Když si ministr Chalupa vybral nového ředitele NP Šumava Jana Stráského, vyjádřil mu plnou podporu ve snaze zastavit na Šumavě kůrovcovou kalamitu, která již v národním parku zdevastovala více než deset tisíc hektarů lesů, především horských smrčin. Ředitel Stráský se ujal vlády a začal zpracovávat plán opatření k zásahům proti kůrovci.

Tento plán předpokládal i zásahy proti kůrovci v některých I. zónách ochrany přírody. Pro tyto zásahy potřebuje správa národního parku povolení ministerstva, které se vydává formou správního rozhodnutí. Správa parku proto na ministerstvo odeslala žádost, jejíž součástí byl i návrh na zrušení rozhodnutí bývalého ministra Bursíka o nezasahování proti kůrovci v části II. zón. Zmíněné Bursíkovo rozhodnutí po orkánu Kyrill nastartovalo současnou kůrovcovou kalamitu.

„Ministerstvo však zjevně ovládají úředníci, kteří předtím věrně sloužili „zeleným“ ministrům. Věci se proto ujali po svém,“ říká jednatel občanského sdružení Šumava 21, které dlouhodobě vystupuje proti ponechávání Šumavy napospas kůrovci. „Když si vyžádali odborné posouzení této žádosti, připadalo mi to postavené na hlavu. Proč si platíme státního úředníka, když agendě, kterou vykonává, nerozumí?“, ptá se Jiří Štich. Ministerští úředníci nakonec usoudili, že problematika zásahů proti kůrovci nespadá pod § 22 zákona o ochraně přírody a krajiny, ale pod ustanovení § 16 zákona o zákazu používání intenzivních technologií na území národního parku. „Paragraf 22 byl přitom pro tyto účely zřízen a od roku 1991 se podle něj postupovalo,“ podotýká jednatel sdružení. Ministerstvo tedy správní řízení nezahájilo pro svou nepříslušnost k rozhodování a věc postoupilo správě NP Šumava k rozhodnutí podle § 16 zákona. „Že se kůrovec na přelomu dubna a května chystá ke svému rojení a správu parku tlačí čas, je nezajímalo. Nebo možná zajímalo, a pak se jedná o úmyslné protahování času a úmyslné nekvalifikované rozhodnutí,“ dodává Jiří Štich. „Správní řád přitom ukládá správnímu orgánu v případě nepříslušnosti rozhodnout bezodkladně. Ani tento zákon nejspíš ministerské úředníky nezajímá. Zelení aktivisté v dresu Hnutí Duha a spříznění vědci se radují z dalšího pokračování usychání zelené Šumavy. Letos se proti kůrovci v I. zónách a části II. zón zasahovat nebude, takže přemnožený brouk dostal další rok k dobru. Ministerstvo udělalo všechno proto, aby kůrovcová kalamita a devastace Šumavy pokračovala.

Sdružení Šumava 21 se obává dalšího pravděpodobného scénáře: Správa parku zahájí správní řízení o povolení používání intenzivních technologií v NP Šumava. Ke každému jednotlivému případu bude muset zpracovat posudek o dopadu na zvláště chráněné rostliny a živočichy a požádat ministerstvo o stanovisko. Hnutí Duha a Přátelé Šumavy jako oprávnění účastníci řízení napadnou zahájené správní řízení s tím, že problematika zásahu proti škůdcům  v národním parku spadá pod ustanovení § 22 zákona o ochraně přírody a krajiny, takže ve věci může rozhodovat jen ministerstvo životního prostředí. Tato námitka bude relevantní, a tak nezbude nic jiného, než správní řízení podle § 16 zákona zrušit a opět požádat ministerstvo o povolení zásahů podle § 22 zákona. „A tak bude zahájeno druhé kolečko a kůrovec bude vesele pokračovat ve své destruktivní činnosti. Čí je to vina?“ ptá se na závěr jednatel Šumavy 21.