Přihlásit

Už toho šílenství nechte (Týdeník Echo)

BLÍŽÍME SE PODMÍNKÁM STŘEDNÍ ASIE, ŘÍKÁ BIOLOG JAN POKORNÝ

Jihočeský kraj odstartoval kampaň proti vyschnutí pramene Vltavy a za záchranu Šumavy. Důvodem je návrh vedení národního parku, které chce za podpory ministerstva životního prostředí převést dalších deset tisíc hektarů do tzv. bezzásahových zón. Vzrušení je velké, obce na Šumavě i kraj se obávají dalšího rojení kůrovce a dalšího usychání lesů. A nejen obce, nejen kraj. Vědeckou tváří kampaně kraje je docent biologie z Jindřichova Hradce Jan Pokorný.

* Co vás přimělo k činu?

Dvacet let upozorňuji na historickou zkušenost a na vědecké práce, podle nichž ztráta vzrostlého lesa na horách vede k postupnému vysoušení krajiny. Takže pokud má být dalších zhruba deset tisíc hektarů zahrnuto do bezzásahových zón, dělá to v parku o 60 tisících hektarů dalších patnáct procent výměry parku. Je to pokračování katastrofální bezzásahové politiky, po které zůstal les uschlý kůrovcem a sousední holiny, na nichž se kvůli zastavení kůrovce musel vykácet zdravý les.

* Národní park na kampaň kraje odpověděl řadou fotografií, prý dokazujících, že les se už obnovuje.

Vím, to šlo na Seznamu. Vybrali si atypický případ – vycházkovou cestu od hráze Plešného jezera k vrcholu Plechý. V 90. letech podél ní nechal z bezpečnostních důvodů ředitel parku Ivo Žlábek vykácet asi 30 metrů široký pás, čímž vznikly podmínky pro přirozenou obnovu – volná půda, příznivé klima a dost semen ze sousedních vzrostlých smrků. Tak mi to popsal kolega lesník. Jasně, v parku se najdou i místa, kde se les obnovuje, ale proboha proč park argumentuje jen tímhle, když mu tam pořád zůstávají ohromné suché plochy?

* Prý ale nejsou žádné studie, které by kritikům vedení národního parku dávaly za pravdu.

Stačí přece pohled na satelitní teplotní mapy a vidíte, že národní park, který byl na začátku 90. let studenější než zbytek Šumavy, se od té doby vůči svému okolí zřetelně oteplil. Studie o tom jsme publikovali, ale oni je ignorují. V uschlém lese bezzásahových zón na hřebenech Šumavy je horko, opakovaně jsem to měřil termovizní kamerou letos v srpnu. Takže zatímco dřív Šumava chladila a hřebeny měly 25 stupňů, dneska je tam za slunného počasí povrchová teplota 30 až 50 stupňů, horký vzduch jde nahoru a na jeho místo se nasává vzduch z okolí. Tak se krajina postupně vysušuje. A pakliže největším problémem dneška je pokračující sucho, můžeme si hory s lesem představit jako chladič. Z vnitrozemí, z nížin stoupá vzhůru vzduch, který nese vodu. Les se výparem vody chladí. Nad metrem čtverečním máme v lese 400 tisíc jehliček smrku, na jejich hranách se sráží vodní pára ze vzduchu, říká se tomu vyčesávání vody. Když v takovém lese zaklepete větví, jste mokrý, i když mimo les neprší. Na metr čtvereční přichází za slunného počasí tisíc wattů sluneční energie, přičemž třetina až polovina wattů se spotřebovává na výpar vody, kterým se les chladí. Sluneční energie z vodní páry se uvolňuje v noci a tak se vyrovnávají rozdíly teplot ve dne a v noci. Les doslova ve dne pracuje jako chladnička a v noci jako ohřev. A to všechno skrze vodu.

* Biologické centrum Akademie věd tvrdí, že lesy na Šumavě se obnovují dobře, a nejlépe tam, kde se nezasahovalo. Co byste jim na to odpověděl?

Ať se tam jedou podívat. Tady jsou fotografie z Poledníku ze soboty 30. srpna 2019. Na zážitkové stezce leží popadané stromy od orkánu Kyrill, tedy od ledna 2007. Popadané stromy tam leží třináctou sezonu, jsou vyschlé. Neměly se takhle náhodou už dávno rozložit, tlít, neměly na ně naskákat semenáčky? Tisíce uschlých kmenů bez kůry najdete na Třístoličníku, na Trojmezné a jinde. Není na nich mech, nejsou na nich semenáčky, nerozkládají se. Proč sakra vedení parku neřekne pravdu, že popadané kmeny by se dávno rozpadly, kdyby tam bylo vlhko, a protože je tam sucho, vyschlé kmeny se nerozpadají? Ta zeleň na fotkách bývají často borůvky a kapradí, to nejsou žádní vyslanci obnovy. Malé stromky většinou přežívají od dob, kdy tam ještě byl les.

DANIEL KAISER

Celý článek najdete v Týdeníku Echo.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Jak bojovat s kůrovcem v zimě - nové video na NEKRMBROUKA.cz

Jak bojovat s kůrovcem v zimě - nové video na NEKRMBROUKA.cz

Lesnictví

Jako poznat kůrovcem napadený strom v zimním období, jak odlišit sterilní kůrovcové souše a aktivní kůrovcové stromy nebo kolik jedinců lýkožrouta smrkového se může nacházet...

ALSOL letos předpokládají kvůli kalamitě těžbu ve výši  900 000 kubíků

ALSOL letos předpokládají kvůli kalamitě těžbu ve výši 900 000 kubíků

Lesnictví

Rekordních 900 000 metrů krychlových dřeva letos kvůli kůrovcové kalamitě a suchu plánují vytěžit Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL), které hospodaří v Olomouckém a...

Novoroční anketa Lesnické práce: kalamita přerostla v celorepublikový problém

Novoroční anketa Lesnické práce: kalamita přerostla v celorepublikový problém

Lesnictví

V roce 2019 se naplno ukázaly limity dosavadního samofinancování péče o lesní ekosystémy, nepřipravenost lesního hospodářství a České republiky na celoplošné katastrofy, ale také obrovská...

Lesy ČR zveřejnily Strategii rozvoje 2019-2024, z jednání vlády byla stažena

Lesy ČR zveřejnily Strategii rozvoje 2019-2024, z jednání vlády byla stažena

Lesnictví

Strategii rozvoje Lesů České republiky od 1. září 2019 do 31. prosince 2024 zveřejnil 6. 1. státní podnik na svých webových stránkách. Dokument stanovuje základní...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby