Brusel vyhrožuje Stráskému kvůli kácení na Šumavě Evropským soudem.

Odpovědnost je na parku, dává ruce pryč ministerstvo.

Přijeďte na Šumavu, ať se na vlastní oči přesvědčíte, že chráněné přírodě neubližujeme. Takový vzkaz posílá do Bruselu ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský v souvislosti s tvrdou kritikou, která se na jeho stranu snesla od evropského komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika.

Ačkoliv Potočnik už před čtrnácti dny pohrozil v oficiálním dopise Česku správním řízením, pokud se budou i nadále kácet na Šumavě stromy i v takzvaných bezzásahových oblastech, správa parku včera znovu začala s kácením kůrovcem napadených smrků v lokalitě Na Ztraceném uModravy.

Úřad eurokomisaře Potočnika proto Česko vyzval k zastavení těžařských prací. V opačném případě by se Evropská komise mohla u Evropského soudu domáhat ukončení těžby formou předběžného opatření.

„Je to jedna z možností,” řekl včera ČTK mluvčí Janeze Potočnika Joe Hennon. V dopise, který 14. června poslal Potočnik českému ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi, eurokomisař vyjádřil znepokojení nad velkoplošným kácením na Šumavě i v oblastech určených k ryze přírodnímu vývoji. Zároveň uvedl, že nemůže vyloučit zahájení právních kroků, které by v konečném důsledku mohly vést k vyvození sankcí vůči České republice za porušení evropských směrnic o ochraně přírody. Prakticky celá Šumava totiž spadá do soustavy evropsky chráněných území Natura 2000. „Máme dobrý obrázek o tom, co se na Šumavě děje,” uvedl Hennon.

Jan Stráský je ale přesvědčen, že bruselští úředníci dostávají z Česka prostřednictvím ekologických aktivistů zkreslené informace. „Velmi rád bych proto komisaře Potočnika osobně pozval na Šumavu, stal se jeho průvodcem a ukázal mu podstatu problému,” řekl LN Stráský.

Správa parku podle něj především neprovádí v lokalitě Na Ztraceném žádnou velkoplošnou těžbu. „Pečlivě vybíráme stromy k pokácení tak, aby nevznikaly žádné holiny. Pokáceno může být maximálně patnáct stromů vedle sebe, vykácená plocha nesmí přesahovat čtvrtinu hektaru,” uvedl Stráský. Celkově je přitom vytipováno k poražení 1500 stromů z celkem 130 000, které v lokalitě Na Ztraceném stojí.

„Nejde tedy o žádné velkoplošné kácení, které by měnilo charakter lesa a ovlivňovalo výskyt chráněných druhů. Proto nepotřebujeme k těmto výběrovým zásahům proti kůrovci ani žádnou výjimku ze zákona,” řekl Stráský. Jenže ekologičtí aktivisté a mnozí vědci tvrdí, že právě v tomto ohledu se správa parku dopouští doslova trestné činnosti. „Ke kácení v této oblasti je nutné takzvané naturové posouzení jeho dopadů na životní prostředí, na jehož základě by mohla být udělena výjimka ze zákona. Stráský nic podobného v ruce neměl a nemá,” řekl LN přírodovědec Mojmír Vlašín.

Proto na Stráského podal už v dubnu trestní oznámení za to, že zcela vědomě porušuje zákon na ochranu přírody a krajiny. „Doufám, že policie bude vůči Stráskému postupovat stejně jako vůči některým jiným lidem, kteří porušovali zákony a přitom byli dlouho přesvědčeni o své nedotknutelnosti,” uvedl Vlašín.

Blokádu kácení v lokalitě Na Ztraceném jako v loňském roce podle něj aktivisté zatím nechystají, vyčkají na to, jak se k celé záležitosti postaví orgány činné v trestním řízení.

Ministerstvo životního prostředí přitom tvrdí, že za případné porušování zákona Na Ztraceném by byl odpovědný pouze Stráský. „Správa Národního parku Šumava nás o svém postupu informuje. Zvolený způsob řešení je její odpovědnost ve všech právních oblastech,” řekl LN mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.