Ohlas na článek

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej je rčení staré, ale pravdivé. Platí i pro mluvčího Správy NP Šumava v jeho včerejším příspěvku na tomto místě. I zákony ale platí pro všechny.

Správa NP má k dispozici moji zprávu s hodnocením postupu orgánů státní správy při kácení stromů na Šumavě v loňském roce s popisem, kdo, kde a jak porušil zákony. Je iluzorní myslet si, že odpovědní představitelé Správy NP zprávě neporozuměli. Závěry jsou totiž jednoduché: Správa NP porušila zákon, když jedna z jejích složek kácela bez potřebných povolení a její druhá složka, která na to má z pozice státu dohlížet a zákon vymáhat, to nechala být.

Chápu, že je pro Správu NP nepříjemné, když se v médiích i na veřejnosti propírá její nezákonný postup, ale tuhle kaši si tam navařili sami. Neznalost zákona neomlouvá nikoho, obzvlášť organizaci, která má svojí činností naplňovat a reprezentovat vůli státu. Pokud chtěli kácet v CHKO, měli si k tomu opatřit povolení. To je prostý a neoddiskutovatelný fakt.

Každý občan, každá firma či instituce musí zákony dodržovat. Když vlastníte či spravujete les, jakoukoli, i sebeblahodárnější činnost v něm musíte provádět v mezích zákona. Tohle platí i pro Správu NP. Nezáleží na tom, jestli se odborníci někdy shodnou na tom, zda v případě napadení lesa kůrovcem kácet, či nekácet. Otázka mého šetření totiž byla postavena jinak: měla Správa NP a CHKO Šumava všechna povolení, která zákon předpokládá, když se rozhodla pro kácení? Odpověď zní – nikoli.

Celá zpráva z mého šetření se všemi podrobnostmi a argumenty je veřejně přístupná na internetu, takže se kdokoli může s jejím obsahem seznámit a otázku nestrannosti posoudit. Po vzoru Saturnina si však nemohu odpustit nápravu jednoho omylu, který Správa NP veřejnosti neustále a záměrně předkládá v naději, že tím zprávu zpochybní a její protiprávní postup už nebude vypadat tak protiprávně.

V roce 2010 se na ombudsmana opravdu obrátil šumavský lesník Vicena a žádal o zásah ve prospěch kácení lesů zasažených kůrovcem. Odpověděla jsem mu, že touto věcí se ombudsman zabývat nemůže, protože jeho úkolem je šetřit postup orgánů státní správy, nikoli posuzovat, zda kácení je či není vhodnou metodou boje s kůrovcem. To si musí prodiskutovat odborníci na životní prostředí, lesníci aj.

Na tomto postoji se nic nezměnilo a moje šetření událostí roku 2011 proto neodpovídá na otázku, jestli se má či nemá kůrovcem napadený les pokácet, ale zda kácení bylo řádně povoleno. Pokud nebylo, jak postupovaly orgány státní správy, které mají na zákonnost dohlížet.

Orgány státu mají jít v dodržování zákonů příkladem. Ačkoli by k tomu nemělo docházet, chyba se někdy stane i těm nejpečlivějším. Domnívám se, že v takovém případě má být orgán státu schopen chybu uznat a napravit ji, namísto aby ji zastíral manipulováním veřejností.