těch horských smrkových lesích, tak tam se pod tím samozřejmě nezasahovalo a zasahovat nebude, alespoň za našeho, alespoň ne za našeho vedení. Takže toto asi znamená, to bych ...
Jan BUMBA, moderátor
Pane Hruško, myslíte, že s ústupem kůrovce utichnou i ty dlouhotrvající spory o to, jak postupovat proti broukovi?
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady Národního parku Šumava
No, tak domnívám se, že ta intenzita se bezpochyby zklidní, ale chtěl bych říct, že pan ředitel právě řekl, že nezasahovali proti kůrovci v horských lesích, ale zasahovali, například loni u Ptačího potoka zasahovali proti kůrovci v horských smrčinách, to je jako zcela zjevné. A samozřejmě já budu taky rád, ale když ta debata konečně se vrátí na zem a budeme se bavit o tom, jak má vypadat zonace národního parku, jak má vypadat plán péče o národní park, a kdy se budeme bavit o tom, jak tu Šumavu skutečně udělat národním parkem splňující mezinárodní kritéria a ne válčištěm s kůrovcem, kde se strategie mění, podle toho, jak kde foukne vítr a jaký je který rok počasí.
Jan BUMBA, moderátor
Pánové, děkujeme oběma za účast v debatě, to byl Jakub Hruška, předseda stínové vědecké rady šumavského národního parku a ředitel parku Jiří Mánek.
