Extrémní teploty a sucho, jež byly typické pro letošní léto, se výrazné podepsaly na stavu tuzemské flory. „Suchem trpí příroda v celé republice, stromy schnou v lesích, parcích, zahradách, kdekoli. V lesích trpí zejména smrky, které mělce koření, takže oblasti, kde převažují smrkové porosty, jsou suchem postižené nejvíce. Sucho ale neprospívá anijiným dřevinám, borovicím, jedlím, dubům... Listnáče odolávají suchu lépe, koření hlouběji," popsala Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky.
V minulosti podle ní trpěla suchem severovýchodní Morava, letos je to Vysočina, jižní Morava či oblast Rožnovská. Problémy jsou ale také v severních a jižních Čechách. „Stromy ztratily kvůli suchu vitalitu, poté se neubrání kůrovci a chřadnou, rozpadají se celé porosty. Odhadujeme, že v příštím roce budeme muset na Vysočině vytěžit asi 5 milionů metrů krychlových dřeva," doplnila Eva Jouklová s tím, že v případě dřeva napadeného kůrovcemje nezbytná asanace.
Naproti tomu zástupci Národního parku Šumava letošní rok ve srovnání s tím uplynulým hodnotí jako mírnější. „Podle našich půdních měření nebylo letošní sucho na území NP Šumava tak extrémní jako loni. Ovšem měření stresů stromů způsobených suchem plošně neprovádíme," přiblížil Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava.
Chřadnoucí stromy jdou rozeznat poměrně snadno. Mění barvu jehličí či listů a podle Evy Jouklová je častým jevem i defoliace, tedy jejich odlistění. U větších lesních ploch lze pro mapování postupu sucha využít i leteckého snímkování, které poměrně přesně určí počty uschlých stromů nebo jejich celkovou plochu. Jednotlivé kraje, města či správci lesů nebo parků pak mohou dendrológa či rovnou dřevorubce poslat přímo do vytipované lokality.
Snímkování se provádí za pomoci speciální veľkoformátové letecké kamery. „Ze snímků nejprve vzniká barevná ortofotomapa, díky infračervenému senzoru v kameře pak následně i mapa v infračerveném spektru. Mapování přitom funguje na principu měření intenzity chlorofylu. Výsledné rozlišení mapyje 12,5 centimetrů na pixel, takže lze spolehlivě mapovat jak plochu s uschlými stromy, tak i jednotlivé stromy," popsala Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis, která se na letecké snímkování specializuje a disponuje daty pro celou Českou republiku s pravidelnou aktualizací.
Analýzu suchých porostů lze provádět z dat,jež TopGis pořizuje pro účely vlastní ortofotomapy České republiky. Na vyžádání je tak možné zpracovat speciální mapy pro libovolné území. Letecké mapování probíhá přibližně od května do září. „Nejlepší období pro mapování suchaje pakjaro či začátek léta, kdyjsou stromy v plné vegetaci. Pozdějijiž infračervené snímkování nelze využít, protože stromy začínají přirozeně prosychat z důvodu přicházejícího podzimu. V letošním roce toto období nastalo již velmi brzy, během začátku srpna," vysvětlila Drahomíra Zedníčková.
Letecké snímkování se vedle mapování sucha používá například i u lesů zasažených kůrovcem. „Využíváme je každý rok pro monitoring vývoje kůrovce v lesích NP Šumava, včetně bezzásahových oblastí. Lesníci pak na zásahových plochách provádějí asanaci kůrovcem napadených stromů nebo polomů. Bezzásahové oblastijsou bezjakéhokoli zásahu a pouze sledujemejejich vývoj," popsal Jan Dvořák.
