Kácet, regulovat koryta řek, nebo vše ponechat na přírodě? Otázky, které hýbou národním parkem, se ozývají znovu hlasitěji. Lesník Petr Martan posbíral přes 13 tisíc podpisů proti bezzásahovému hospodáření.
ŠUMAVA V minulosti to byl orkán Kyrill, po něm kůrovcová kalamita a blokády kácení stromů. Loni v létě se přidal nedostatek vody. V letošním roce je pro znepřátelené strany na Šumavě připravená další rozbuška. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny prošla prvním čtením ve Sněmovně. Výhrady k ní v tu dobu měly ekologické organizace i řada šumavských starostů. Už za měsíc se ale po projednání ve výborech chystá druhé čtení a do diskusí se zapojují další aktéři. Jejich zájmy a pohledy na budoucnost největšího chráněného území v Česku jsou znovu většinou protichůdné.
Loňský kandidát na post senátora z Prachaticka a lesník Petr Martan, který patří k tradičním odpůrcům bezzásahového hospodaření, posbíral pod svou petici přes 13 tisíc podpisů a předal ji senátorům. Chce, aby se o Šumavě začalo více mluvit jako o významné vodohospodářské lokalitě. Na scénu plánují s odborným pohledem vstoupit i vědci, kteří Šumavu dlouhodobě zkoumají.
„Psát petice, to není náš styl. Rádi bychom se ale účastnili jednání lidí, kteří budoucnost Šumavy ovlivní. Máme dostatečné podklady a chceme prezentovat vědecky podložená objektivní data o fungování ekosystémů na Šumavě," vysvětlil přírodovědec Jakub Hruška a člen platformy Vědci pro Šumavu, která má v současné době 21 členů. Někteří z nich dnes působí i v Radě NP Šumava.
K projednávané novele zákona mají i výhrady, většinou by ale především kladli větší důraz na ochranu přírody. „Podle nás je kompromisní, vyvážená, respektuje vědecké poznatky a zároveň bere ohled na potřeby místních obyvatel. Věříme, že povede k dobré správě území a ochraně přírody nejen na Šumavě," komentoval další člen platformy Jaroslav Vrba, profesor na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
Zatímco vědci novelu zákona podporují a jsou také pro co největší míru bezzásahovosti, Petr Martan je jednoznačným odpůrcem novely. Třináct tisíc podpisů pro svou petici sbíral především v turisticky nejnavštěvovanějších místech. „Díky tomu nemám jen podpisy zdejších obyvatel, ale i lidí, kteří se na Šumavu často pravidelně vracejí z celé republiky," zdůraznil. Dodal, že petici s názvem NE – ohrožení zdrojů vod pro Volarsko – Vimpersko – Strakonicko už převzal předseda Senátu Milan Štěch. A dále by se jí měly zabývat senátní výbory.
Pokud požadavky petice nebudou splněny, navrhuje Martan zmenšení NP Šumava o jeho jihočeskou část. „Naše petice je prvním výrazným připomenutím této možnosti. I my ji ale považujeme za krajní řešení," upozornil lesník.
Cílem má být zamítnutí dalšího projednávání diskutovaného dokumentu. Martan by se ale prý spokojil i s tím, kdyby byly do novely zaneseny některé jeho požadavky, které se týkají především samotné definice národního parku. „Chceme změnit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby vodohospodářská funkce tamních lesů byla považována za nadřazenou zájmům ochrany přírody," vysvětlil Martan. Požaduje také omezení plochy lesa, kterou bude v národním parku možné vykácet, nebo nechat uschnout. Rozloha takového místa by neměla překročit jeden hektar.
„Všude jinde je to porušení zákona, ale v národním parku to je možné. Přitom to ohrožuje jednoznačně právě stav vodních zdrojů," podotkl Martan. Podle něj by měla být z bezzásahových území vyjmuta místa, kde se vodní zdroje nacházejí.
V praxi by to znamenalo i to, že by měl u Pramenů Vltavy v budoucnu stát znovu hospodářský les a vodní toky v národním parku by mělo být možné znovu regulovat.
Vedení Správy NP Šumava, které se na přípravě novely také výrazně podílelo, se v současné době snaží stát spíše stranou dění. „O obou iniciativách víme. Jsme ale nestranní a nechceme komentovat jednání ani jedné z nich. Je samozřejmě jasné, že v době, kdy se hraje o budoucnost tak cenného území, se všechny skupiny, kterým na něm nějakým způsobem záleží, více aktivizují. Nám nezbývá, než čekat, jak novela na konci března dopadne ve druhém čtení," komentoval mluvčí parku Jan Dvořák.
