Řízené požáry a nově i dobytek se budou v Brdech starat o zachování unikátních bezlesých oblastí v místech bývalých armádních střelnic. V květnu ochranáři s hasiči úspěšně vyzkoušeli na dvou menších plochách oheň ve vřesovištích, u Padrťských rybníků se v ohraženém území rozkoukávají první krávy.
Několik hektarů plochy u Padrťských rybníků v Chráněné krajinné oblasti Brdy je nově obehnáno ohradníkem. Ochránci přírody společně s Vojenskými lesy a statky právě tady zkoušejí ochránit území před náletovými dřevinami nasazením skotu.
Právě krávy se postarají, aby zdejší unikátní území zůstalo zachované i pro další generace. „V okolí Padrťských rybníků bylo před šedesáti lety několik obcí a hospodařili tu místní sedláci. Po vzniku vojenského prostoru zde byla tanková střelnice a bezlesí pomáhal udržovat vojenský výcvik. S ohledem na zatížení území municí, bodovému podmáčení, nerovnostem terénu a velké ploše nepřichází nyní v úvahu jiná péče o část bezlesí, než pastva. Ruční kosení by bylo příliš drahé," řekl šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Brdy Bohumil Fišer.
Před několika dny přivezli správci lesa společně s ochránci k Padrťským rybníkům 14 krav. Ty budou spásat přibližně území, kde před vznikem vojenského újezdu bývaly pastviny. „Nyní se pase oplůtkovým způsobem. To znamená, že se část plochy oplotí, až ji krávy vypasou, ohrada se přenese jinam. Tak se v průběhu sezony spase celých dvacet hektarů. Počty krav se mohou měnit podle stavu porostu," vysvětlila Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Záchrana ohněm
Skot bude v oblasti kolem bývalých obcí Přední a Zadní Záběhlé. Další části jsou hodně podmáčené, takže tam v následujících letech budou náletové dřeviny zřejmě ručně vyřezávat. Kdyby se ochranáři o bývalé dopadové plochy armádních střelnic nestarali, bezlesá území by za pár let pohltil les. Vidět je to u bývalé dopadové plochy Jordán, která měla za armádních časů rozlohu 450 hektarů. Za dobu, co ji armáda nepoužívá, už z ní pohltily náletové dřeviny, především břízy, asi 200 hektarů území. Stejně jako bříza se snaží obsazovat další a další území také olše a velkou expanzi zaznamenali i u třtiny křovištní. „Tyto rostliny postupně vytlačují květnaté trávníky, vřesoviště a slaniště, které jsou součástí nejcennější části první a druhé zóny Chranéně krajinné oblasti Brdy. Drobná narušení půdy při pastvě prospějí i hmyzu," uvedla Karolína Šůlová.
Dobytek na spásání plánují ochranáři využívat uvnitř Brd v oblastech, kde před tři čtvrtě stoletím byly louky a pastviny. „Na vřesovištích by se pastvou skot neuživil, tam je porost druhově chudý a málo výživný. Pro vřesoviště i s ohledem na možnou munici zatím asi nebude jiný způsob obnovování, než řízeným ohněm. Mechanické narušovanání je tam nemožné," vysvětlil šéf brdské chráněné krajinné oblasti Bohumil Fišer. Louky na jihu Brd už roky užívají zemědělci jako pastviny, tak to bylo už v době vojenského újezdu, část luk uvnitř bývalého vojenského prostoru kosí Vojenské lesy a statky a seno pak používají jako krmivo.
O likvidaci obcí Padrť, Kolvín, Přední a Zadní Záběhlá bylo kvůli rozšíření Vojenského výcvikového prostoru Brdy rozhodnuto v roce 1952. Ještě dnes jsou na některých místech patrné základy původních stavení. Vojenský výcvik tu skončil před dvaceti lety a krajina začala zarůstat. To nesvědčí květnatým trávníkům, vřesovištím, slaništím a řadě vzácných druhů rostlin, například všivci lesnímu, kosatci sibiřskému či ostřici Hartmanově.
Podle plánů na ochranu se Brdy nevydají cestou, jako oblast kolem středočeských Milovic na Nymbursku, kterou opustili ruští vojáci před čtvrtstoletím. Tam ochranáři vytýčili oblasti, ve kterých živí stáda ze zahraničí dovezených zubrů, divokých koní a praturů.
Na rozdíl od Brd leží Milovice v nižší nadmořské výšce a tamní krajina se blíží klasické stepi. Ochranáři si tam pochvalují, že divocí koně za pár měsíců spásli agresivní traviny tak, že se ohrožené rostliny začaly objevovat zase v místech, ze kterých je nežádoucí porosty vytlačily.
Souvislosti V Milovicích pomáhají koně a divocí tuři
V milovické rezervaci na Nymbursku, na opačné straně středních Čech, se společnost Česká krajina vydala trochu jiným směrem.
Unikátní prostředí zdejších stepí pomáhají udržovat exmoorští ponyové a také zubři a pratuři, kteří v minulosti v divočině Česka žili.
Oblast, již kopytníci osídlili, zaujímá 120 hektarů. Většina její rozlohy se nachází v katastru Benátek nad Jizerou, na území Milovic připadá 40 hektarů. Úkolem divokých koní je spásání nevýživné suché trávy, zubři zase likvidují náletové dřeviny a křoviny. Krajina se tímto způsobem přirozeně otvírá pro kvetoucí rostliny, kterých si však zvířata nevšímají. Nejvzácnější rostlinou je tady hořec křížatý, který je navíc zajímavý tím, že se na něm jako na jediné rostlině může rozmnožovat ohrožený motýl modrásek Rebelův.
A ozdravná luční mise se kopytníkům daří. Hořce, který donedávna v Milovicích utlačovaly houževnatější traviny, přibývá. „Ve spásané oblasti napočítali botanici již stovku trsů hořce křížatého. Takový výsledek jsme čekali po několika letech pasení, ne první rok," uvedl autor projektu Dalibor Dostál. Vedle rostlin se k Milovicím stahují i vzácní ptáci. V první sezoně po instalaci zvláštních budek se v rezervaci vylíhli krutihlavi. „Ve třech budkách bylo dvacet tři mláďat. Ze zbylých dvou budek mláďata vylétla před kroužkováním a nemohli jsme je tedy spočítat," uvedl ornitolog Martin Šálek (na snímku) z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně, který výzkum ptáků v rezervaci koordinuje. Zoologové slaví, krutihlavové jsou v české přírodě velice vzácní. Vědci doufají, že se díky zlepšujícím se podmínkám budou zvyšovat také počty dudků a dalších druhů.
