PEC POD SNĚŽKOU Počet ohrožených tetřívků se v Krkonoších smrskl na pouhých sedm desítek samců a neurčitý počet samic. Správci národního parku chtějí klesající trend zastavit budováním nových tokanišť. Do konce listopadu jich vznikne 11 o celkové výměře 38 hektarů. Tetřívek postupně mizí z nejvyšších hor. Při posledním sčítání odborníci zaznamenali už jen 74 samců, ještě před několika lety jich zde přitom žily stovky.
Jednou z lokalit, kterou správci parku pro vznik nového tokaniště vybrali, je enkláva mezi Lesní boudou a Tetřevími boudami nad Pecí pod Sněžkou. Desítky metrů od turistické cesty lesníci odfrézovali nepravidelnou čtyřhektarovou podmáčenou plochu, jejíž výběžky zasahují dovnitř lesního porostu. V uměle vytvořeném bezlesí zbyly pouze solitérní břízy a smrky. Právě v takovém prostředí má tetřívek pro tok a rozmnožování výborné podmínky.
„Ideální jsou pro něj rozvolněná místa, kde má dobrý rozhled, cítí se jistě a je zde klid. Po imisních těžbách v 70. a 80. letech tady vznikly souvislé porosty převážně smrku s dalšími dřevinami, zejména břízou a jeřábem. Postupným zarůstáním holin je tetřívek vytlačován na luční enklávy, kde ho zásadním způsobem ruší člověk. Ubývá tak prostoru, kde se může rozmnožovat," vysvětluje Václav Jansa, náměstek ředitele Správy KRNAP.
Tokaniště ochranáři budují tam, kde se tetřívek vyskytuje. Už mezi lety 2010 a 2014 realizovali 12 hektarových tokanišť, podle Jansy se ale ukázalo, že taková plocha je pro tetřívka příliš malá. Tokaniště teď vznikají na úplně nových místech, částečně dochází také k rozšíření stávajících. Jejich rozloha se pohybuje od tří do sedmi hektarů. Hotova budou do konce listopadu.
Tetřívka ruší člověk a psi
Populace tetřívka v Krkonoších v posledních letech soustavně klesá.
„V minulosti jsme zaznamenali kolem dvou set tokajících kohoutků, při posledním sčítání v loňském roce jsme zjistili už jen 74 samců," říká náměstek.
Na mizení opeřence má velký podíl člověk. Kromě úbytku vhodných biotopů se negativně projevuje turismus a sportovní aktivity, například skialpinismus. Návštěvníci hor tetřívka ruší v průběhu toku i hnízdění. „Velké nebezpečí představují také volně pobíhající psi, protože řada turistů nerespektuje pravidlo, že pes má být v národním parku na vodítku. Pokud hnízdící samičku pes nebo člověk vyruší, opustí hnízdo," připomíná Jansa. Tetřívek však má i přirozené nepřátele: lišky a v poslední době rovněž divoká prasata.
Tetřívkovi nepomohlo ani v minulosti rozšířené vysušování rašelinišť s podrosty borůvek a brusinek, kde nachází vhodná stanoviště pro život. I v této oblasti jsou ochranáři aktivní, na vyschlá lesní rašeliniště budováním systému přepážek vracejí vodu. Správa parku navíc připravuje osvětovou kampaň a příští rok vyhlásí rokem tetřívka obecného. „Od projektu nových tokanišť si slibujeme mnohé, neboť bychom v Krkonoších v příštích letech rádi viděli větší množství tetřívků. Jsme optimisté. Ruku v ruce s tímto projektem musí jít ochrana tetřívka před rušením člověkem. Zatím nepřemýšlíme o reintrodukčních programech, nebo dokonce o tom, že bychom zdejší populaci doplnili například tetřívky ze Skandinávie, kde se vyskytují ve větším množství," podotýká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Nejvyšší výskyt: před sto lety
Kromě Krkonoš tetřívek obecný obývá především Jizerské a Krušné hory, v menší míře také Šumavu a Novohradské hory. Krkonoše jsou pro přežití druhu v České republice klíčovou lokalitou. Výskyt hrabavého ptáka byl u nás nejvyšší kolem roku 1910, od té doby se stavy snižují. Jeho dočasný vzestup odborníci zaznamenali až v 80. letech v lesích poškozených imisemi a ve vojenských výcvikových prostorech. Tetřívek patří mezi středně velké ptáky, samci dorůstají i více než 50 centimetrů. Zatímco samice jsou nenápadné a dají se ve volné přírodě zahlédnout pouze výjimečně, kohoutky charakterizuje nápadný červený hřebínek nad okem. Tok tetřívků se odehrává na jaře, nejintenzivnější je brzy ráno. Samci na otevřených prostranstvích pobíhají s roztaženým ocasem a spuštěnými křídly, vyskakují do výšky a často mezi sebou bojují. Hnízda se nacházejí na zemi, samice do nich snášejí šest až dvanáct nahnědlých vajíček. Tetřívci se živí bobulemi, semeny a hmyzem.
