Pokud chce někdo odůvodněně na Křivoklátsku utratit miliardu korun, může tak učinit i bez vyhlášení parku, píše Petr Havel.

Ačkoli se o tom v poslední době příliš nemluví, myšlenka na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko stále žije - především na ministerstvu životního prostředí. A to přesto, že se zejména v průběhu loňského roku proti existenci parku vyslovily téměř všechny myslitelné organizace a instituce, jež by byly rozhodnutím o vyhlášení parku dotčené.

Oficiální nesouhlasné stanovisko vydala mimo jiné Rada Středočeského kraje, hejtman Středočeského kraje Josef Řihák, Asociace krajů ČR, Česká lesnická společnost, Regionální agrární komora Jihočeského kraje, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů a také vědecká komunita, konkrétně obě lesnické fakulty působící v zemi.

Petici proti vyhlášení parku podepsalo také zhruba čtrnáct tisíc občanů. Diskuse nicméně může nabrat další obrátky: ve středu 26. února má totiž na téma vyhlášení národního parku proběhnout přímo v epicentru dění, v hotelu Sýkora v Křivoklátu, beseda organizovaná hnutím ANO.Křivoklátsko je skutečně cenná lokalita

Dlužno říci, že Křivoklátsko je skutečně cennou přírodní lokalitou a nevyhlášení národního parku v žádném případě neznamená, že není nijak chráněno. Naopak. Již v současné době je území Křivoklátska Chráněnou krajinnou oblastí, biosférickou rezervací UNESCO a kromě toho jsou mnohé tamní lokality přírodními rezervacemi. Na území je i Ptačí oblast Křivoklátsko a řada oblastí zařazených do soustavy Natura 2000. Kromě toho je území zahrnuto do Lesnického parku Křivoklátsko, jehož signatářem je mimo jiné státní podnik Lesy České republiky (LČR).

Právě hospodaření LČR je přitom jedním z argumentů k vyhlášení parku, neboť ochráncům přírody se nezdá dostatečně "ochranné", protože tamní ekosystémy údajně narušuje přemnožená zvěř. K tomu lze jednak dodat, že přemnožená zvěř působí problémy v lesních porostech na území celé republiky, především ale není principiálně možné řešit případné problémy s přemnoženou zvěří vyhlašováním národních parků, ale změnou managementu hospodaření. Systémově pak novelou mysliveckého zákona, k níž ale politici nemají již deset let odvahu.Vyhlášení národního parku je spojeno jednak s nároky na státní rozpočet, především ale s omezením řady činností obyvatel žijících na jeho území

Mimochodem, s tím hospodařením na Křivoklátsku to ani v současné době není zas taková tragédie. V území se podle doložitelných statistik trvale zvyšuje zastoupení listnáčů na úkor smrku a podíl přirozené obnovy lesů se za posledních 20 let zvýšil pětadvacetkrát. Což ovšem ochránci neříkají... Neříkají bohužel ani to, což je velmi podstatné, že vyhlášení jakéhokoli národního parku je spojeno jednak s nároky na státní rozpočet, především ale s omezením řady činností obyvatel žijících na území parku, přičemž zdaleka nejde jen o stavební regulace.

Celý článek najdete na www.ceskapozice.cz.