Dřevorubci i přes odpor aktivistů už vykáceli téměř pět tisíc stromů napadených kůrovcem u Modravy na Šumavě. Správa parku tají, kde budou v práci pokračovat. Aktivisté chtějí hlídkovat po celém parku a jsou připraveni dál protestovat.

ŠUMAVA Smrčina, Trojmezenský prales, Prameny Vltavy, Modravské slatě nebo Jezerní hřbet. Do nejcennějších lokalit Šumavy se může v následujících dnech přestěhovat boj ekologických aktivistů s dřevorubci. Právě tady je kůrovec nejvíce rozšířen a správa parku tu vyznačuje stromy buď ke kácení, nebo k loupání nastojato.

Dřevorubci mohou v příštích dnech začít kácet na Šumavě téměř kdekoliv. „Zpracováváme kůrovcovou kalamitu na celém území parku. Od začátku roku je to 200 tisíc kubíků dřeva,” sdělil mluvčí parku Pavel Pechoušek.

Správa parku oznámila, že kácení na Ptačím potoce u Modravy pozvolna končí, nechce však příliš komentovat, kde bude nyní v práci pokračovat, aby „neradila” aktivistům, kam se přesunout. „Nevím, které z míst bude aktivistům vadit,” poznamenal pouze Pechoušek. Ekologičtí aktivisté včera přiznali, že v terénu zůstanou i další dny a budou hlídat, zda se někde dřevorubci nepustí do kácení, se kterým by nesouhlasili. „Dokud se bude na Ptačím potoce kácet, zůstaneme tady. Jakmile kácení ustane, skončí i blokáda. Pak budeme mít v terénu pět až deset lidí, kteří budou lesy monitorovat, a objeví-li se v některé důležité lokalitě podobné kácení, pak blokádu rozhodně nevylučujeme a jsme připraveni k ní znovu přistoupit,” potvrdil mluvčí blokády Vratislav Vozník.

Aktivisté vědí, že nemohou uhlídat celé území parku, desítky hektarů v nejvzácnějších lokalitách však podle svých slov kontrolovat zvládnou. A protest jsou schopni odstartovat během jediného dne.

Správa parku moc dobře ví, že aktivisté jsou odhodlaní v boji proti kácení pokračovat. A tak se snaží neudělat chybu a zbytečně je nenaštvat. Například náměstek ředitele parku Jiří Mánek prohlásil, že v Trojmezenském pralese se kácet nebude: „Tam je první zóna, to je vyloučené.”

Dvě místa už hlídají teď

Blokáda u Modravy trvá už tři týdny. Při té poslední v roce 2003 u Pramenů Vltavy vydrželi aktivisté v lesích 56 dnů. „To je doba, po kterou jsme připraveni, a hlavně schopni protestovat i letos,” dodal Vozník.

Už nyní hlídají minimálně dvě lokality - Smrčinu u Nové Pece na Prachaticku a Jezerní hřbet u Prášil na Klatovsku. „Zatím se tam stromy loupou jen nastojato,” řekl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, který stál na začátku blokády u Modravy, ale musel lesy opustit, protože právě jeho hnutí zakázal organizování protestů klatovský soud. A to po celém území parku. Překážka pro další blokádu by to však nebyla. Stejně jako tu současnou by ji organizovali lidé, kteří nejsou členy Hnutí DUHA.

U Modravy je pokáceno. Kam se protest přesune?

Lesníci z terénu už hlásí, že jejich práci kontrolují aktivisté. Například na Smrčině, kde se do poloviny června kácely kůrovcem napadené stromy podél česko-rakouské hranice. V této lokalitě kácení vychází z mezinárodní dohody obou států z roku 2007. „Pohybují se tu lidé vypadající jako ekologičtí aktivisté, ptají se a rozhlížejí. Nicméně, tady se teď loupou stromy nastojato. Vyznačeno máme ještě zhruba 60 stromů a přibývají další. Nečekáme ale, že by proti této variantě aktivisté protestovali,” řekl lesník správy parku Pavel Štětina, který akce na Smrčině řídí.

Starostové šumavských obcí vyčkávají, jak se situace dále vyvine. Například Ivana Pěčová ze Srní dopředu žádné akce proti blokádníkům neplánuje, přestože Jezerní hřbet pod Poledníkem mezi Prášily a Srním je jedním z míst, kde aktivisté budou hlídkovat. „Nemá cenu se s nimi snažit diskutovat, vůbec neznají hloubku problému. Teď se tam nekácí, a jestli přijdou blokovat, tak pak to budeme řešit. Máme svých starostí dost, než se neustále zaobírat tím, co plánují aktivisté,” dodala Pěčová.