Praha 4. prosince (ČTK) - Kabinet v demisi Jiřího Rusnoka dnes schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a Státního fondu životního prostředí ČR. Norma například přesněji vymezuje povinnosti vlastníků a nájemců zemědělské půdy nebo upravuje systém hodnocení znečištění půdy škodlivými látkami. Navrhuje ale také snížit poplatky za výstavbu na orné půdě zejména v chráněných krajinných oblastech a rezervacích, což se nelíbí ekologům. Chráněné oblasti by se tím mohly otevřít zájmům developerských společností.

Pozemky vyjímané ze zemědělského půdního fondu, které se nacházejí na území národních parků, přírodních rezervací, přírodních památek, chráněných krajinných oblastí a dalších stanovených územích, řeší příloha zákona. Podle uvedených hodnot se sníží poplatky o zhruba 50 procent. Vyšší se budou uplatňovat v případě, když bude výstavba více ovlivňovat životní prostředí. Ve většině republiky ale poplatky zůstanou stejně vysoké.

"Měla by se přijmout ještě další opatření, možná poplatky zvýšit, ale rozhodně ne snížit," uvedl ekolog Daniel Vondrouš z Asociace ekologických organizací Zelený kruh. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha ČTK řekl, že bude levnější ve zmíněných zónách budovat nové haly nebo průmyslové areály. Nemyslí si však, že by konkrétně v národních parcích došlo k masové výstavbě. Připomněl, že poplatky mají sloužit hlavně k tomu, aby stát motivoval developery, aby stavěli v opuštěných průmyslových areálech, než aby zabírali ornou půdu.

Návrh z dílny MŽP přesněji vymezuje povinnosti vlastníka a nájemce zemědělské půdy, zejména stanovuje povinnosti kvůli zajištění protierozní ochrany půdy. Upravuje systém hodnocení znečištění půdy škodlivými látkami a chce zdokonalit hodnocení a uchování dat o kvalitě půdy. A navrhuje i milionové pokuty za porušení zákona.

Nyní se ochrana zemědělského půdního fondu řeší zákonem z roku 1992, který doplňují dvě vyhlášky. Novelu projednával letos v srpnu také Senát, avšak rozpuštěná Sněmovna ji nestihla posoudit. Senát navrhl, aby se snížily poplatky za zábor půdy pro zvětšování průmyslových zón na úroveň platnou před třemi lety. Sněmovna ale novelu značně rozšířila o návrhy ministerstva životního prostředí, což senátoři nesli nelibě.

Kvalita půdy se v Česku zhoršuje. Ovlivňují to kupříkladu zrychlené eroze, kontaminace z průmyslové výroby nebo dopravy. K narušování vodního režimu v krajině přispívají zastavěné plochy. Rozsah trvalého odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v ČR v poslední době je alarmující. V posledních letech je to 12 až 15 hektaru denně. V roce 2012 byl denní úbytek 13 hektaru zemědělské půdy, uvádí se v závěrečné zprávě k hodnocení dopadů regulace, která byla součástí návrhu zákona.