Kromě nejstaršího smrku, jenž se dožil 623 let, objevují vědci na Šumavě i další mnohasetleté stromy. Počty letokruhů ukazují na historii před pěti sty i více lety, kdy byly tyto dřeviny vysázené. Výzkum probíhá už přes deset let.
„Koncentrace prastarých stromů v karu Plešného jezera je naprosto unikátní, a to i v širším středoevropském kontextu. Během výzkumu zde bylo zaznamenáno celkem sedm vzorníků, jejichž celkový věk přesahoval 500 let. Vedle šestisetletého smrku jsme u jiného stromu napočítali také úctyhodných 570 letokruhů a u dalšího pak 540. Navíc nesmíme zapomenout na známý Švejdův smrk s 559 letokruhy, který se nachází u turistické značky vedoucí na Plechý," konstatoval Tomáš Koutecký z Mendelovy univerzity v Brně, který se svým týmem výzkum provádí.
Vědecké bádání se už několik let soustředí na struktury šumavských horských smrčin. V současnosti je v karu Plešného jezera a na hlavním šumavském hřebeni v oblasti Březníku dendrochronologicky studována odumřelá hlavní úroveň porostů metodou klínových výřezů. Celkem bylo na sledovaných lokalitách založeno 11 hektarových výzkumných ploch, z nichž se podařilo odebrat téměř 500 vzorků dřeva pro analýzu. I v oblasti Březníku se vyskytovaly smrky, které dosáhly požehnaného věku. Nejstarší z nich vytvořil více než 450 letokruhů, několik dalších pak okolo 400.
Odborníky zajímá také stáří stále rostoucích, živých stromů. Zatím dobře zmapovanou lokalitou v tomto ohledu je Boubínský prales, kde tým Pavla Šamonila z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) analyzoval více než 450 stromů přímo z jádra Boubínského pralesa.
„U nejstaršího smrku tam bylo naměřeno 523 let. Nejstarší buk měl 427 let, nejstarší jedle pak 451 let. Jedná se přitom o zdravé jedince, které mají před sebou ještě mnoho desítek let, života. Některé z těchto stromů jsou i pár metrů od Lukenské cesty, kudy ročně projdou tisíce turistů," upozornil na výsledky výzkumu Pavel Šamonil, který se aktuálně zabývá monitoringem dalších pralesovitých zbytků na Šumavě, mnohdy i mimo maloplošná chráněná území, zejména v okolí Boubínského pralesa. „Očekáváme i tam velmi staré stromy. Silnému větru, kůrovci a lesnickému managementu mohly i tam uniknout stromy přes 400 let staré," doplnil Šamonil s tím, že data se ale teprve začínají analyzovat v laboratoři.
Přesto, že se na Šumavě vyskytuje větší množství několikasetlet starých stromů než v jiných oblastech střední Evropy, není vůbec běžné, aby se takového věku stromy dožívaly. Často odumřou po pár letech kvůli nepříznivému počasí a další překážku představují škůdci, jako například kůrovcové kalamity.
