PRAHA, BRDY Kam na lyže? Na Špičák nebo třeba na Tok? I tak by se mohli během krátké doby rozhodovat milovníci lyžování. Hora Tok je totiž v dnes již bývalém vojenském cvičisti jednou z nejvyšších a její vrchol dosahuje úctyhodných 864 metrů. Starostové brdských obcí nechtějí do újezdu pouštět developery, ale lyžařům by se nebránili.

Ministerstvo životního prostředí po včerejším rozhodnutí vlády zrušit vojenský újezd Brdy už zadalo Agentuře ochrany přírody a krajiny vypracovat analýzu, jaký režim ochrany přírody by na území bývalého vojenského újezdu měl být zvolen. Pro vznik Chráněné krajinné oblasti v Brdech je Jan Neoral, starosta Trokavce. „Všechno, co nějakým způsobem chrání přírodu, je pro nás dobré,” uvedl Neoral. Spornou otázkou je podle něj to, jestli je dobré dělat CHKO i mimo vojenský újezd. Dostala by se do ní totižměsta jako Rokycany, Rožmitál nebo Příbram. „Že by do CHKO spadla města, postrádá logiku. Její území by mělo být na dnes vymezené hranici vojenského újezdu. Jedná se totiž jenom o lesy s výjimkou několika obcí,” uvedl starosta.

Podle Neorala většina místních starostů chráněné území vítá. „Po odchodu vojáků by bývalý újezd zůstal bez vlády a nastoupili by podnikatelé typu Zdeňka Bakaly, kteří by začali stavět svoje betonové haciendy a hotely, takže CHKO je ochranou. My trváme na stavební uzávěře. Prostě jenom to nejnutnější,” podotkl Neoral, který mluví i za menší obce v oblasti.

„Ve větších obcích, jako je Spálené Poříčí nebo Mirošov, Rokycany, prostě tam, kde v zastupitelstvu převládá rivalita politických uskupení, už se k tomu starostové staví poněkud jinak. Tam, kde jsou zastupitelé nezávislí, tam chtějí chránit přírodu,” dodal Neoral.

A kam by chtěli vstoupit v Brdech podnikatelé a začít budovat sjezdovky? Podle Neorala stačí prostudovat mapu. „Hora Tok 864 metrů, hora Praha 892 metrů,” nastínil. Pokud by například na Toku byla sjezdovka, z Plzně by to bylo 47 kilometrů, zatímco do Železné Rudy je vzdálenost zhruba dvojnásobná. „V Brdech bývá hodně sněhu, letos jsme první rok bez něj,” popsal Neoral.

Že by CHKO přivedlo i jiné turisty než případné lyžaře, si Neoral nemyslí. „Tady nejsou přírodní památky jako na Šumavě nebo v Krkonoších. Tady je klid, houby, scenérie,” popsal starosta. Podle něj není v Brdech ani místo ke koupání, protože Padrťské rybníky jsou přísně chráněným územím zajišťujícím pitnou vodu pro Rokycany.

Obřímu přílivu turistů po zřízení CHKO nevěří ani starosta Jinců Josef Hála. Ten prý má teď větší obavy z toho, že z Jinců zmizí vojenská posádka. „Ta dává spoustě místních obživu. Část vojáků obsadila místní hotely, část si pronajala zdejší domky, stovku civilních obyvatel vojáci zaměstnávají přímo. Musíme počítat i to, že vojáci využívají více než z poloviny naši čističku odpadních vod. Po jejich odchodu by se voda zdražila,” popsal Hála. Podle něj by se po odchodu vojáků v Jincích zvedla nezaměstnanost z osmi procent na dvojnásobek. „Lidé by mohli hledat práci v Žebráku nebo v Příbrami. Ale ani tam není práce moc,” podotkl Hála.

Velkým problémem v Brdech je podle něj i velké množství nevybuchlé munice, jejíž odstranění by vyšlo zhruba na dvě miliardy korun. Hála se obává toho, že důvodem snahy vytvořit v Brdech chráněnou krajinnou oblast může být odsunutí problému likvidace nevybuchlé munice, která se zde za 80 let trvání újezdu nashromáždila. „Vznikem CHKO by se v území omezil pohyb lidí a tímpádem by nevznikla potřeba munici likvidovat,” myslí si Hála.