Největší a zároveň nejtěžší živý organismus na světě, který se jmenuje Pando, zkoumají i čeští vědci. Nejde o živočicha, ale o klon topolu osikového rostoucího v americkém státě Utah. Pando je les, který tvoří 47 000 stromů, jejichž kořeny jsou propojeny.
Rozkládá se na 43 hektarech a váží 6000 tun. Tuto hmotnost by nepřevážilo ani tisíc slonů. Po jeho historii pátrá se svými americkými kolegy i Jan Šebesta z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie brněnské Mendelovy univerzity.
Označení Pando vychází z latinského slova rozšiřovat se. Odborníci se přou o jeho věku. Podle některých má obří les několik set let, podle jiných vědců dokonce 80 000 let.
„Zajímá nás, jak dlouho se klon vyvíjí bez přimíšení dalších dřevin, které se obvykle vyskytují na podobných stanovištích. Řešíme také, jestli předcházelo jeho současnému rozšíření bezlesí nebo les a jaké měla oblast druhové složení stromů," řekl Právu Šebesta.
Vědci se spoléhají na metodu pedoantrakologie, s jejíž pomocí si lze vytvořit jasnější představu o minulosti lesa a jeho někdejším druhovém složení. Vědci podrobně zkoumají uhlíky nalezené v půdě. Jde o připomínku někdejších požárů v Pando. S jejich pomocí by bylo možné nalézt odpověď na otázku, jak je vlastně tento topolový les starý a co předcházelo jeho vzniku.
Pando chřadne
„Znalost historie, rozšíření a ekologie klonu Pando by mohla napomoci k efektivní ochraně a obnově tohoto unikátního organismu. Bohužel Pando chřadne, nerozšiřuje se a není schopen se efektivně obnovovat. Jeho rozloha a počty kmenů se stále zmenšují, v poslední době ovšem zvýšenou rychlostí. Příčinou tohoto chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů ušatých a nevhodné zásahy ze strany člověka," uvedl Šebesta.
Momentálně působí na Utah State University v týmu Paula Rogerse. Ten je ředitelem nadace Western Aspen Alliance a ekologií topolu osikovitého a klonem Pando se zabývá řadu let. Loni působil a přednášel i na Mendelově univerzitě jako expert Fulbrightovy nadace.
Pando není jen unikátním lesem, ale je i symbolem komplexního propojení. „Konají se v něm například setkání potomků původních obyvatel Ameriky i náboženských skupin různých vyznání. Pando má svou vlastní poštovní známku a les přitahuje zájemce z celého světa," dodal brněnský přírodovědec.
Vladimír Klepáč
